|
|
Kontinuální eliminační metody v intenzivní péči - příprava výukového materiálu pro nově nastupující sestry
ŠERIOVÁ, Martina
Diplomová práce se zabývá problematikou kontinuálních eliminačních metod v intenzivní péči a následným vytvořením výukového materiálu pro nově nastupující sestry. Cílem bylo vytvoření výukového materiálu pro nově nastupující sestry. Tento výukový materiál by měl nově nastupujícím sestrám pomoci při práci s přístrojem určeným ke kontinuálním eliminačním metodám. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou část. Empirická část byla realizována formou kvalitativního šetření pomocí polostrukturovaných rozhovorů s respondenty na Anesteziologicko-resuscitačním oddělení nemocnice České Budějovice a.s na stanici RES 2. První fáze výzkumného šetření byly provedeny rozhovory s respondenty. Tyto rozhovory byly zaznamenávány formou podrobných zápisků, které byly následně přepsány, aby nedošlo ke ztrátě dat a k nepřesnostem. Následně byly vytvořeny kategorie a z nich za pomoci programu ATLAS.ti vznikla schémata. Druhá fáze spočívala ve vytvoření instruktážního videa a výukového materiálu pro nově nastupující sestry. Ve třetí fázi výzkumného šetření bylo vytvořené video a výukový materiál předložen na ARO ke zhodnocení. Poté proběhly opětovné rozhovory s již dotazovanými respondenty. Při rozhovorech měli zhodnotit, zda výukový materiál splňuje jejich požadavky a zda bude využitelný v praxi. Následně zjištěné informace byly uspořádány do příslušných schémat. Pro praktickou část byly stanoveny 2 cíle. Prvním cílem bylo zjistit jaká forma výukového materiálu je vhodná pro nově nastupující sestry. Druhým cílem bylo zjistit přínos a využitelnost vytvořeného materiálu v praxi. Na základě cílů byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První výzkumná otázka zněla: Jaká forma výukového materiálu je vhodná pro nově nastupující sestry? A druhá výzkumná otázka byla: Jaký přínos má vytvořený materiál v praxi? Na základě výzkumného šetření bylo zjištěno, že většina respondentů by uvítala výukový materiál formou tištěného letáku, ale objevily se i názory na vytvoření videa. Proto bylo vytvořeno instruktážní video, které vhodně doplňuje tištěný leták. Ze třetí části výzkumného šetření vyplynulo, že většina z osmi dotazovaných respondentů byla s výukovými materiály spokojena. Tři respondenti by ještě tištěný leták doplnili o pár obrázků. Všech osm respondentů se shodlo na tom, že dle jejich názoru, poskytnuté výukové materiály usnadní nově nastupujícím sestrám zorientování v dané problematice. Vrchní sestra Anesteziologicko-resuscitačního oddělení spatřuje přínos ve vytvořených výukových materiálech. Tyto materiály hodlá na svém oddělení dále využívat.
|
|
|
Kontinuální eliminační metody v intenzivní péči z pohledu všeobecné sestry
HOROVÁ, Petra
Účelem diplomové práce Kontinuální eliminační metody v intenzivní péči z pohledu všeobecné sestry je seznámení se s akutním i chronickým selháním ledvin, jelikož tato onemocnění jsou nejčastějším důvodem na jednotkách intenzivní péče a na anesteziologicko resuscitačních odděleních k použití eliminačních metod, dále v práci nastíníme problematiku eliminačních metod. Kontinuální očišťovací metody jsou v intenzivní medicíně důležitým léčebným postupem při již jmenovaném akutním či chronickém renálním selhání. Zvláště akutní selhání ledvin patří mezi časté komplikace u kriticky nemocných, a proto si ho v práci více probereme. Obáváme se ho, jelikož při něm dochází k náhlému snížení funkce ledvin, kdy ledviny ztrácí schopnost vylučovat odpadní produkty metabolismu a jejímž následkem je neschopnost udržet normální stav vnitřního prostředí organismu. Mortalita u akutního renálního selhání je vyšší než u chronického selhání, proto podpora nebo náhrada renálních funkcí, pro záchranu lidského života, je v současné době jedinou akceptovanou metodou léčby. Techniky podpory nebo náhrady renálních funkcí jsou nedílnou součástí orgánové podpory v intenzivní péči. Cílem práce bylo zpracování nejnovějších dostupných poznatků a specializované ošetřovatelské péči při kontinuálních eliminačních metodách. Snažili jsme se vytvořit ucelený, lehce pochopitelný přehled znalostí na toto téma. Jelikož se domníváme, že dané poznatky jsou nezbytné pro kvalitní vykonávání ošetřovatelské péče o pacienty s touto problematikou. Diplomová práce byla vypracována metodikou review a syntéza. Jelikož tato práce je čistě teoretická, čerpá zdroje literatury jak z českých tak i zahraničních poznatků. Informace byly získány z odborných publikací, odborných časopisů, monografií a internetových zdrojů. Výsledek této práce může být využit pro další výzkum této problematiky, nebo může být přínosem jako zdroj informací pro nelékařský zdravotnický personál. V diplomové práci rozebíráme akutní renální selhání, stručně chronické selhání ledvin, poté přecházíme na historii dialýzy a dále na již samotnou dialýzu, kterou podrobněji rozebíráme. Zaměřujeme se na technické aspekty jednotlivých eliminačních metod, jejich dělení, indikací k jejich zahájení, jejími výhodami a nevýhodami, popíšeme i cévní přístupy. Věnovali jsme zde prostor pro možnosti antikoagulace, typům membránových hemofiltrátů a dialyzátorů, substitučním a dialyzačním roztokům, dietnímu opatření při eliminačních metodách. Neopomíjíme ani komplikace, které mohou při eliminačních metodách vzniknout. Dále popisujeme jednotky intenzivní péče, kompetence sester, kde poté přecházíme k úlohám sestry, monitoraci, přípravě nemocného a přístroje a péči o cévní vstup.
