|
|
Management rizik u vybraných poskytovatelů zdravotních služeb
KOCOUREK, Filip
Cílem diplomové práce bylo zjistit současný stav fungování managementu rizik u vybraných poskytovatelů zdravotních služeb. Pro tento účel bylo realizováno dotazníkové šetření společně s formou rozhovoru, kdy by vytvořen dotazník pro vybrané poskytovatele zdravotních služeb (Příloha 1). Pro výběr poskytovatelů zdravotních služeb bylo potřeba stanovit si určitá kritéria. První kritérium zahrnovalo celou Českou republiku poskytovatelů zdravotních služeb. Druhé kritérium stanovovalo, že se musí jednat o lůžkové zařízení. Třetí kritérium definovalo, že se musí jednat o nemocnici. Čtvrté kritérium vyčlenilo z výběru fakultní nemocnice. Páté kritérium ukládalo, že nemocnice musí mít více jak 400 lůžek ve svém zařízení. Pro implementaci kritérií do výběrů poskytovatelů zdravotních služeb, bylo zapotřebí provést rešerši výročních zpráv nemocnic, z té pak vyčlenit pouze ty, jež spadají do hodnoty 400 lůžek a více. Teoretická část práce se zabývá zdravotnictvím v České republice definující poskytovatele zdravotních služeb a systému zdravotnictví. Dále krizovým řízením ve zdravotnictví zahrnující krizovou připravenost zdravotnictví, krizovou dokumentaci a cvičení. Managementem rizik ve zdravotnictví specifikující management rizik v oblasti zdravotnictví a metodami analýzy rizik. Pro praktickou část byl vytvořen dotazník pro vybrané poskytovatele zdravotních služeb, který obsahoval 13 otázek uzavřených a 12 otevřených otázek. Dotazník byl rozdělen do pěti kategorií, které vyplývají z definice zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, a to analýza a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizace, kontrola činnosti (Příloha 1). Dotazník byl distribuován pomocí internetového portálu Click4Survey, jednalo se tedy o online dotazníky, přičemž dotazované osoby byly kontaktovány i telefonicky. Mezi dotazované patřily osoby zabývající se managementem rizik u konkrétního vybraného poskytovatele zdravotních služeb. Šetření se zúčastnilo 18 nemocnic z celkového počtu 33 dotazovaných nemocnic. Výsledky byly zpracovány do grafů, tabulek a interpretovány v diskuzi diplomové práce. Cílem diplomové práce bylo "Zjistit současný stav fungování managementu rizik u vybraných poskytovatelů zdravotních služeb." Z výsledků je patrné, že management rizik v dotazovaných nemocnicích, bohužel v některých případech nedosahuje dostatečných znalostí a zkušeností.
|
|
|
Krizová připravenost Nemocnice Jihlava na vybrané mimořádné události
VILÍMKOVÁ, Zuzana
V současné době hrozí mnoho mimořádných událostí, které mohou zasáhnout bezpečnostní prostředí České republiky. Žádná mimořádná událost si nevybírá čas ani místo, kde zasáhne. Mezi nejohroženější osoby můžeme řadit osoby nacházející se v sociálních zařízeních či v zdravotnických zařízeních v důsledku toho, že dané osoby jsou odkázané na pomoc druhých. Zdravotnická zařízení mají svá specifika, kterým je třeba věnovat zvýšenou pozornost, hlavně v případě vzniku mimořádných událostí. V současné době je nárok od pacientů na poskytování zdravotní péče vysoký. Péče by měla být poskytována v celém svém rozsahu a na vysoké úrovni. Cílem práce je zvýšení připravenosti Nemocnice Jihlava na vybrané mimořádné události. Pro tuto práci byla stanovena výzkumná otázka: "Jaká je připravenost nemocnice Jihlava na vybrané mimořádné události?" Získání dat bude probíhat několika formami. Stěžejní bude rešerše a analýza právních norem a dokumentů týkající se dané problematiky. Bude použita analýza syntézy, indukce dokumentů a pozorování daného prostředí. Důležitou úlohu budou mít i následné rozhovory se zaměstnanci Nemocnice Jihlava a dalšími příslušnými osobami. Pro posouzení připravenosti Nemocnice Jihlava bude provedena analýza rizik metodou KARS. Výsledkem bude vypracovaný plán krizové připravenosti, který bude následně předán nemocnici. Práce může sloužit výzkumným účelům i nemocnicím pro zvýšení jejich připravenosti na krizové situace.
