Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Problematika smrti a umírání z pohledu zdravotnického záchranáře
RŮŽIČKOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce nese název Problematika smrti a umírání z pohledu zdravotnického záchranáře. Téma smrti i umírání vždy bylo součástí lidského života, a to především života ve zdravotnictví. Pohledy na smrt a její definici se po staletí měnily, stejně jako se měnila a vyvíjela péče o umírajícího. Smrt je všudypřítomná a od zdravotnického záchranáře se očekává, že je schopen se s ní vyrovnat, akceptovat ji, potažmo o ní mluvit. Současně musí být na takto těžkých výjezdech profesionálem, který zachovává humánnost i ohleduplnost v přístupu k pacientovi či pozůstalým. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jak zdravotničtí záchranáři vnímají problematiku smrti a umírání v podmínkách přednemocniční neodkladné péče (PNP), a dále pak porovnat zkušenosti zdravotnických záchranářů se smrtí a umíráním v přednemocniční neodkladné péči. Prostřednictvím těchto cílů jsme následně stanovili výzkumné otázky: Jaké jsou zkušenosti zdravotnických záchranářů se smrtí a umíráním v podmínkách přednemocniční neodkladné péče? Jak vnímají zdravotničtí záchranáři problematiku smrti a umírání v přednemocniční neodkladné péči? Práce je členěna na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se zabýváme definicemi smrti a umírání, jejich historií i etickou rovinou. Dále pak popisujeme smrt i umírání přímo v přednemocniční neodkladné péči, jejich specifika, a v neposlední řádě pozici zdravotnického záchranáře. V rozsáhlejší, empirické části práce jsme použili kvalitativní výzkumné šetření za využití polostrukturovaného rozhovoru se zdravotnickými záchranáři pracujícími na vybraném středisku zdravotnické záchranné služby. Získané odpovědi byly analyzovány pomocí metody otevřeného kódování a kategorizace. Interpretaci dat jsme provedli technikou "vyložení karet". Z výzkumného šetření vyplynuly odpovědi na obě výzkumné otázky. Porovnali jsme zkušenosti zdravotnických záchranářů s danou problematikou a rozebrali jejich pohled na umírání i smrt v PNP. Z výsledků práce vyplynulo, že zdravotničtí záchranáři považují v přednemocniční péči za daleko problematičtější oblast umírání než samotné smrti. Dále se drtivá většina záchranářů shodla, že jsou pro ně psychicky nejnáročnějšími výjezdy k dětskému pacientovi, zejména pak k resuscitaci dítěte. Dále jsme z analýzy zjistili, že se zdravotničtí záchranáři po skončení studia necítili dostatečně informováni a vzděláni v oblasti smrti i paliativní medicíny. Práce tak může posloužit jako doplňkový edukační materiál pro studenty končících ročníků zdravotnický záchranář. Výsledky této práce mohou také sloužit jako podklad pro hlubší studium či výzkumná šetření.
Umírání v hospicové péči jakožto specifická podoba (ne)jednání.
ŠVEJDOVÁ, Kristýna
První část diplomové práce se věnuje umírání, přičemž v centru pozornosti je perspektiva umírajícího. Věnuje se také zásadním tématům jako je hospicová a paliativní péče. Na začátku této druhé části jsou vyjasněny klíčové pojmy jednání a nejednání. Na základě této analýzy se pokouším eticky vyhodnotit, v jakém smyslu je umírání z hlediska umírajícího jednáním a v jakém nejednáním a jaké možné morální postoje mohou umírající zaujmout v procesu umírání. Následně probíhá jednoduchá typologická analýza a hodnocení na základě inspirativní typologie německého filosofa Roberta Spaemanna. V poslední kapitole této práce jsou naznačeny některé souvislosti mezi umíráním a problémem smyslu života. Zásadní je zde odpověď na otázku, zda potřeba smyslu náleží všem lidem (tedy i umírajícím) a nakolik ovlivňuje morální postoj člověka jeho otázky po smyslu života.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.