|
|
Vliv konvenčního pěstování pšenice a kukuřice na biodiverzitu epigeických brouků
SLOVÁKOVÁ, Karolína
V roce 2016 probíhal průzkum vlivu konvenčního pěstování pšenice a kukuřice na biodiverzitu epigeických brouků. Pole vybrána k tomuto průzkumu spadala do katastrálního území Českých Budějovic a nacházela se mezi obcemi Pašinovice a Římov. Na těchto polích hospodařilo zemědělské družstvo Ločenice. Pomocí zemních pastí s roztokem etylenglykolu bylo v průběhu května až září odchyceno 622 ks brouků. Ti byli využiti ke stanovení aktivity, dominance, biodiverzity podle Shannon-Weaverova indexu (H), reliktnosti a antropogennímu ovlivnění společenstev epigeických brouků těchto lokalit. Nejvyšší aktivita byla zaznamenána v kukuřičném poli (353 ks) a 269 ks v poli pšeničném. Nejčastějšími čeleděmi obou lokalit byli střevlíkovití (Carabidae) a drabčíkovití (Staphylinidae). Nejpočetnějším druhem byl Poecilus cupreus, který byl v kukuřičném poli nalezen 153x a v pšeničném poli 140x. Biodiverzita vyšla v porovnání s jinými lokalitami nízká H kukuřičného pole 1,11 a H pšeničného pole 0,87. Obě lokality se ukázaly jako velmi silně ovlivněné z hlediska antropogenního ovlivnění ISD kukuřičného pole 1,5 a ISD pšeničného pole 0. Tyto hodnoty poukázaly na 100 procentní výskyt expanzivních druhů v pšeničném poli. Velmi nízký počet (9 ks) reliktů 2. Řádu adaptabilních druhů - byl zaznamenán v kukuřičném poli. Adaptabilní druhy byly 2 z čeledi střevlíkovití - Harpalus latus (Linnaeus, 1758) a Notiophilus biguttatus (Fabricius, 1778) a 3 z čeledi drabčíkovití: Othius punctulatus (Goeze, 1777), Philonthus quisquiliarius (Gyllenhal, 1810) a P. umbratilis (Gravenhorst, 1802). V žádném z polí, jak už z předešlého vyplývá, nebyly zaznamenány relikty 1. Řádu, tedy vzácné a ohrožené druhy. Výsledky této práce byly ovlivněny klimatickými podmínkami a pohybem zvěře v průběhu období sběru vzorků.
|
|
|
Okraje polních cest jako zdroj biodiverzity (případová studie na epigeických broucích)
JELÍNEK, Jan
Byla sledována druhová rozmanitost, aktivita, vyrovnanost a antropogenní ovlivnění epigeických brouků na transektu pole pšenice, biokoridor (polní cesta s doprovodnou vegetací) a pole řepky. Materiál byl sebrán metodou zemních pastí během června až září 2016 v katastrálním území obce Božetice v okresu Písek v jižních Čechách. Celkem bylo zjištěno 38 druhů a 567 exemplářů brouků. Aktivita epigeických kolísala mezi společenstvími na polní cestě a zkoumanými lokalitami, největší aktivita byla zjištěna v polních kulturách a nižší na polní cestě. Index antropogenního ovlivnění byl na studijních plochách rozdílný (pšenice 2,5, polní cesta 12 a řepka 0). Z výsledků odchytu je zřejmé, že všechny studijní plochy jsou velmi silně ovlivněny lidskou činností v krajině. Reliktních druhů bylo odchyceno v celkovém součtu na všech lokalitách pouze (drabčíci a střevlíci) 20% a eurotopních druhů 80%. Náročnější druhy se prakticky vůbec nevyskytovaly na polních kulturách. Na polní cestě se vyskytovalo nejvíce reliktů druhého řádu v počtu 6 druhů. Jejich aktivita ale byla nízká. Vyrovnanost společenstva v agroekosytémech byla nízká (2,331 2,474). Nejvyšší vyrovnanost byla zjištěna na polní cestě (3,04). Vícerozměrná podobnost společenstev podle beta diverzity dokázala, že druhové složení napříč lokalitami je velmi vyrovnané. Pro zvýšení diverzity by bylo vhodné změnit osevní postup a snížit agrotechnické zásahy v lokalitě, dále zařadit více mimoprodukčních ploch s remízky, stromy a keři. Biokoridor ve formě polní cesty plní částečně úlohu stabilizačního prvku v krajině tím, že zvyšují početnost druhů bezobratlých redukujících škůdce a plevele.
