|
|
Spontánní dobrovolníci a jejich role v dynamickém humanitárním systému
Smejkal, Richard ; Pinc, Zdeněk (vedoucí práce) ; Sokol, Jan (oponent) ; Murgaš, Jaromír (oponent)
Stále častěji zaznívá, že humanitární systém již vyčerpal svůj potenciál a stojí nad propastí. Objem prostředků, počet humanitárních organizací a počet zachráněných osob rok od roku rostou. Přesto se rozdíl mezi potřebami a reálnou humanitární asistencí neustále zvětšuje. Tradiční humanitární aktéři zatím bez úspěchu hledají způsoby, jak opravit systém, který kdysi dobře fungoval. Pokusy o finanční nebo institucionální reformu selhávají, diskuse o humanitárních principech hlavní aktéry znejišťuje. Tato práce ukazuje, že tradiční humanitární systém je pouze částí většího ekosystému humanitární asistence, a analyzuje, s jakými vnějšími vlivy se nedokáže v poslední dekádě vyrovnat a proč drobné korekce a opravy nestačí, a je proto nutná nová architektura celého systému. Autor identifikuje nové humanitární aktéry, se kterými tradiční systém nepočítá a z nich si vybírá spontánní dobrovolníky jako skupinu s dynamickým potenciálem a schopností vytvářet paralelní systémy vůči profesionálnímu krizovému řízení při katastrofách. Jelikož se jedná o podceňovaného a přehlíženého aktéra, autor zpřesňuje definici spontánního dobrovolnictví. S využitím případové studie Cajun Navy a zpovědí ukrajinských zdravotnických záchranářů z doby nepokojů a ozbrojeného konfliktu na Ukrajině dochází autor k závěru, že tradiční...
|
|
|
Spontánní dobrovolníci a jejich role v dynamickém humanitárním systému
Smejkal, Richard ; Pinc, Zdeněk (vedoucí práce) ; Sokol, Jan (oponent) ; Murgaš, Jaromír (oponent)
Stále častěji zaznívá, že humanitární systém již vyčerpal svůj potenciál a stojí nad propastí. Objem prostředků, počet humanitárních organizací a počet zachráněných osob rok od roku rostou. Přesto se rozdíl mezi potřebami a reálnou humanitární asistencí neustále zvětšuje. Tradiční humanitární aktéři zatím bez úspěchu hledají způsoby, jak opravit systém, který kdysi dobře fungoval. Pokusy o finanční nebo institucionální reformu selhávají, diskuse o humanitárních principech hlavní aktéry znejišťuje. Tato práce ukazuje, že tradiční humanitární systém je pouze částí většího ekosystému humanitární asistence, a analyzuje, s jakými vnějšími vlivy se nedokáže v poslední dekádě vyrovnat a proč drobné korekce a opravy nestačí, a je proto nutná nová architektura celého systému. Autor identifikuje nové humanitární aktéry, se kterými tradiční systém nepočítá a z nich si vybírá spontánní dobrovolníky jako skupinu s dynamickým potenciálem a schopností vytvářet paralelní systémy vůči profesionálnímu krizovému řízení při katastrofách. Jelikož se jedná o podceňovaného a přehlíženého aktéra, autor zpřesňuje definici spontánního dobrovolnictví. S využitím případové studie Cajun Navy a zpovědí ukrajinských zdravotnických záchranářů z doby nepokojů a ozbrojeného konfliktu na Ukrajině dochází autor k závěru, že tradiční...
|
host ::
RSS.