|
|
Životní projevy hřebců a klisen
KOREŠOVÁ, Michaela
Podnik, ve kterém proběhlo etologické sledování, se nachází při okraji CHKO Blanský les nedaleko městyse Lhenice. Podnik se zabývá chovem koní. Základní chovné stádo je tvořeno teplokrevnými klisnami netolického chovu. Cílem etologického sledování bylo zjistit základní projevy chování u koní ve vztahu k podmínkám prostředí v průběhu pastevní sezóny. Byly sledovány základní životní projevy u stáda 20 klisen (u klisen jalových, vysokobřezích a u klisen po ohřebení)a u stáda 9 mladých hřebců a 2 valachů. Etologická sledování byla provedena ve čtyřech 24-hodinových cyklech v průběhu pastevní sezóny roku 2008 u každého stáda. Bylo zjištěno, že příjmu krmiva zvířata věnovala nejvíce času po celou pastevní sezónu. Délka pastvy závisela na množství a výživové hodnotě pastevního porostu a na teplotě ovzduší. Nejdelší dobu strávily pastvou klisny 63,84 % dne a hřebci 58,90 % dne ke konci pastevního období v měsíci září. Tento jev je zcela přirozený, protože kvalita pastevního porostu se v druhé polovině pastevní sezóny snižuje. Odpočinkové projevy jako v průběhu dne je stání a ležení byly nepřímo ovlivněny dobou potřebnou k nasycení zvířat pastvou. Nejdelší dobu odpočinek zabral v červnu 42,50 % dne a srpnu 46,47 % dne, kdy byla pastva nejbohatší a kdy byly vyšší průměrné denní teploty ovzduší. Pohybová aktivita byla u stáda hřebců zaznamenána s větší četností než u stáda klisen. Komfortní chování se u klisen i hřebců projevovalo ve srovnatelné míře. Projevy agresivního chování byly zaznamenány při ujasňování sociálních vztahů v obou stádech.
|
|
|
VLIV PROSTŘEDÍ NA CHOVÁNÍ TELAT
HAISOVÁ, Dita
Cílem práce bylo sledovat na základě videozáznamů pořízených v Zemědělském družstvu Krásná Hora nad Vltavou 6 různých typů venkovních individuálních bud a na základě rozdílného chování telat vyhodnotit vhodnost různých typů bud pro chov telat v mléčném období. Sledování proběhlo v zimním a letním období, byl použit záznam v programu Avi Windows Media Player s délkou intervalu 1 minuty. Sledovány byly jalovičky Českého strakatého skotu. Délka pobytu telat ve venkovních individuálních boudách byla od 83 ? 87 dní. Účelem sledování bylo vyhodnotit délku pobytu telat uvnitř jednotlivých venkovních individuálních bud a délku pobytu venku. V každé boudě bylo nainstalováno čidlo, které informovalo o hodnotách vnitřních teplot a relativních vlhkostí vzduchu v časovém intervalu 15 minut. Vzhledem k tomu, že mikroklima by mělo při různých klimatických podmínkách vytvářet optimální prostředí pro telata, byla kritériem spokojenosti welfare délka pobytu uvnitř boudy. Průměrná venkovní teplota za sledované zimní období klesla na -2,54°C. V tomto období byla v jednotlivých VIB naměřena vnitřní průměrná teplota od -0,04°C do -1,43°C. Za sledované letní období byla zaznamenána průměrná denní teplota 19,79°C. Letní průměrné teploty v jednotlivých VIB byly od 21,14°C do 22,27°C. Z těchto údajů byly zjištěny statisticky nevýznamné teplotní rozdíly (P ? 0,05) mezi jednotlivými VIB jak v zimním tak i v letním období. Průměrné relativní mikroklimatické vlhkosti v zimním období u jednotlivých VIB dosahovaly rozmezí hodnot od 79,57% do 86,76% a v letním období od 59,59% do 63,55%. Za zimní období při hodnocení ukazatelů mikroklimatických relativních vlhkostí mezi jednotlivými VIB byl zjištěn statisticky významný rozdíl (P? 0,05) (1:2, 2:3,2:4,2:5,2:6). V zimním období byla délka pobytu telat uvnitř VIB v rozmezích od 73,96% - 88,96% sledovaného času. Rozdíly mezi délkami pobytu telat uvnitř VIB byly statisticky průkazné (P ? 0,05 až P ? 0,001). Za letní období byla délka pobytu telat uvnitř bud v rozpětí od 65,68% - 80,85% sledovaného času. Rozdíly mezi délkami pobytu v letním období byly signifikantní (P? 0,05 až P?0,001). Celkem za sledované období byla nejlépe hodnocena dřevěná bouda ZD Krásná Hora nad Vltavou.
