|
|
Odhad průměrných dávek obyvatelstva ČR z lékařských zdrojů
ŠÍPOVÁ, Aneta
Záměrem mé diplomové práce bylo odhadnout efektivní dávky z různých vyšetření v oblasti nukleární medicíny a radiodiagnostiky a zjistit, jaké jsou počty těchto vyšetření v České republice. V teoretické části jsem pracovala s odbornou literaturou, platnými právními předpisy a internetovými odkazy. Diplomová práce na téma "Odhad průměrných dávek obyvatelstva ČR z lékařských zdrojů" je rozdělena na dvě části. Úvodní část teoretické práce je věnována důležitosti lékařského ozáření v rámci radiologických metod a lehkému popisu celé práce. V další části práce jsou shrnuty informace o ionizujícím záření - o jeho historii, druzích, zdrojích, interakcích s prostředím a biologických účincích na organismus. V další části práce, která je věnována radiační ochraně, je uvedena základní česká legislativa, která se vztahuje k danému tématu. Dále jsou v této práci v rámci radiační ochrany uvedeny její cíle, koncepce, principy, metody ochrany před zářením, radiační monitorování a základní sledované veličiny, které jsou důležité z hlediska radiační ochrany. V poslední části teoretické práce je uvedeno lékařské ozáření a možnosti využití tohoto záření v lékařství. V práci byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo odhadnout průměrné efektivní dávky u různých vyšetření v nukleární medicíně a radiodiagnostice. U zvolených vyšetření byla vypočítána průměrná efektivní dávka u pacientů, kteří zvolené vyšetření podstoupili v lednu roku 2022. V rámci nukleární medicíny se jednalo o scintigrafii skeletu (96 pacientů), perfuzní scintigrafii myokardu (51 pacientů), perfuzní a ventilační scintigrafii plic (166 pacientů) a dynamickou scintigrafii ledvin (12 pacientů). Výsledky u těchto vyšetření byly porovnány s údaji uvedenými v UNSCEAR Report 2020/2021. V rámci radiodiagnostiky se jednalo o CT mozku nativně (226 pacientů), CT břicha nativně (91 pacientů), CT hrudníku nativně (33 pacientů) a CT bederní páteře nativně (46 pacientů). Výsledky u těchto vyšetření byly porovnány s údaji uvedenými v UNSCEAR Report 2020/2021 a výsledky uvedené v dokumentu "Hodnocení lékařského ozáření" vydané SÚJB v roce 2021. Druhým cílem bylo zjistit, jaké jsou počty výše zmíněných vyšetření v České republice a odhadnout roční efektivní dávky českého obyvatelstva z lékařských zdrojů. K tomuto účelu mi byla poskytnuta data od ÚZIS (Ústav zdravotnických informací a statistiky). V rámci tohoto cíle byly odhadnuty kolektivní efektivní dávky. Třetím cílem bylo odhadnout relativní pravděpodobnost vzniku stochastických účinků (rakoviny). K tomuto účelu byl použit program X-ray risk.
|
|
|
Radiační ochrana na oddělení nukleární medicíny
ANTONÍNOVÁ, Eva
Praxe na oddělení nukleární medicíny vyžaduje zapojení radiační ochrany s péčí o pacienty a bezpečností práce u radiačních pracovníků. Nukleární medicína zahrnuje manipulaci s radioaktivními látkami, které mohou způsobit vnější nebo vnitřní ozáření pracovníků. Velikost expozice závisí na druhu radionuklidu, velkosti energie, na pracovní činnosti, kterou pracovník vykonává v rámci oddělení. Veřejnost může být vystavena vnějšímu i vnitřnímu ozáření. Tématem diplomové práce je analýza současného stavu radiační ochrany na oddělení nukleární medicíny dle nové legislativy. Součástí práce je zhodnocení monitorování pracovníků a pacientů.Výsledky výzkumu průměrné roční efektivní dávky z celotělového ozáření u radiačních pracovníků se pohybovaly v rozmezí od 1,35 do 1,73 mSv a měsíční byla v rozmezí od 0,1 ? 0,65 mSv. Průměrná roční ekvivalentní dávka Hp (0,07) se pohybovala od 1,15 do 117,68 mSv. Nejnižší měsíční Hp (0,07) byla 0,07 mSv a nejvyšší byla 19,92 mSv. U pacientů vyšetřených SSK byly aplikované dávky o 4% nižší než diagnostická referenční úroveň a dávka u pacientů vyšetřených DSSL byla o 22% menší než DRÚ. Závěrem bylo zjištěno, že hodnoty z osobních dozimetrů se pohybovali pod limitem a u prstových dozimetrů ve dvou případech se dostaly hodnoty nad vyšetřovací úroveň. U ostatních pracovníků se hodnoty ve sledovaném období pohybovaly pod monitorovací úrovní. Aplikované dávky radiofarmak byly u sledované skupiny pacientů nižší než stanovené diagnostické referenční úrovně. Na základě prezentovaných výsledků lze konstatovat, že radiační ochrana je na oddělení nukleární medicíny Nemocnice Znojmo p.o. zajištěna v souladu s platnou legislativou.
