Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Krystalová a molekulární struktura granátů z vybraných lokalit Českého středohoří
Píšová, Barbora ; Skála, Roman (vedoucí práce) ; Laufek, František (oponent)
Pro granáty plášťových těles peridotitů a eklogitů vynesených terciérními vulkanity Českého středohoří byly elektronovým mikroanalyzátorem stanoveny obsahy hlavních a vedlejších prvků. Granáty jsou homogenní a odpovídají ze 65-70% pyropu, dalšími významnou měrou zastoupenými koncovými členy jsou almandin, uvarovit a grosulár. Stejnou metodou byly nalezeny a charakterizovány inkluze chemicky odpovídající amfibolům pargasitu, cummingtonitu, magnesio-hornblendu a katoforitu. Dále byly nalezeny inkluze omfacitu, karbonátů, flogopitu, klinochlóru, olivínu, apatitů, minerálů ze skupiny spinelidů a sulfidické fáze patrně blízké pentlanditu. Dále byly vzorky analyzovány práškovou rentgenovou difrakcí. Kvalitativní fázová analýza potvrdila homogenitu pyropů. Zpřesnění parametrů krystalové struktury bylo provedeno pomocí Rietveldovy metody. Ramanova mikrospektroskopie ukázala posuny jednotlivých pásů povolených vibračních módů oproti datům uváděným pro čistý pyrop. Jejich pozice se liší z důvodu substituce Ca za Mg v dodekaedrických pozicích struktury. Byly pozorovány kladné korelace vzájemně mezi prvky Cr, Ca, Mg, Al, Si, Mn, Ti a Na. Kladné korelace byly zjištěny i mezi hustotou a prvky Ca a Cr. Kladné korelace byly pozorovány i mezi mřížkovými parametry a obsahem CaO. Korelace s mřížkovými parametry a...
Krystalochemie slíd z Českého středohoří
Goll, Jan ; Skála, Roman (vedoucí práce) ; Ulrych, Jaromír (oponent)
Ke zkoumání slíd z Českého středohoří byly použity metody: prášková rentgenová difrakce s geometriemi na odraz a na průchod, ICP MS, elektronová mikroanalýza, Mössbauerova spektrometrie a termogravimetrie. Hmotnostní spektroskopií byly změřeny stopové prvky, které mají převážně nízké hodnoty v porovnání s chondritovými hodnotami, či primitivním pláštěm. Některé prvky jako Ti, Rb, Ba, Sr, Zr atd. se vyskytují ve vyšších koncentracích ppm a mohou doplňovat neobsazené polohy empirického vzorce. Slídy obsahují max. 9,47 hm.% TiO2 a až 2,1 hm.% BaO ve vyseparovaných zrnech (vzorky 8 a 9). Obsahy Ba a K jsou variabilní v důsledku zónování některých slíd, především u vyseparovaných vzorků. Slídy byly zařazeny dle Tischendorfovo (2007) a Riederovo (1998) klasifikace a náleží do skupiny pravých trioktaedrických slíd, které byly určeny jako Fe-flogopity. Rentgenovými práškovými daty byly vypřesněny parametry základní buňky, byl také zjištěn převažující polytyp 1M s prostorovou grupou C2/m. Pomocí Mössbauerovo spektrometrie byly zjišťovány poměry obsahů Fe2+ /Fe3+ , jejichž poměry pro vzorky 1-4 se pohybují v rozmezí 1,08 - 1,86 a ukazují mírně převládající obsahy dvojmocného železa (krom vzorku 9, kde je pomer 9:1). Termogravimetrické měření do vysoké teploty 1450řC odhalilo hmotnostní skok od 1120řC do 1270řC.