|
|
|
Vliv pěstování energetických rostlin na biodiverzitu
BRUSOVÁ, Dagmar
Bakalářská práce se zabývá hodnocením vlivu pěstování řepky olejky (Brassica napus subsp. napus) a kukuřice seté (Zea mays L.) na diverzitu a aktivitu společenstev epigeických brouků. Počet monokultur energetických rostlin v posledních letech roste, což má vliv na mnoho různých aspektů krajiny a životního prostředí. Práce přináší údaje o zastoupení jednotlivých druhů epigeických brouků v energetických kulturách a hodnotí hlavní faktory, které ovlivňují populaci daných druhů a zastoupení jednotlivých druhů ve sledovaných porostech. V této práci je možné se seznámit s metodikou odebírání vzorků, taxonomií základních druhů a statistickými metodami hodnocení vzorků.
|
|
|
Vojenské prostory jako zdroj biodiverzity v kulturní krajině
VOTRUBEC, Martin
Sledování společenstev epigeických brouků probíhalo na dvou lokalitách - jedna se nacházela ve VVP Boletice (Třebovice) a druhá na okraji CHKO Blanský les (Vadkov) v Jižních Čechách (Česká Republika). Obě lokality jsou od sebe vzdáleny 7,25 Km vzdušnou čarou. V obou lokalitách bylo sledováno šest stanovišť. Byly studovány následující biotopy: luční biotop, mokřad, pole, biotop jehličnatého lesa, biotop smíšeného lesa a biotop listnatého lesa. Pro získání materiálu byla použita metoda zemních pastí. Na zkoumaných lokalitách za období od 26. května do 24. listopadu 2012 bylo zjištěno celkem 5 čeledí (Carabidae, Elateridae, Silphidae, Curculionidae, Geotrupidae), 18 druhů a 1426 exemplářů epigeických brouků. Tyto druhy byly rozděleny podle jejich ekologických nároků k antropogenním vlivům do tří skupin (relikty I. a II. řádu a eurytopní druhy E) (Boháč, 1999). Ve sledované lokalitě Třebovice jsem zjistil celkem 5 čeledí s 16 druhy, oproti 3 čeledím s 11 druhy v lokalitě Vadkov. Aktivita epigeických brouků byla na studovaných lokalitách rozdílná (Třebovice 726 exemplářů, Vadkov 700 exemplářů). Dominantní čeledí co do počtu druhů na obou sledovaných lokalitách je čeleď Carabidae (Třebovice 9 druhů Carabidae, Vadkov 7 druhů Carabidae). Aktivita se na obou lokalitách významně lišila u střevlíkovitých (Carabidae) v lokalitě Třebovice (239 exemplářů Carabidae) oproti lokalitě Vadkov (38 exemplářů Carabidae). Adaptabilní druhy (RII) s 13 druhy silně převládaly nad expanzivními (E) s 5 druhy. V lokalitě Třebovice bylo zjištěno 29,4% expanzivních druhů (E) o proti lokalitě Vadkov 18,2% expanzivních druhů (E). Druhy, které jsou vázány na stanoviště středně ovlivněné člověkem, označované jako relikty druhého řádu (RII), se v okolí Třebovic vyskytovaly v 70,6% a v lokalitě Vadkov 81,8%. Skupiny reliktů prvního řádu (RI) ve sledovaných lokalitách nebyli nezjištěny. Index antropogenního ovlivnění u Carabidae vykazoval nepatrně lepší hodnoty v lokalitě Vadkov 50% proti 49,17% v lokalitě Třebovice. Větší druhovou pestrost (Třebovice 16 druhů, Vadkov 11 Druhů) i abundanci brouků (Třebovice 726 exemplářů, Vadkov 700 exemplářů) jsem zaznamenal v lokalitě Třebovice (VVP Boletice). To ukazuje, že biotopy VVP Boletic jsou důležité pro přežití mnoha druhů a slouží jako zdroj biodiverzity pro okolní stanoviště.
|
|
|
Vliv managementu u krmné a potravinářské pšenice na biodiverzitu epigeických brouků
RYKLÍK, Stanislav
Společenstva epigeických brouků byla studována na dvou stanovištích v jižních Čechách, kde byla zaseta potravinářská a krmná pšenice. Obě stanoviště měla shodný půdní typ i klimatické poměry. Rozdíl v managementu mezi krmnou a potravinářskou pšenicí spočíval v dávkách hnojiv, chemického zásahu v porostu s potravinářskou pšenicí, pěstovanou předplodinou a okolní krajinou. Na potravinářské pšenici bylo použito větších dávek hnojiv ledku (o 50 kg/ha více) a damu (o 50 kg/ha více) a také o jeden chemický zásah více fungicid karben flo stefes. Okolní krajina stanovišť je intenzivně využívána k rostlinné produkci v konvenčním způsobu hospodaření. Na odchyt materiálu byla využita metoda zemních pastí. Celkově bylo určeno 24 druhů - 6 čeledí 245 odchycených exemplářů. Na obou stanovištích dominovala čeleď střevlíkovití (Carabidae). Celkově se ukázalo, že větší druhová diverzita byla v krmné pšenici, i když tento rozdíl byl nepatrný. Za pomoci údajů o ekologii jednotlivých druhů, byl stanoven stupeň antropogenního ovlivnění společenstev epigeických brouků. Stanoviště s krmnou pšenicí bylo méně antropogenně ovlivněno (menší zastoupení druhů tolerantních k činnosti člověka), ovšem opět to byl nepatrný rozdíl.
