|
|
Vývoj epigeické arachnoentomofauny borových porostů v požářišti revíru Bzenec - Moravská Sahara (LS Strážnice)
Prágr, Jakub
Sukcesní změny probíhající ve struktuře a složení společenstev epigeické fauny v prvních třech (Coleoptera: Carabidae), resp. dvou (Araneae) letech po požáru borových porostů byly studovány od roku 2013 v území Moravské Sahary (Bzenec, Česká republika). K hodnocení reakce epigeické fauny a stanovištních změn po požáru bylo založeno 11 trvale výzkumných ploch. Ty zahrnovaly holiny po vyhořelých porostech, požárem silně zasažené borové porosty (27 let) ponechané přirozenému sukcesnímu vývoji a borové porosty (94 let) s probíhající nahodilou těžbou. Paralelně byly sledovány kvalitativně stejné porosty požárem nezasažené (29 a 78 let). Ke zjištění stavu epigeonu bylo použito zemních pastí (5ks/plochu). Celkem bylo odchyceno a determinováno 90 druhů střevlíků a 151 druhů pavouků. Struktura a složení společenstev střevlíkovitých brouků a pavouků byla mezi požárem narušenými a požárem nenarušenými lokalitami po celou dobu sledování odlišná. Carabidocenózy i arachnocenózy požárem nenarušených biotopů vykazovaly stabilní strukturu i složení společenstva, zatímco v požárem disturbovaných borových porostech docházelo k postupnému nárůstu druhové dominance a diverzity skupin druhů světlomilných a suchomilných. Mezi lety 2013 a 2014 byl zaznamenán signifikantní pokles druhové diverzity pavouků požárem narušených borových porostů. Společenstva střevlíkovitých brouků vykazovala trend opačný. Arachnocenózy i carabidocenózy zkoumané oblasti projevily citlivou vazbu na změnu mikroklimatických podmínek studovaných biotopů, a proto bylo možné na základě změn v jejich složení usuzovat i na změny probíhající v porostech, kde nebyly účinky požáru na první pohled patrné.
|
|
|
Epigeická fauna v požářišti revíru Bzenec (LS Strážnice)
Prágr, Jakub
Cílem práce bylo zjistit aktuální stav epigeické fauny na velkoplošném požářišti (165 ha) v prvním vegetačním období po požáru v lokalitě Bzenec (LS Strážnice). Ke zjištění stavu epigeonu bylo použito zemních pastí umístěných na stanovištích po požáru odlesněných a porostů ponechaných po požáru přirozenému sukcesnímu vývoji v diferencovaném věku a paralelně do porostů nezasažených. Odchyceno bylo 16267 exemplářů 226 druhů převážně epigeické fauny. Dopady požárem a těžbou změněných stanovištních podmínek byly blíže analyzovány pro taxony Carabidae, Araneae, Opiliones a Myriapoda. Mezi požárem ovlivněnými a neovlivněnými stanovišti se projevil rozdíl ve druhovém složení epigeické fauny. Důležitými faktory, které vyvolaly změny ve vývoji a složení fauny po požáru, byly světlostní podmínky, vlhkost a trofické zdroje stanoviště. U druhů Pterostichus quadrifoveolatus (Carabidae) a Xerolycosa nemoralis (Araneae) byla prokázána jejich preference k požárem narušeným lokalitám. Druhy Carabus violaceus (Carabidae) nebo Harpactea rubicunda (Araneae) byly vázány především na stanoviště požárem nezasažená.
|
|
|
Porovnání efektivity radličkového a diskového podmítače a jejich dopadu na epigeickou faunu
HAVLOVÁ, Iva
Diplomová práce je zaměřena na porovnání radličkového a diskového podmítače v rámci několika parametrů, které mají největší vliv na kvalitu podmítky, a dále je popsán vliv těchto podmítačů na epigeickou faunu. Experiment byl proveden dvakrát za sezónu na poli po řepce a po pšenici, kdy se uskutečnilo měření určených parametrů při podmítce s diskovým podmítačem Lemken Rubin a radličkovým podmítačem Horsch Tiger. Experiment se provedl na pozemcích podniku ZD "Vysočina" Zbýšov a bylo sledováno: zapravení rostlinných zbytků, hloubka zpracování, hrudovitost, zaplevelení a vzcházení porostů. Sledován byl i vliv dvou různých rychlostí na tyto parametry. Souběžně bylo provedeno měření vlivu podmítačů na epigeickou faunu, kdy se hodnotil vliv na abundanci střevlíkovitých. Pomocí statistických testů bylo zjištěno, že téměř ve všech parametrech, které ovlivňují kvalitu podmítky, se projevil vliv stroje. Radličkový kypřič dosahoval vyššího stupně zapravení rostlinných zbytků. Tento rozdíl výraznější projevil na pozemku po řepce (P < 0,001) než na pozemku po pšenici (P < 0,01). Radličkový kypřič také přesněji dodržoval nastavenou hloubku na pozemku po řepce (P < 0,05). Diskový podmítač měl lepší drobící schopnost. Rychlost se projevila při měření dodržení nastavené hloubky, kdy se oba stroje při vyšší rychlosti více vyhlubovaly (P < 0,05). Na společenstvo střevlíkovitých měla aplikace podmítky výrazný negativní vliv. Před podmítkou bylo v zemních pastech v řepkovém strništi odchyceno 193 jedinců, ve kterých převládaly dva druhy Pseudoophonus rufipes a Pterostichus melanarius. Po podmítce se v pastech nacházelo pouze 41 jedinců.
|
|
| |
host ::
RSS.