Chemická variabilita granátů z Českého středohoří a charakterizace jejich minerálních inkluzí
Píšová, Barbora ; Skála, Roman (vedoucí práce) ; Kotková, Jana (oponent)
Vzorky granátů použité v této studii pocházejí z klastických sedimentů z vrtů Tř-1 a T-31, vybraných lokalit Českého středohoří a granátonosných ultrabazických hornin zastižených vrtem T-7. Elektronovým mikroanalyzátorem byly stanoveny obsahy hlavních a některých vedlejších prvků. Granáty ze sedimentů byly podle zastoupení koncových členů rozděleny do 3 skupin na: 1) pyropové, 2) almandin - pyropové a 3) grosulár - almandinové. Granáty z vrtu T-7 byly zařazeny podle jednotlivých litologických typů, v nichž se vyskytovaly: lherzolitové, pyroxenitové, harzburgitové, eklogitové a granulitové. Chemické analýzy granátů ukázaly na přítomnost kladných korelací Cr vs. Ca a Ti vs. Mn v zrnech pyropu. Zastoupení stopových prvků v granátech bylo studováno pomocí LA-ICP-MS. Při normalizaci na CI rezervoár vykazují granáty nejčastěji lherzolitové profily prvky vzácných zemin. Granáty sytých odstínů červené a fialové vykazují lehce sinusoidální profily REE. Skenovacím elektronovým mikroskopem byly studovány v granátech uzavřené inkluze. Pokud to dovolovaly jejich rozměry, byly pomocí elektronové mikroanalýzy pro inkluze stanoveny hlavní a vedlejší prvky. V granátech lherzolitových a pyropových byly nalezeny inkluze amfibolů v asociaci se spinelidy, karbonáty a apatity. V almandin - pyropových granátech se...
Chemická variabilita granátů z Českého středohoří a charakterizace jejich minerálních inkluzí
Píšová, Barbora ; Skála, Roman (vedoucí práce) ; Kotková, Jana (oponent)
Vzorky granátů použité v této studii pocházejí z klastických sedimentů z vrtů Tř-1 a T-31, vybraných lokalit Českého středohoří a granátonosných ultrabazických hornin zastižených vrtem T-7. Elektronovým mikroanalyzátorem byly stanoveny obsahy hlavních a některých vedlejších prvků. Granáty ze sedimentů byly podle zastoupení koncových členů rozděleny do 3 skupin na: 1) pyropové, 2) almandin - pyropové a 3) grosulár - almandinové. Granáty z vrtu T-7 byly zařazeny podle jednotlivých litologických typů, v nichž se vyskytovaly: lherzolitové, pyroxenitové, harzburgitové, eklogitové a granulitové. Chemické analýzy granátů ukázaly na přítomnost kladných korelací Cr vs. Ca a Ti vs. Mn v zrnech pyropu. Zastoupení stopových prvků v granátech bylo studováno pomocí LA-ICP-MS. Při normalizaci na CI rezervoár vykazují granáty nejčastěji lherzolitové profily prvky vzácných zemin. Granáty sytých odstínů červené a fialové vykazují lehce sinusoidální profily REE. Skenovacím elektronovým mikroskopem byly studovány v granátech uzavřené inkluze. Pokud to dovolovaly jejich rozměry, byly pomocí elektronové mikroanalýzy pro inkluze stanoveny hlavní a vedlejší prvky. V granátech lherzolitových a pyropových byly nalezeny inkluze amfibolů v asociaci se spinelidy, karbonáty a apatity. V almandin - pyropových granátech se...