|
|
|
Povědomí žáků 1. a 2. tříd 1. stupně základních škol o etologii psů
PETŘÍKOVÁ, Šárka
ABSTRAKT V dnešní době se čím dál častěji setkáváme s informací, že dítě bylo napadeno psem. Média nás neustále informují o tzv. bojových plemenech a jejich útoky na člověka. Počet psů v domácnostech výrazně stoupá a společně s tím stoupá i riziko poranění dítěte naším čtyřnohým společníkem. Tato situace vyžaduje řešení. Média z útoku obviňují zvíře, bohužel velmi často není viníkem pes, ale ani dítě. Diplomová práce na téma ?Povědomí žáků 1. a 2. tříd 1. stupně základních škol o etologii psů? vychází z praktických zkušeností autorky s objektivní realitou. Sama autorka, která se psům věnuje více jak 15 let, se zde snaží zachytit míru znalostí dětí mladšího školního věku o vrozeném chování našich čtyřnohých domácích ?mazlíčků?. Prostřednictvím vlastního výzkumu, uskutečněného formou standardizovaných dotazníků na vybraných základních školách v jihočeském regionu (v celkovém počtu 284 respondentů) odhaluje primární chyby, kterých se tyto děti dopouštějí v kontaktu se psem vlastním i cizím. Teoretická část diplomové práce se věnuje společnému soužití dětí (resp. lidí) a psů. Jednotlivé kapitoly jsou zaměřené na historický vývoj psa domácího, na soužití lidí a psů a komunikační signály, které k sobě vysílají, ale také na vliv psa na psychiku dítěte. Z výzkumu vyplynuly výrazné nedostatky ve znalostech dětí, týkající se vrozeného chování psa. Díky této neznalosti děti nedokáží adekvátně reagovat na signál vyslaný psem a hrozí tak vznik rizikové situace mezi dítětem a psem. Na danou problematiku se autorka v závěru práce snaží navrhnout praktická doporučení, která by mohla sloužit jako podklad pro tvorbu nového výukového programu, zaměřeného na prevenci úrazů způsobených útokem psa na dítě.
|
|
|
Využití koz a ovcí při péči o krajinu a jejich zařazení v ekologickém zemědělství
JIRMANNOVÁ, Kristýna
Cílem diplomové práce je analýza podmínek společného chovu ovcí a koz na ekologické farmě. Popsán je management pastevního způsobu chovu u obou druhů zvířat a následné posouzení vhodnosti společného chovu a využití malých přežvýkavců při údržbě krajiny. Stádo ovcí a koz bylo sledováno na ekofarmě Slunečná na Šumavě. Zvolena byla metoda etologického sledování a to 4 krát během jedné pastevní sezóny. Aplikována byla metoda skupinového snímku s časovým intervalem 10 minut po celých 24 hodin. Na základě vlastního sledování byly stanoveny základní životní projevy zvířat v obou stádech (pastva, ležení, stání a pohyb). Podchyceno bylo také komfortní, mateřské, sociální a sexuální chování. Získaná data z jednotlivých pozorování byla vyjádřena absolutním a procentuálním podílem základních životních projevů v průběhu dne formou souhrnných tabulek a grafů. Při etologickém sledování bylo zjištěno, že se ovce a kozy během pastevní sezony chovají obdobně a vyhovuje jim stejný denní režim. Pastevní způsob chovu proto odpovídal jejich vrozeným biorytmům a umožňoval jim neomezené a přirozené projevy chování. Malí přežvýkavci působlí příznivě na údržbu šumavské krajiny, zejména tím, že eliminují nálety dřevin a plevelné druhy rostlin.
|
|
|
Etologické projevy ovcí v průběhu pastevního období
KOUTNÁ, Zdeňka
Cílem diplomové práce bylo zaznamenat a vyhodnotit základní kategorie chování ovcí při pastvě v průběhu jednoho pastevního období s přihlédnutím k rozdílným klimatickým podmínkám. Sledování se provádělo metodou přímého pozorování (délka intervalu 10 minut), 5x v průběhu pastevního období vždy po celých 24 hodin. Nejvyšší doba pastvy (43,8% dne) byla zaznamenána v červenci. Vysoké teploty zkrátily délku pastvy až na 26,8 % dne. Při nekvalitním porostu se prodlužuje doba pohybu (10 % dne). Nejdelší zastoupení kategorie ležení bylo u stáda ovcí zaznamenáno v srpnu (54,4% dne).
|
|
|
Etologické projevy u krav chovaných v systému bez tržní produkce mléka
VESELÁ, Jana
Cílem práce bylo vyhodnotit dynamiku základních životních projevů u krav chovaných v systému bez tržní produkce mléka v podhorských podmínkách. Byla zvolena metoda přímého skupinového pozorování s délkou intervalu 10 minut. Délka pastvy byla nejvyšší na podzim 59,6 % dne a nejkratší v zimě 30,8 % dne. V závislosti na prodlužující se délce stání se zkracovala aktivita ležení z jarního období 15,3 % na 5,7 % dne v zimním období. Z výsledků vyplývá, že chov masného skotu je z pohledu welfare a adaptability stáda v podhorských oblastech vhodný.
