|
|
Bezvědomí nejasné etiologie v prvním kontaktu
KOŠŤÁL, Jan
Bakalářská práce se zabývá tématem "Bezvědomí nejasné etiologie v prvním kontaktu". Stav bezvědomí může mít mnoho různých příčin a vpřednemocniční neodkladné péči může zůstat přesná etiologie jeho vzniku neobjasněna. V průběhu nemocniční péče je možnost provést rozsáhlejší vyšetření a je také více času na přesnou diagnostiku a terapii. Teoretická část práce uvádí základní informace o pojmu vědomí, o příčinách poruch vědomí a zejména bezvědomí. Dále se tato část zabývá diagnostikou bezvědomí v přednemocniční neodkladné péči a představuje základní postupy neodkladné péče zdravotnického záchranáře o pacienta v bezvědomí. Nejčastějšími příčinami bezvědomí jsou: hypoglykémie, intoxikace, kraniocerebrální poranění, hypoxická postižení po kardiopulmonální resuscitaci, mozková krvácení a mozkové infarkty. Pro zdravotnické záchranáře je především důležité odlišit stavy toxicko-metabolické od intrakraniálních poranění, mozkových krvácení a infarktů. Zatímco u prvních stavů je vyžadován rychlý zásah záchranáře, u druhých stavů je nutná neurochirurgická intervence. V praktické části jsou zmapovány znalosti zdravotnických záchranářů v souvislosti s poskytováním přednemocniční neodkladné péče pacientům v bezvědomí. Mapování bylo provedeno vlastním výzkumem za použití techniky standardizovaných polo- strukturovaných rozhovorů. Rozhovory byly vedeny se 14 respondenty - zdravotnickými záchranáři vybranými ze všech sedmi oblastních středisek Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Respondenti se lišili věkem, délkou praxe a dosaženým vzděláním. Plné odpovědi respondentů na 16 předem připravených otázek jsou obsaženy ve výzkumné části a zároveň jsou zpracovány do přehledných tabulek a následně vyhodnoceny v diskusi. Z výzkumu vyplývá, jak obtížné je stanovit správnou diagnózu u pacienta v bezvědomí. Výzkum ukázal na potřebu zaměřit se na přesnější odběr použitelné anamnézy a také na celkové vyšetření pacienta. Na základě správné a rychlé diagnózy mohou zdravotničtí záchranáři dále rozhodnout o terapeutickém postupu a o směřování do správného cílového zdravotnického střediska. U zajištěného pacienta je doporučen přímý převoz na specializované pracoviště, což významně zkracuje dobu od příhody do ošetření nebo léčby. Zkrácení doby silně ovlivňuje neurologickou prognózu u pacienta v bezvědomí. Dále výzkum poukazuje na nutnost, aby zdravotničtí záchranáři byli pravidelně školeni v nových trendech a postupech přednemocniční neodkladné péče. Například širší využití nové metody kapnometrie by dle nových doporučení pro resuscitaci bylo velkým přínosem.
|
host ::
RSS.