|
|
|
Struktura krajiny a biologická rozmanitost - návrh struktury krajiny vedoucí k větší biologické rozmanitosti a udržitelnosti v katastrálním území Pěčín (CHKO Orlické hory)
LEDEČOVÁ, Jana
V předkládané práci byl studován vliv antropogenního zatížení na druhové zastoupení epigeických brouků v kulturní krajině. Pomocí zemních pastí naplněných etylenglykolem byl odchycen vzorek epigeických brouků. Ten byl zařazen podle míry tolerance k antropogennímu zatížení do tří skupin. První skupinu tvořily druhy eurytopní (E) s nevyhraněnými stanovištními nároky, vyskytující se na silně člověkem ovlivněných stanovištích. Druhou skupinu (RII) tvořily druhy adaptabilnější, schopné obývat stanoviště středně ovlivněné člověkem. Poslední skupinu, relikty I. řádu (RI) zastupují druhy s nejužší ekologickou valencí, mající mnohdy charakter reliktů a na sledovaných lokalitách nebyly nalezeny vůbec. Pasti byly instalovány do čtyř typů stanovišť: kulturní les, biokoridor, pole a podél Pěčínského potoka. Všechny zkoumané lokality se nacházely v katastru obce Pěčín, v části, která se nachází na území chráněné krajinné oblasti Orlické hory. Nejvyšší aktivita druhů byla zaznamenána na poli, kde převažovalo zastoupení druhů eurytopních. Na ostatních stanovištích byla aktivita druhů nižší, ale bylo zde vyšší zastoupení adaptabilnějších druhů citlivějších k antropogenním vlivům. Pro stabilizaci společenstev bezobratlých a ochranu biodiverzity navrhuji na základě svého průzkumu zařazení stabilizačních prvků (biokoridory, lesní plošky, drobné toky) do kulturní krajiny v podhůří Orlických hor.
|
|
|
Různé typy balíků biomasy po sklizni jako mikrobiotop pro bezobratlé živočichy
MACHOVEC, Jiří
Společenstva epigeických brouků byla studována na čtyřech typech balíků biomasy v katastrálním území Vrbice u Žitné, okres Prachatice. Jednalo se o balíky travní senáže uložené na okraji trvalého travního porostu, o balíky sena jednotlivě rozmístěné na trvalém travním porostu, dále o balíky slámy rozmístěné na poli orné půdy a o balíky slámy uložené na okraji orné půdy. První tři typy balíků byly na stanovišti jen několik málo měsíců (2-3), zatímco balíky slámy se na čtvrtém stanovišti nacházely už více než jeden rok. Pro odběr vzorků byla zvolena metoda prosevu detritu. V balících senáže bylo nalezeno 9 druhů z 5 čeledí. V balících sena bylo nalezeno 7 druhů ze 4 čeledí. V balících slámy, které byly na stanovišti kratší dobu (3 měsíce), bylo zjištěno 10 druhů z 6 čeledí. Na balících slámy, které byly na stanovišti 13 měsíců, bylo nalezeno 14 druhů ze 4 čeledí. Index antropogenního ovlivnění společenstev prokázal, že se jedná o velmi silně ovlivněná stanoviště.