|
|
|
Etologické projevy býků v průběhu výkrmu
ŽÁČEK, Pavel
Cílem diplomové práce bylo podchytit základní kategorie chování býků (příjem krmiva, ležení, stání, pohyb) ustájených ve volném celoroštovém systému a to od zástavu na výkrm až do ukončení výkrmu s ohledem na meziplemenné rozdíly. V průběhu výkrmu byly sledovány rozdíly v živé hmotnosti a v intenzitě růstu mezi skupinami českého strakatého a holštýnského skotu. Průměrná délka příjmu krmiva v průběhu celého výkrmu činila 4,67 hod (19,4 %). Průměrná délka kategorie pohybu v průběhu výkrmu představovala 1,30 hod (5,4 %). Průměrná délka doby ležení činila 13,41 hod (56,0 %). Průměrná doba stání představovala 4,62 hod (19,2 %).
|
|
|
SOCIÁLNÍ STRUKTURA STÁDA ZEBER CHAPMANOVÝCH (Equus quagga chapmani)
TULACHOVÁ, Marie
Souhrn Zebra Chapmanova (Equus quagga chapmani) je poddruh zebry stepní. Od ostatních se rozeznává podle okrové nebo špinavě bílé základní barvy, výrazných mezipruhů a nohou pruhovaných až nad kopyta. Populace se vyskytují se po celé jižní Africe, téměř ve všech biotopech. Tento poddruh zebry žije v harémovém uspořádání {--} vůdčí hřebec se stará o jednu až šest klisen a jejich potomky. Rodinné stádo je doprovázeno mládeneckými skupinami složenými z hřebců nebo odrostlého potomstva. Harémy jsou velmi stabilní, ke změnám dochází pouze minimálně. Zebry budou sledovány metodou intervalového snímkování, dva dny v rozmezí týdne až měsíce od sebe Pozorování zeber bylo prováděno v ZOO Liberec. Ze sledování denního režimu je zřejmé, že většinu času tráví zebry příjmem potravy. Z vyhodnocení početnosti kontaktů a odečtení kontaktů označených jako agresivní vyplynulo, že existuje určitá preference jedince. Po zohlednění faktorů věku klisny, příbuznosti, říje a počasí se ukázalo, že ani jeden z nich nemá vliv na upřednostňování určité klisny. Tento problém by bylo vhodné dále zkoumat na jiných skupinách zeber stepních ať už v lidské péči nebo žijících volně a rozšířit také faktory, které by mohly mít na preferenci vliv.
|
|
|
Odchov jalovic z pohledu welfare zvířat
VOBINUŠKOVÁ, Zlata
Cílem práce bylo posoudit a porovnat podmínky při odchovu jalovic ustájených ve dvou různých stájích z hlediska zajištění pohody zvířat. Porovnávání probíhalo v zemědělských podnicích s chovem jalovic českého strakatého skotu. Do sledování byly zařazeny skupiny jalovic (kříženky českého strakatého skotu) ze jmenovaných družstev. Obě skupiny čítaly 42 kusů jalovic. Sledování proběhlo ve volné odchovně Kámen a ve vazné odchovně ve Křeči. Pro etologické sledování byla zvolena metoda přímého skupinového pozorování s délkou intervalu 10 minut. Sledovány byly aktivity: příjem krmiva, stání, ležení a pohyb. Kromě těchto základních činností bylo zaznamenáno i komfortní chování, agonistické chování a vokalizace. V obou stájích byly kromě etologického sledování hodnoceny i další parametry, jako např. reprodukční ukazatele, management stáda, samotné stavby, technologie ustájení, bioklima v objektech, pracovní režim ve stáji atd.
|
|
|
Analýza chovu masného stáda plemene charolais s ohledem na welfare zvířat
VRCHOTOVÁ, Klára
Cílem práce bylo vyhodnotit produkční ukazatele a posoudit chování plemenic masného skotu v systému chovu krav bez tržní produkce mléka. Analýza masného stáda plemene charolais byla prováděna v zemědělském podniku hospodařícím v nadmořské výšce cca 650 m/m. V průběhu kontrolních let 2001-2006 byly hodnoceny reprodukční ukazatele u plemenic základního stáda a růstová schopnost telat. Etologická sledování byla důležitá pro posouzení welfare podmínek chovu. Sledování proběhla v jednotlivých ročních periodách ve světelné části dne. Sledovanou skupinu tvořilo 31 ks plemenic, telata a plemenný býk.
|
host ::
RSS.