|
|
|
Připravenost Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje na krizové situace
MANA, Štěpán
Dopady globálních klimatických změn v podobě opakovaných živelných katastrof se staly jednou z největších hrozeb současné společnosti. Problematika připravenosti na mimořádné události a krizové situace je proto v posledních letech stále více aktuální. Výjimkou není ani Česká republika, která se pravidelně potýká s přívalovými dešti, povodněmi nebo sněhovými kalamitami. Hlavním předpokladem úspěšného zvládnutí takto závažných situací je účelná prevence a připravenost ve formě krizových plánů, případně plánů krizové připravenosti. Cílem mé diplomové práce je zjistit, zda je Zdravotnická záchranná služba Zlínského kraje dostatečně připravena na vznik krizových situací a v případě nalezených nedostatků navrhnout jejich řešení v podobě návrhu Plánu krizové připravenosti Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje. Zdravotnická záchranná služba Zlínského kraje je základní složkou integrovaného záchranného systému Zlínského kraje a jako poskytovatel zdravotnické záchranné služby je zahrnuta v Krizovém plánu Zlínského kraje. Z toho vyplývá, že akceschopnost a činnost Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje musí být zajištěna nejen v běžném provozu, ale také v případě vzniku a trvání krizové situace. V teoretické části práce se věnuji obecné charakteristice havarijního a krizového plánování, působnosti správních úřadů v oblasti poskytování zdravotnické záchranné služby při vyhlášení krizového stavu, traumatologickému plánu a pandemickému plánu. Součástí této kapitoly je také charakteristika subjektu Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje a popis konkrétních antropogenních a přírodních ohrožení. Na teoretickou část navazuje kvalitativní výzkum, který je založen na shromáždění a podrobném studiu dostupných odborných pramenů v tištěné i elektronické podobě, zejména však dokumentů krizového a havarijního plánování Zlínského kraje a interních dokumentů Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje. Praktická část diplomové práce obsahuje analýzu vnějších a vnitřních ohrožení všech výjezdových základen Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje. Vnější analýza rizik vychází z Krizového plánu Zlínského kraje a z Havarijního plánu Zlínského kraje. Vnitřní analýza je zpracována na základě expertního odhadu možných rizik na jednotlivých výjezdových základnách Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje. Výstupy z analýz se staly základním zdrojem pro zpracování návrhu plánu krizové připravenosti, ve kterém jsem přiřadil každému identifikovanému ohrožení v analýze rizik možný dopad na činnost Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje. Analýza vnějších rizik potvrdila, že akceschopnost a činnosti Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje mohou narušit zejména následující ohrožení: přirozená povodeň (výjezdová základna Zlín Peroutkovo nábřeží, Uherské Hradiště, Vsetín), zvláštní povodeň (výjezdová základna Zlín Peroutkovo nábřeží, Karolinka, Vsetín), rizika vyplývající z klimatických podmínek (především opětovné sněhové kalamity v oblasti Valašska), narušení dodávek léčiv a zdravotnického materiálu (sekundární důsledek krizových situací) a přerušení dodávek elektrické energie (zejména výjezdové základny, které nedisponují záložním zdrojem elektrické energie). Výsledkem diplomové práce je návrh Plánu krizové připravenosti Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje. Plán krizové připravenosti je povinna zpracovat právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která zajišťuje opatření vyplývající z krizového plánu kraje. Náležitosti a způsob zpracování plánu krizové připravenosti jsou podrobně uvedeny v nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů. Při tvorbě návrhu plánu jsem postupoval dle platné legislativy. Tento plán je vnitřním dokumentem právnické osoby k zabezpečení řešení úkolů za krizových situací.
|
|
|
Plán krizové připravenosti pro Jihočeskou univerzitu v ČB - Koleje a menzy, zajišťující plnění opatření vyplývajících z krizového plánu kraje.
JÍCHOVÁ, Marie
Po novelizaci zákona č.240/2000Sb., o krizovém řízení byla aktualizována povinnost zpracovávat plány krizové připravenosti pro jednotlivé subjekty, zajišťující plnění opatření vyplývajících z krizového plánu kraje. Z tohoto důvodu jsem se ve své diplomové práci zaměřila na zpracování Plánu krizové připravenosti pro Koleje a menzy Jihočeské univerzity. V teoretické části práce jsem se nejprve věnovala vysvětlení některých základních pojmů. Na tuto část jsem navázala deskripcí hrozeb a rizik spolu s hodnotícími metodami. Dále jsem se zaměřila na opatření k ochraně obyvatelstva, která jsou v ČR na velmi dobré úrovni, některá se dokonce stala vzorem pro okolní státy. Zmínila jsem se o krizových stavech, které se vyhlašují v případech, kdy mimořádná událost přeroste v krizovou situaci. Poté jsem formulovala úlohu státních orgánů, orgánů