Krystalová a molekulová struktura granátů z vybraných lokalit Českého středohoří
Píšová, Barbora ; Skála, Roman (vedoucí práce) ; Laufek, František (oponent)
Pro granáty plášťových těles peridotitů a eklogitů vynesených terciérními vulkanity Českého středohoří byly elektronovým mikroanalyzátorem stanoveny obsahy hlavních a vedlejších prvků. Granáty jsou homogenní a odpovídají ze 65-70% pyropu, dalšími významnou měrou zastoupenými koncovými členy jsou almandin, uvarovit a grosulár. Stejnou metodou byly nalezeny a charakterizovány inkluze chemicky odpovídající amfibolům pargasitu, cummingtonitu, magnesio-hornblendu a katoforitu. Dále byly nalezeny inkluze omfacitu, karbonátů, flogopitu, klinochlóru, olivínu, apatitů, minerálů ze skupiny spinelidů a sulfidické fáze patrně blízké pentlanditu. Dále byly vzorky analyzovány práškovou rentgenovou difrakcí. Kvalitativní fázová analýza potvrdila homogenitu pyropů. Zpřesnění parametrů krystalové struktury bylo provedeno pomocí Rietveldovy metody. Ramanova mikrospektroskopie ukázala posuny jednotlivých pásů povolených vibračních módů oproti datům uváděným pro čistý pyrop. Jejich pozice se liší z důvodu substituce Ca za Mg v dodekaedrických pozicích struktury. Byly pozorovány kladné korelace vzájemně mezi prvky Cr, Ca, Mg, Al, Si, Mn, Ti a Na. Kladné korelace byly zjištěny i mezi hustotou a prvky Ca a Cr. Kladné korelace byly pozorovány i mezi mřížkovými parametry a obsahem CaO. Korelace s mřížkovými parametry a...
Krystalochemie slíd z Českého středohoří
Goll, Jan ; Skála, Roman (vedoucí práce) ; Ulrych, Jaromír (oponent)
Ke zkoumání slíd z Českého středohoří byly použity metody: prášková rentgenová difrakce s geometriemi na odraz a na průchod, ICP MS, elektronová mikroanalýza, Mössbauerova spektrometrie a termogravimetrie. Hmotnostní spektroskopií byly změřeny stopové prvky, které mají převážně nízké hodnoty v porovnání s chondritovými hodnotami, či primitivním pláštěm. Některé prvky jako Ti, Rb, Ba, Sr, Zr atd. se vyskytují ve vyšších koncentracích ppm a mohou doplňovat neobsazené polohy empirického vzorce. Slídy obsahují max. 9,47 hm.% TiO2 a až 2,1 hm.% BaO ve vyseparovaných zrnech (vzorky 8 a 9). Obsahy Ba a K jsou variabilní v důsledku zónování některých slíd, především u vyseparovaných vzorků. Slídy byly zařazeny dle Tischendorfovo (2007) a Riederovo (1998) klasifikace a náleží do skupiny pravých trioktaedrických slíd, které byly určeny jako Fe-flogopity. Rentgenovými práškovými daty byly vypřesněny parametry základní buňky, byl také zjištěn převažující polytyp 1M s prostorovou grupou C2/m. Pomocí Mössbauerovo spektrometrie byly zjišťovány poměry obsahů Fe2+ /Fe3+ , jejichž poměry pro vzorky 1-4 se pohybují v rozmezí 1,08 - 1,86 a ukazují mírně převládající obsahy dvojmocného železa (krom vzorku 9, kde je pomer 9:1). Termogravimetrické měření do vysoké teploty 1450řC odhalilo hmotnostní skok od 1120řC do 1270řC.
Krystalochemie slíd z Českého středohoří
Goll, Jan ; Skála, Roman (vedoucí práce) ; Rieder, Milan (oponent)
Slídy z centrální části Českého středohoří byly podrobeny analýzám rentgenová difrakce s geometrií na odraz a na průchod, hmotnostní spektrometrii s indukčně vázaným plazmatem a elektronové analýze. Hmotnostní spektroskopií byly naměřeny stopové prvky, které mají převážně nízké obsahy v porovnání s chondritovými hodnotami, či primitivním pláštěm. Slídy byly určeny Tischendorfovo (2007) a Riederovo (1998) klasifikací jako Fe-flogopity či Fe-Ti- flogopity. Obsahy titanu se pohybují v rozmezí 0,28 - 0,46 Ti (v jednotkách a.p.f.u.). Práškovými daty byl zjištěn polytyp 1M a u dvou vzorků byl díky dvojnásobnému parametr c zjištěn dvouvrstevný polytyp 2M1 s prostorovou grupou C/2c.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.