|
|
Terapie arteriální hypertenze v přednemocniční neodkladné péči a na urgentním příjmu
SYNKOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce na téma Terapie arteriální hypertenze v přednemocniční neodkladné péči a na urgentním příjmu se zaměřuje na řešení stavů v případě náhlé eskalace tlaku krve pacienta. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části je charakterizován krevní tlak včetně způsobů jeho měření, arteriální hypertenze a hypertenzní krize. Dále jsou zde popsány základní skupiny antihypertenziv a jejich využití u specifických skupin pacientů s arteriální hypertenzí. V praktické části bakalářské práce byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zmapovat, jakým způsobem je léčena arteriální hypertenze v přednemocniční neodkladné péči v rámci kompetencí zdravotnických záchranářů a směrnic na daném pracovišti zdravotnické záchranné služby. Druhým cílem bylo zmapovat, jakým způsobem je léčena arteriální hypertenze na urgentních příjmech daných pracovišť a třetím cílem bylo zjistit, jaké jsou rozdíly mezi terapií arteriální hypertenze v přednemocniční neodkladné péči a na urgentním příjmu. Výzkumné šetření bylo provedeno kvalitativní metodou sběru dat pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly vedeny se zdravotnickými záchranáři působícími na Zdravotnické záchranné službě v Jihočeském kraji v okresech Písek, Tábor a Český Krumlov. Dále se rozhovorů účastnili vybraní zdravotničtí záchranáři pracující na oddělení urgentního příjmu v nemocnici České Budějovice. Dle výsledků výzkumné části bakalářské práce lze usoudit, že dotazovaní zdravotničtí záchranáři mají dostatek zkušeností a vědomostí v oblasti péče o pacienta s arteriální hypertenzí a vědí, kdy je vhodné spojit se s lékařem ohledně možné terapie.
|
|
|
Příjem polytraumatizovaného pacienta do nemocnice - příprava simulačních scénářů pro záchranáře a sestry
ŠEVČÍKOVÁ, Tereza
Nejčastější příčinou úmrtí dětí a mladistvých jsou traumata. Česká republika se umisťuje na jednom z předních míst v Evropě. U dětí dominují pády, dopravní nehody, kdy je dítě v pozici spolujezdce nebo kdy je dítě zastoupeno jako chodec či cyklista. Mezi další příčiny patří popáleniny, utonutí či udušení. Ošetření v prvních 20 minutách je pro další prognózu pacienta nejdůležitější. Proto je třeba postupovat při ošetřování rychle a poskytnout nejprve neodkladnou pomoc - což znamená zajistit dýchací cesty a oběh. Polytraumatizovaný pacient je považován jako osoba ve velmi závažném stavu, která potřebuje akutní pomoc záchranných složek. Při příjmu polytraumatizovaného pacienta do nemocnice je důležité, aby ošetřující tým si práci zorganizoval a poskytl pacientovi, co nejrychlejší a nejkvalitnější péči. Diplomová práce je zpracována teoretickou formou a je rozdělena na čtyři části. Vědecké informace byly získávány prostřednictvím studia odborné literatury. Jednalo se o literaturu českou i zahraniční a bylo využito jak monografických děl, tak vědeckých periodik. Ke zpracování postupů ošetřovatelské péče o děti s polytraumatem a rozšířenému získávání dat k diplomové práci velmi přispěly mé osobní zkušenosti z pozice všeobecné sestry na resuscitačním oddělení pro děti. Diplomová práce vytváří souhrn postupů u příjmu polytraumatizovaného pacienta a umožňuje lepší orientaci v poskytování ošetřovatelské péče u dětí. Zaměřuje se na odlišnosti v poskytování urgentní péče u dětí a vyzdvihuje priority při ošetřování pacientů v přednemocniční a nemocniční péči. Poukazuje také na střet nelékařských pracovníků s lékaři a schopnost spolupráce v poskytování péče v rámci ošetřujícího týmu. Diplomová práce podává informace o tématice příjmu polytraumatizovaného pacienta do nemocnice a je určena především nelékařským zdravotnickým pracovníkům, ale také odborné i laické veřejnosti.
|
|
|
Vztah sestra-pacient v ambulantním sektoru
VČELIČKOVÁ, Martina
Tématem mé bakalářské práce byl ,,Vztah sestra-pacient v ambulantním sektoru``. Bakalářská práce byla rozdělena do dvou částí. V teoretické části se zabývala problematikou faktorů ovlivňující vzájemný vztah sestry a pacienta. Práce se snažila vystihnout nejdůležitější ukazatele působící na navazování vzájemného vztahu z pohledu sestry i z pohledu pacienta, protože mohou být diametrálně odlišné a přiblížit tak aspekty ambulantně léčeného pacienta. Významnou roli zde hrála délka čekání na ošetření, celkový dojem z návštěvy, povaha pacienta a zátěž ambulantních sester. V praktické části byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat faktory podílející se na utváření pozitivního vztahu klient-sestra v ambulantní péči. Druhým cílem bylo zmapovat faktory podílející se na utváření pozitivního vztahu sestra-klient v ambulantní péči. Dále bylo stanoveno 5 hypotéz. První hypotéza zněla, že ,,Čekací doba na ošetření ovlivňuje vztah sestry s klientem. `` Druhá zněla, že ,,Ženy vyjadřují větší ochotu k vzájemné spolupráci, než muži.`` Třetí zněla, že ,,Čím kratší čas klient stráví čekáním na ošetření, tím větší je jeho ochota ke spolupráci.`` Čtvrtá zněla, že ,,Vysoká pracovní zátěž ambulantní sestry ovlivňuje její vztah ke klientovi.`` Pátá zněla, že ,,Velký počet klientů čekající na ošetření je pro sestry silným stresorem.`` Ke zjištění skutečného stavu byla použita kvantitativní metoda technikou anonymního dotazníku. Byly použity dva druhy dotazníku. Dotazník pro pacienty obsahoval 24 otázek. Otázky byly uzavřené a polootevřené k doplnění stručné odpovědi. Úvodní otázky měly identifikační charakter. Další otázky byly zaměřeny na pozitiva a negativa, která úzce souvisejí s návštěvou ambulance. Dotazník pro sestry obsahoval 29 otázek, které byly uzavřené, polootevřené k doplnění stručné odpovědi a jedné otevřené otázky k vyjádření vlastního názoru. V dotazníku měly úvodní otázky identifikační charakter. Následující otázky byly zaměřeny na pozitiva a negativa spojená s poskytováním péče pacientům přicházejícím na ambulantní ošetření. Výzkumný soubor tvořili pacienti, kterým byla poskytnuta ambulantní péče a sestry, v ambulancích a ordinacích v Písku, Strakonicích a Brně. Bylo rozdáno celkem 200 dotazníků. 100 dotazníků ambulantním sestrám a 100 dotazníků pacientům, kterým byla poskytnuta ambulantní péče. Výsledky byly vyjádřené grafy, které byly zpracovány na základě odpovědí sester a pacientů. Diskuse byla konfrontována s odbornou literaturou. V závěru práce jsou uvedeny výsledky sumarizace práce, potvrzení či vyvrácení hypotéz a možné návrhy, jak v budoucnu pozitivně ovlivnit utváření vzájemných vztahů mezi sestrami a pacienty na ambulanci.
|
host ::
RSS.