Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Volt Europa: A New Kind of European Political Party?
Trunečka, Adam ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Mejstřík, Martin (oponent)
Vedle procesu evropské integrace velkého množství politik věnuje vědecká komunita pozornost i politické integraci v ES/EU. Evropské politické strany neboli eurostrany byly založeny a podléhají svým členským stranám, ne individuálním členům - mnohé ani individuální členství nenabízejí. Proto jsou eurostrany označovány jako "strany (složené ze) stran" ("patries of parties"). V průběhu času docházelo k pokusům o vytvoření panevropských stran přímo občany. Nejvýznamnějšími soudobými příklady jsou DiEM25 a Volt Europa. Cílem této práce je zjistit, zda se sebeprezentace Voltu jako "první panevropské strany" skutečně odráží v její vnitřní struktuře a zda se liší od "klasických" "stran složených ze stran". Jako rámec práce posloužily typologie vertikální stranické organizace Maurice Duvergera. Pomocí tematické analýzy jsem studoval stanovy Voltu a některých jeho poboček. Tato analýza byla doplněna polostrukturovanými rozhovory s některými členy strany. Dospěl jsem k závěru, že Volt Europa dává svým individuálním členům rozsáhlá práva a ústřední roli ve stranické struktuře. Má také určitou moc nad národními pobočkami, na rozdíl od typických eurostran. Navíc z části určuje jejich strukturu. Zároveň je Volt místně decentralizovaný. Existují také vertikální vztahy mezi národními pobočkami, které nejsou na...
Působení Evropské lidové strany v Evropském parlamentu. Výzvy a perspektivy
Málek, Jan ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Škrábalová, Lenka (oponent)
Text práce pojednává o působení poslaneckého klubu Evropské lidové strany v Evropském parlamentu. Zaměřuje se na tuto problematiku ze tří různých perspektiv. V první perspektivě předkládá teoretický pohled na koncept eurostrany jako transnacionálního politického aktéra, který se vyvinul na základě vývoje evropské integrace a rozvoje evropských institucí. Druhá perspektiva práce se zaměřuje na evropskou lidovou stranu, jako klasický příklad trannacionální evropské stranické struktury. Poukazuje na její historický vývoj a formování v souvislosti s posilováním postavení Evropského parlamentu. Všímá si také poslaneckého klubu Evropské lidové strany a jeho působení na půdě Evropského parlamentu v historické perspektivě. Zároveň odhaluje i vnitřní strukturu, programové zásady a mechanismus fungování této frakce. Třetí perspektiva se zaměřuje na analýzu soudržnosti poslaneckého klubu Evropské lidové strany v sedmém funkčním období Evropského parlamentu. Soudržnost klubu je pojímána jako jeden z hlavních znaků určující sílu a význam poslanecké frakce. Při tom vychází z teoretických předpokladů britského politologa Simona Hixe. V závěru formuluje výzvy pro poslanecký klub.
Působení Evropské lidové strany v Evropském parlamentu. Výzvy a perspektivy
Málek, Jan ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Škrábalová, Lenka (oponent)
Text práce pojednává o působení poslaneckého klubu Evropské lidové strany v Evropském parlamentu. Zaměřuje se na tuto problematiku ze tří různých perspektiv. V první perspektivě předkládá teoretický pohled na koncept eurostrany jako transnacionálního politického aktéra, který se vyvinul na základě vývoje evropské integrace a rozvoje evropských institucí. Druhá perspektiva práce se zaměřuje na evropskou lidovou stranu, jako klasický příklad trannacionální evropské stranické struktury. Poukazuje na její historický vývoj a formování v souvislosti s posilováním postavení Evropského parlamentu. Všímá si také poslaneckého klubu Evropské lidové strany a jeho působení na půdě Evropského parlamentu v historické perspektivě. Zároveň odhaluje i vnitřní strukturu, programové zásady a mechanismus fungování této frakce. Třetí perspektiva se zaměřuje na analýzu soudržnosti poslaneckého klubu Evropské lidové strany v sedmém funkčním období Evropského parlamentu. Soudržnost klubu je pojímána jako jeden z hlavních znaků určující sílu a význam poslanecké frakce. Při tom vychází z teoretických předpokladů britského politologa Simona Hixe. V závěru formuluje výzvy pro poslanecký klub.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.