|
|
|
Radiační ochrana pacientů a personálu na oddělení nukleární medicíny
DAŇOVÁ, Kristína
Na oddělení nukleární medicíny se používají k diagnostice, terapii a k výzkumným účelům otevřené radioaktivní zářiče. Ve všech případech se využívá ionizující záření. Protože byly popsány i negativní účinky tohoto záření, bylo třeba systematicky omezit ozáření osob a chránit životní prostředí. Název mojí bakalářské práce je: "Radiační ochrana personálu a pracovníků na oddělení nukleární medicíny. " Práce je členěná na několik kapitol. Začátek první teoretické části je věnován historii vzniku radiační ochrany a institucím. Dále je v práci popsána nukleární medicína, vybavení a skladba oddělení všeobecně, a v závěru i konkrétně na oddělení nukleární medicíny v nemocnici České Budějovice a.s. (dále ONM ČB). Bylo definováno ionizující záření a jeho biologické účinky na organismus, veličiny a jednotky, které je charakterizují. Značná část se věnuje principům radiační ochrany, monitorování osob, pracovišť i výpustem. Práce se taky zabývá dozimetrií a popisuje druhy použitých dozimetrů. Vyhodnocuje riziko vnějšího a vnitřního ozáření. Cílem této práce bylo analyzovat zákony a vyhlášky, které se týkají radiační ochrany a zjistit její efektivní využívaní u personálu a pacientů na ONM ČB. Následujícím cílem bylo rozebrat radiační ochranu pacientů na oddělení nukleární medicíny, a též radiační ochranu pacientů a personálu na lůžkové části. Výzkumná otázka zněla: "Je radiační ochrana pacientů a personálu na oddělení nukleární medicíny v nemocnici České Budějovice a.s. dostatečně optimalizována?" Metodikou výzkumu bylo shromáždit a zaznamenat materiály z nukleární medicíny v Českých Budějovicích, porovnat dávky z termoluminiscenčních dozimetrů u personálu na ambulantní a lůžkové části a porovnat dávky z prstového a celotělového termoluminiscenčního dozimetru. V praktické části byly detailně zapsané do tabulek a grafu efektivní a ekvivalentní dávky pracovníků ambulantní i lůžkové části ONM ČB za období 2009 - 2013. Ambulantní část tvoří 15 zaměstnanců. Na lůžkové části soubor tvořili 3 zdravotní sestry a 1 sanitářka. U nich byly zapsané i efektivní dávkové ekvivalenty Hp(10) za jednotlivé měsíce po dobu pěti let. Porovnané byly osobní dozimetry, a to termoluminiscenční celotělový a prstový dozimetr. Hodnoty ekvivalentních dávek HT u prstového TLD byly zaznamenané u dvou pracovnic. Data pro nemocnici ČB vyhodnotila Celostátní služba osobní dozimetrie, s.r.o. (dále CSOD) v Praze, jako společnost, která v naší zemi poskytuje více než 20 let dozimetrické služby. Porovnány byly s limity pro radiační pracovníky, které se řídí vyhláškou SÚJB č. 389/2012 Sb., ze dne 16. listopadu 2012, kterou se mění vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb. Výsledky práce poukázaly na velmi dobrou úroveň radiační ochrany v nemocnici ČB a zavedených opatření na ochranu personálu a pacientů vůči nepříznivým vlivům ionizujícího záření. Práce je obohacena o diskuzi, v které jsou výsledky porovnané s odbornými poznatky shrnutými v teoretické části. Na výzkumnou otázku lze odpovědět: "Ano, radiační ochrana pacientů a personálu na oddělení nukleární medicíny v nemocnici České Budějovice je dostatečně optimalizována." Tahle práce může sloužit jako studijní materiál pro studenty bakalářského oboru radiologický asistent.
|
|
|
Pacient po diagnostické aplikaci radiofarmaka jako zdroj záření - radiační zátěž personálu a pacientů navzájem
MARKOVÁ, Iveta
ABSTRAKT Pacient po diagnostické aplikaci radiofarmaka jako zdroj záření - radiační zátěž personálu a pacientů navzájem Má práce je zaměřena na radiační ochranu z důvodu možného vlivu ionizačního záření, které může mít nepříznivý vliv na organismus. Ve své práci jsem se zaměřila na sledování obdržených osobních ekvivalentních dávek ionizujícího záření na oddělení nukleární medicíny Nemocnice České Budějovice a.s. Také jsem se ve své práci zaměřila na měření a vyhodnocování dávkového příkonu, který obdrží zaměstnanci oddělení nukleární medicíny Nemocnice České Budějovice a.s. od aplikovaných pacientů s ohledem na vzdálenost a druh aplikovaného radiofarmaka. Metodika zvolená k samostatnému měření, shromažďování, záznamu a vyhodnocení získaných dat je detailně popsána a uvedena v metodice mé práce. Data získaná z osobních TL dozimetrů jsou evidovaná a archivovaná na oddělení nukleární medicíny Nemocnice České Budějovice a.s. dlouhodobě. Umožnila mi tak provést analýzu ekvivalentní dávky čtyř zdravotních sester za posledních pět let. Získané výsledky byly porovnány s údaji, které stanoví vyhláška č.307/2002 Sb., v pozdějším znění vyhlášky č. 499/2005 Sb. Prezentace získaných výsledků je pro přehlednost uvedena v tabulkách i grafech. Shromážděná data potvrdila, že hodnoty ekvivalentních dávek získané z osobních TL dozimetrů čtyř zdravotních sester oddělení nukleární medicíny Nemocnice České Budějovice a.s. nepřekročí povolené hodnoty stanovené vyhláškou č. 307/2002 Sb., v pozdějším znění vyhlášky č. 499/2005 Sb. Naměřené dávkové příkony klesají se vzdáleností a jsou úměrné podané aktivitě a druhu radiofarmaka.
|
host ::
RSS.