Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Laboratorní diagnostika Lymeské borreliózy
DOSTÁLOVÁ, Simona
Lymeská borrelióza je nejčastějším infekčním onemocněním, které je přenášené klíštětem infikováním bakterií Borrelia burgdorferi (antropozoonoza). Diagnostika tohoto onemocnění je založena na detekci specifických imunoglobulinů třídy IgG a třídy IgM pomocí specifických laboratorních testů. Tato bakalářská práce se zaměřuje na zhodnocení klinického stavu pacientů ošetřujícím lékařem (viz. kazuistiky) v souladu s výsledky laboratorních testů. Správné stanovení diagnózy je založeno na klinických příznacích, anamnéze a laboratorních nálezech u každého pacienta, což slouží k adekvátní antibiotické léčbě. Kromě toho je v této práci provedeno porovnání dvou metod používaných k detekci protilátek proti Borrelii burgdorferi metodu chemiluminiscenční imunoanalýzy (CLIA) a konfirmační metodu Western blotting používaných v Klinické laboratoři DIA-GON MP, s.r.o. v Chebu. Metoda CLIA poskytuje rychlý a citlivý screening pro IgG a IgM protilátky, zatímco Western blotting slouží jako konfirmační test s vyšší specificitou. Vyhodnocení výsledků a jejich interpretace jsou založeny na průkazu specifických protilátkách proti Borrelii pomocí metody Western blotting. Poslední část bakalářské práce je rešerší článku z Českého hydrometeorologického ústavu, který spolupracuje se Státním zdravotním ústavem za podpory Ministerstva zdravotnictví České republiky. Pojednává o aktivitě klíšťat, která souvisí s jejich sezónním výskytem. Na základě tohoto článku vypracovávám zhodnocení sezónního výskytu Lymeské borreliózy v letech 2015 - 2017 s ohledem na průměrné teploty v daném období.
Problematika laboratorního vyšetření u onemocnění Lymeskou boreliózou
HAVLEOVÁ, Lucie
Lymeská borelióza je multisystémové infekční onemocnění přenášené nejčastěji klíšťaty rodu Ixodes. V České republice pak konkrétně klíšťaty Ixodes ricinus. Původcem tohoto onemocnění je komplex spirochetálních bakterií Borrelia burgdorferi sensu lato. Incidence onemocnění je poměrně vysoká a každoročně je v České republice hlášeno několik tisíc případů. Přestože jsou poznatky o lymeské borelióze v současné době poměrně rozsáhlé a nadále probíhá intenzivní výzkum, tak se názory odborníků na tuto problematiku stále vyvíjejí. Diagnostikovat lymeskou boreliózu je též poněkud obtížné. Zejména kvůli různorodým, někdy i nespecifickým klinickým příznakům, které často způsobují lékařům potíže ve stanovení správné diagnózy. Protože není doposud k dispozici účinná vakcína, jedinou možností, jak omezit riziko nákazy, je důsledná ochrana před klíšťaty. Tato práce se snaží shrnout současné poznatky o historii, etiologii, epidemiologii, patogenezi, klinickém průběhu, prevenci, terapii, a diagnostice lymeské boreliózy. Pacienti s podezřením na lymeskou boreliózu byli testováni pomocí dvoustupňového testu. Nejprve metodou ELISA a následně u pozitivních a hraničních pacientů konfirmační metodou Western blot. Výsledky mé práce potvrdily obecně známou skutečnost, že lymeská borelióza je infekce sezónního charakteru. Vyšší počet pozitivních vzorků v letních měsících souvisí se zvýšenou aktivitou klíšťat v tomto období. Velmi zajímavé jsou ale výsledky odkazující na složení pacientů podle věkových skupin a také rozdíly počtu nakažených podle pohlaví. Konkrétněji pak vyšší počet pozitivních vzorků u ženské populace.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.