Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Ztracený epitaf a náhrobník Václava Hájka z Libočan
Mezihoráková, Klára
Již od počátku 17. století zmiňovali četní autoři pragensií hrob Václava Hájka z Libočan (katolický kněz a autor slavné Kroniky české, † 1553) s náhrobkem a epitafem v kostele sv. Anny kláštera dominikánek na Starém Městě pražském. Navzdory této skutečnosti obě památky beze stopy zmizely během 19. století. Zatímco o náhrobníku víme jen to, že byl ze „žlutého mramoru“, k epitafu se dochovaly nejen popisy, ale i dvě vyobrazení v mladších vydáních Kroniky české, z let 1718 a 1761. I přes tuto neúplnou dokumentaci je epitaf nejlépe poznanou částí vybavení kláštera sv. Anny. Článek poukazuje na překvapivou skutečnost, že tyto monumenty nebyly ztraceny v dražbách po zrušení kláštera v roce 1782, jak by se dalo očekávat, ale pravděpodobně o skoro sto let později.
Obraz Posledního soudu v renesančních Čechách
Hejná, Tereza Rozálie ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám vyobrazením posledních soudů v Čechách v 15.-16. století. První část jsem pojala jako úvod do problematiky posledního soudu - poslední soud jako socio-kulturní fenomén; příčiny a historie zobrazování posledního soudu; ikonologicko- ikonografickému popis námětu. V části druhé se věnuji hlavnímu tématu, a to vyobrazením posledního soudu v Čechách v 15.-16. století. Snažím se o kompendium všech uměleckých památek na našem území, přičemž se jedná především o fresky. Dále se zabývám příčinami jejich vznik, hledám jejich inspirační zdroje a podrobuji je ikonologicko-ikonografickému rozboru. Následně jednotlivá díla srovnávám nejen mezi sebou, ale i s díly staršími, která vznikla mimo naše území.
Příspěvek k ikonografii barokního církevního náhrobku
Muchka, Ivan
Článek upozorňuje na dvě prakticky neznámé publikace od Johanna Salvera z Würzburku z druhého desetiletí 18. století, které obě přinášejí přehled církevních hodnostářů příslušných kapitul – při dómech ve Würzburku a v Bamberku. Srovnává pak některé dochované náhrobky s fyziognomií osob v jeho grafických albech.
Náhrobky bratří Medků
Muchka, Ivan
Námět tohoto příspěvku tvoří zjednodušeně řečeno otázka, jaké měly být epitafy, které objednával pražský arcibiskup Mikuláš Medek, jednak pro svého předchůdce Antonína Bruse of Mohelnice, jednak pro svého bratra, který působil ve Znojmě a jednak pro sebe, soudě podle toho, že jeho epitaf je takřka totožný s epitafem Bruse.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.