|
|
|
Výživa dialyzovaného pacienta
ŠIKOLOVÁ, Nela
Bakalářskou práci na téma ,,Výživa dialyzovaného pacienta" rozděluji na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část se skládá z osmi kapitol. Prví kapitolu věnuji anatomii ledvin. Stručně popisuji tvar, velikost, uložení a cévní zásobení ledvin. Také zde uvádím základní a funkční jednotku ledvin nefron a s ním spojenou tvorbu primární a definitivní moči. Druhou kapitolu zaměřuji na tři hlavní funkce ledvin. První funkce je exkreční, při které jsou odstraňovány odpadní láky a látky tělu cizích. Druhá funkce je metabolická, kdy se ledviny v organismu účastní hospodaření s ionty a vodou a tím udržují homeostázu vnitřního prostředí. Třetí funkce je endokrinní, při níž ledviny vylučují renin, kalikrein, prostaglandiny, erytropoetin a podílejí se na metabolismu vitamínu D a odbourávání inzulinu. Ve třetí kapitole charakterizuji ledvinné choroby a snažím se vystihnout jejich hlavní příčiny vzniku. Konkrétně se zabývám primární a sekundární glomerulopatií, akutní, subakutní a chronickou glomerulonefritidou. Závěr této kapitoly věnuji akutním a chronickým tubulointersticiálním nefritidám a zmiňuji nejčastější dědičné choroby ledvin. Ve čtvrté kapitole popisuji renální insuficienci a selhání ledvin, které se dělí na akutní a chronické selhání ledvin. Akutní selhání ledvin je rozděleno dle základní příčiny na prerenální (funkční), renální (postižení renálního parenchymu) a postrenální (urologické). Chronické selhání ledvin je rozděleno dle KDOQI klasifikace na pět stádií. Kapitolu pátou věnuji metabolickým důsledkům onemocnění ledvin, kdy dochází k narušení exkreční, metabolické a endokrinní funkci ledvin, která ovlivňuje celý náš organismus. Zaměřuji se na poruchy acidobazické rovnováhy, vodního a elektrolytového metabolismu, kalciumfosfátového metabolismu, hormonálních funkcí, metabolismu bílkovin, tuků, sacharidů, vitaminů a stopových prvků. V šesté kapitole vyobrazuji rozdílnost hemodialýzy, hemofiltrace, hemodiafiltrace a peritoneální dialýzy. V sedmé kapitole se zmiňuji o transplantaci ledvin, která je možná od žijícího dárce nebo z kadaverózního programu. Kapitola osmá je prioritou mé bakalářské práce. Zabývám se v ní dietními a režimovými opatřeními u nemocných, před zahájením dialyzační terapie, během dialyzační terapie a po transplantaci ledvin. Pro praktickou část jsem zvolila kvantitativní výzkum. Cílem bylo zmapovat informovanost o dietním režimu a jeho dodržování respondenty, tedy pacienty v chronickém dialyzačním programu v Nemocnici České Budějovice, a.s. Stanovila jsem výzkumnou otázku ,,Jak dialyzovaní pacienti dodržují dietní režim". Použila jsem metodu sběru dat, která byla provedena formou anonymních dotazníků. Dotazník je složen z 28 otázek, z nichž je 12 otázek uzavřených a 16 otázek otevřených. Východiskem vyhodnocení výsledku dodržování dialyzačního režimu byly otázky číslo 6 - 27. Respondent, který dietu dodržuje, by musel odpovědět z 22 otázek více jak na 12 otázek správně. Ze vzorku vyplynulo, že 25 respondentů dietní režim při dialýze nedodržuje a 15 respondentů dodržuje. Nedodržování dialyzační diety negativně ovlivňuje nejen prognózu léčby, ale především zhoršuje zdravotní stav pacienta. Pro zlepšení tohoto problému bych doporučovala konzultace s nutričním terapeutem, který by provedl podrobnou edukaci, týkající se hlavních zásad při dialyzační léčbě a pro každého pacienta by individuálně sestavil jídelníček dle jeho aktuálního zdravotního stavu.
|
host ::
RSS.