územních samosprávních celků, bezpečnostních rad a krizových štábů. Teoretické poznatky jsem zakončila problematikou bezpečnostního plánování, jež si klade za cíl redukovat následky situací, které nás ohrožují. Na teoretickou část navazuje výzkum, který proběhl kvalitativní formou sběru dat. Hlavní otázka, na niž chce tato práce odpovědět, zní: Jaká jsou rizika, která ohrožují plnění úkolů vyplývajících Jihočeské univerzitě v ČB - Koleje a menzy z krizového plánu kraje? Pro metodiku diplomové práce bylo stěžejní shromáždit údaje potřebné pro zpracování plánu krizové připravenosti, čehož jsem dosáhla pomocí řízených rozhovorů s ředitelem Kolejí a menz JU, bezpečnostním technikem JU, vedoucím menzy, zaměstnanců údržby a spoluprácí s ČHMÚ. Další významné informace jsem získala díky spolupráci s HZS Jihočeského kraje, který poskytoval nutnou součinnost ke zpracování tohoto plánu. Jednalo se zejména o informace k analýze vnějšího ohrožení. Následně jsem provedla analýzu vnitřních rizik, která by mohla narušit funkci subjektu a tím i plnění úkolů z krizového plánu kraje. V této fázi bylo nezbytné prozkoumat budovy Kolejí a menz JU.Při analýze rizik jsem došla k závěru, že provoz Kolejí a menz JU mohou přerušit následující ohrožení: přirozené povodně (pouze v případě kolejí K5 a K6), zvláštní povodně, přeprava nebezpečných látek po pozemních komunikacích, rizika plynoucí z klimatických podmínek (sněhové kalamity a dlouhotrvající mrazy, bouřky, vichřice, přívalové deště), požáry budov, úniky plynu (ohrožují budovy kolejí K1, K2, K3 a menzy, v kterých se plyn využívá pro provoz zařízení pro vaření), přerušení dodávek elektrické energie, přerušení dodávek tepla a výpadky v zásobování potravinami a vodou. Každému identifikovanému ohrožení jsem v operativní části plánu krizové připravenosti přiřadila možný dopad na provoz zařízení, postupy řešení a zvážila jsem možnost využití subjektu za daných situací.Výsledkem diplomové práce je zpracovaný Plán krizové připravenosti pro Koleje a menzy JU, který je vnitřním dokumentem právnické osoby k zabezpečení řešení úkolů za krizových situací. PKP je zpracován jak v listinné, tak elektronické podobě a bude umístěn v kanceláři rektora JU, ředitele a zástupce ředitele Kolejí a menz JU a v neposlední řadě u HZS JčK. Plány krizové připravenosti, jakož i ostatní plány, podléhají po čtyřech letech aktualizaci, neboť může docházet ke změně charakteru ohrožení, kontaktů či změně organizační struktury. Poznatky diplomové práce mohou sloužit nejen pro řešení krizových situací, ale zároveň je mohou využít také studenti JU, jako zdroj informací popřípadě mohou navázat další prací zaměřenou například na vytvoření vhodných podmínek a prostor pro komunikaci s lidmi, které zasáhla krizová situace, a kteří byli nuceni opustit své domovy a ubytovat se dočasně v budovách Kolejí a menz JU. Neboť při těchto událostech dochází k velkému nátlaku na lidskou psychiku, a proto je nezbytné těmto lidem zajistit pomoc.
|
|
|
Omezení činnosti soudů během mimořádných událostí
DOSTÁL, Petr
Diplomová práce pojednává o omezení činnosti soudů během mimořádných událostí a o smysluplnosti zařazení justice do systému kritické infrastruktury. Soudní moc patří vedle moci zákonodárné a výkonné do klasického trojúhelníku státní moci. Rozsah její činnosti se snaží přiblížit první část. Pomocí rozboru příslušných zákonů je čtenáři předestřena její šíře a význam pro společnost. V dalším textu následuje výčet mimořádných událostí, které mají vliv na omezení výkonu soudní moci. Jejich seznam poskytl resortní Plán krizové připravenosti a byli doplněny o dvě nové aktuální hrozby. Poslední část úvodní stati hovoří o systému kritické infrastruktury, do které spadá i justice. Cílem diplomové práce je stanovit, nakolik je justiční správa imunní vůči vlivu mimořádných událostí. Zda systém potřebuje další investice do zabezpečení, nakolik použitá opatření eliminují působení přesně definovaných mimořádných událostí a jestli je justice oprávněně zařazena do systému kritické infrastruktury. Pro vlastní zpracování výsledků je použita metodika operační analýzy. Konkrétně se jedná o disciplínu vicekriteriálního hodnocení variant. Metoda sama je vhodná pro hodnocení fenoménů, u kterých se hodnotí více kritérií. Výsledky jsou zpracovány dle principů WSA (metoda váženého součtu) a Fuller (porovnávací a bodovací metoda). Samozřejmě nechybí porovnání výsledků obou disciplín. Zkoumaná opatření určená k omezení působení mimořádných událostí, jsou řazená do tematických bloků. Jejich pořadí je stavební prostředky, technické prostředky, vnitřní struktura areálu a fyzická ostraha. Přičemž první a třetí blok tvoří prostředky pasivní ochrany a druhý a čtvrtý blok tvoří prostředky aktivní ochrany. Zajímavé je porovnání mezi jednotlivými bloky a zmíněnými dvojbloky. Zjištěné výsledky a vlastní a resortní analýza jednotlivých hrozeb ukazují připravenost justiční správy na události uvedené v resortním Plánu krizové připravenosti jako mimořádné.
|
host ::
RSS.