|
|
|
Vliv managementu na biodiverzitu lesních ekosystémů - epigeičtí brouci na vybraných biotopech Písecka
STLUKA, Petr
Společenstva epigeických brouků byla studována na třech lesních biotopech s různým managementem, v oblasti jižních Čech, okrese Písek, nedaleko obce Zátaví. Vybrané plochy se nacházely na území Zátavského lesa. Jednalo se o tyto biotopy: paseka, smrková školka (stáří 6 let) a smrkový les (stáří 50-70 let). Pro odchyt biologického materiálu byla použita metoda zemních pastí. Celkem bylo odchyceno a determinováno 1813 exemplářů a 63 druhů epigeických brouků. Nejvyšší počet druhů i jedinců byl nalezen na biotopu smrkové školky (43 druhů, 786 exemplářů), následoval smrkový les (26 druhů, 550 exemplářů) a paseka (35 druhů, 477 exemplářů). Většina druhů epigeických brouků z celkového počtu 63 druhů byla zařazena jako eurytopní. Dále bylo determinováno 15 adaptabilnějších druhů a byl také nalezen jeden druh z reliktů I. řádu. Bylo zjištěno, že smrkový les, který se zdá jako z hlediska sukcese vyspělejší než školka či paseka, neměl nejvyšší počet druhů a jedinců brouků. Naopak největší počet druhů a jedinců byl zjištěn ve smrkové školce. Index antropogenního ovlivnění prokázal poměrně silné antropogenní ovlivnění všech zkoumaných biotopů z hlediska epigeických brouků. Nejméně byla ovlivněna společenstva brouků smrkového lesa, následovaly smrková školka a paseka. Z tohoto hlediska se potvrdilo, že intenzita managementu se nejvíce projevila na společenstvech brouků paseky. Vzrostlý smrkový les měl nejmenší antropogenní ovlivnění společenstev brouků.
|
|
|
Vojenské prostory jako zdroj biodiverzity
DEDEK, Jaromír
Byla zkoumána společenstva epigeických brouků na území bývalého vojenského prostoru Dobrá Voda a v území stále ještě fungujícího vojenského prostoru Boletice. Na každé lokalitě byla zkoumána 3 různá stanoviště ? les, louka a mokřad. Materiál byl sbírán zemními pastmi s ethylenglykolem od května do září 2012. Na lokalitě Boletice bylo odchyceno 50, na lokalitě Dobrá voda 32 druhů brouků. Větší druhová pestrost i abundance brouků byla zaznamenána na lokalitě Boletice. Na lokalitě Boletice byl zjištěn chráněný druh Carabus scheidleri. Na lokalitě Dobrá Voda se vyskytovaly další druhy rodu Carabus (Carabus auronitens auronitens, Carabus granulatus granulatus, Carabus nemoralis nemoralis, Carabus sylvestris sylvestris, Carabus violaceus violaceus). Z 60 % převládal na obou lokalitách výskyt eurytopních, běžných druhů. Podle našich výsledků se zdá, že zarůstání křovinami a lesem může snížit hodnotu opuštěných vojenských prostor jako zdroje diverzity epigeických brouků. Proto doporučuji uměle blokovat sukcesi. Sukcese může být ve stávajících vojenských prostorech nadále blokována činností armády (dopad střel a pojezd těžké techniky). Na území zaniklých výcvikových prostor doporučuji netradiční ochranářské postupy - motokros, turistika konání hudebních festivalů, nebo alespoň pastva ovcí. Naopak pro stávající lesní stanoviště doporučuji ponechat les přirozenému vývoji a nezasahovat zde.
|
|
|
Vliv výstavby silničního obchvatu Klatov na biodiverzitu
ŠIZLINGOVÁ, Václava
Tématem této práce byl vliv výstavby silničního obchvatu města Klatovy a přilehlých obcí na krajinu a biodiverzitu (fauna a flóra). Silniční obchvat Klatov by byl nejlepším řešením pro snížení hluku a emisních limitů pro obyvatele centra města a přilehlých obcí. V práci byl popsán a porovnán předchozí (1997) a současný stav území. Obchvat byl posouzen z hlediska vlivu na krajinu a biodiverzitu na základě vyhodnocení vlivů na životní prostředí, a to nejen podle mého vlastního pozorování, ale také podle výsledků, které vyplynuly z procesu EIA. Byla vyhodnocena struktura společenstva bezobratlých epigeických na plánované trase obchvatu ve všech jejích variantách. V úseku I. a II. obchvatu byla v procesu EIA (1997) i v mém vlastním pozorování posuzována a vyhodnocena pouze jedna varianta, která byla v předcházejícím období vybrána jako nejvhodnější. V úseku III. obchvatu bylo posuzováno a hodnoceno pět variant V1 ? V5. V procesu EIA byla vybrána jako nejvhodnější varianta V4, a to jak z hlediska vlivu na krajinu, biodiverzitu, tak i na obyvatelstvo. Vhodnost varianty V4 potvrdila i moje vlastní pozorování. Po jejich vyhodnocení jsem dospěla k závěru, že obchvat v této variantě sice kříží Drnový potok, ale do lesního porostu zasahuje minimálně. Trasa prochází převážně zemědělsky obhospodařovanou krajinou, která je již v tomto prostoru zatížena existencí cyklostezky a železničního koridoru.
|
host ::
RSS.