|
|
Možnosti detekce obsahu vody v pórovitém prostředí metodou elektrické impedanční spektrometrie
Fejfarová, Marie ; Bartušek,, Karel (oponent) ; Bednárová,, Emilia (oponent) ; Pařílková, Jana (vedoucí práce)
Disertační práce s názvem „Možnosti detekce obsahu vody v pórovitém prostředí metodou elektrické impedanční spektrometrie“ představuje nepřímou elektrickou měřicí metodu elektrickou impedanční spektrometrii (EIS) a testovanou aparaturu s přístrojem Z-metr III pro využití ve vodohospodářské praxi a v materiálovém inženýrství. Široké spektrum pórovitých prostředí v oblasti vodního hospodářství bylo v rámci zpracování disertační práce zúženo na dostupné vzorky převážně písčitých zemin a v materiálovém inženýrství na typické stavební materiály, kterými stále zůstávají plná pálená cihla a dřevo. Měření probíhalo v Laboratoři vodohospodářského výzkumu Ústavu vodních staveb a laboratoři Ústavu stavebních hmot a dílců Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně, v laboratoři mechaniky zemin společnosti GEOtest, a. s. a v laboratoři zahraniční university KU Leuven, KHBO ve městě Oostende, Belgie. Provedené experimenty si vyžádaly nejen výrobu speciálních konstrukcí měřicích sond a jejich zapojení, ale také úpravy stanovišť, kde měření probíhalo. Předloženou doktorskou disertační práci je možné použít jako metodický návod aplikace měřicí aparatury založené na metodě EIS při sledování změn obsahu vody ve vybraných pórovitých prostředích vlivem jejich hydrodynamického namáhání.
|
|
|
Studium vlivu struktury na rezistivitu silikátového kompozitu
Uher, Vojtěch ; Šteffan,, Pavel (oponent) ; Drochytka, Rostislav (vedoucí práce)
Silikátové kompozity se sníženou rezistivitou jsou moderními materiály, které umožňují stavebním konstrukcím plnit několik odlišných funkcí současně. Řešení problematiky jejich vývoje a použití je vhodným námětem k tématům výzkumných prací. Cílem této práce je studium vlivu struktury na rezistivitu silikátového kompozitu. Struktura elektrovodivých kompozitů je studována na suchých směsích cementových past a malt i na zkušebních tělesech ze zatvrdlé cementové pasty a malty po 28 dnech zrání. Na základě analýzy surovin je vybráno šest vhodných elektrovodivých plniv podle velikosti částic, rezistivity a nasákavosti. Jsou stanoveny parametry suchých cementových past a zatvrdlé cementové pasty s náhradou 4–19 hm. % cementu vybranými plnivy. Dvě z plniv jsou vybrána pro použití v suché a zatvrdlé maltě. Pro všechny varianty suchých směsí i zatvrdlých kompozitů je stanovena rezistivita a jsou přibližně stanoveny perkolační prahy. Studiem struktury vybraných variant je prokázáno, že nejdůležitějšími parametry, které mají největší vliv na rezistivitu silikátových kompozitů, jsou zejména velikost částic a vlastní rezistivita elektrovodivého plniva. U silikátových kompozitů v zatvrdlém stavu má rovněž velký vliv objem hydratačních produktů, zejména portlandit a C S H gely. Pro suché směsi i zatvrdlé kompozity bylo zjištěno, že čím menší je velikost částic elektrovodivého plniva, tím je třeba menšího zastoupení k dosažení perkolačního prahu. Množství portlanditu a C-S-H gelů v objemu zatvrdlého kompozitu určuje jeho rezistivitu. Rezistivita zatvrdlých kompozitů se zvyšuje s rostoucím množstvím hydratačních produktů. Rezistivita zatvrdlého kompozitu je vždy vyšší než rezistivita suché směsi stejného složení. Tedy i potřebné zastoupení elektrovodivého plniva k dosažení perkolačního prahu je u zatvrdlých kompozitů vyšší než u suchých směsí. Rezistivita, objemová hmotnost, pevnost v tahu za ohybu a pevnost v tlaku zatvrdlých kompozitů vždy klesá se zvyšujícím se množstvím elektrovo
|
|
|
Fázové transformace v hořčíkových slitinách typu MgZnAl.
Kodetová, Veronika ; Vlach, Martin (vedoucí práce) ; Mathis, Kristián (oponent)
V předkládané práci byl detailně analyzován teplotní vývoj fázových transformací ve dvou hořčíkových slitinách MgZnAl(Ca) s různým obsahem Zn a Ca. Ve stavu po odlití a po izochronním žíhání do 240 řC byla v obou slitinách hranice zrn obsazena eutektickou fází s kvazikrystalickou ikosaedrální strukturou. V teplotním intervalu 100 řC - 250 řC byly pomocí diferenční skenovací kalorimetrie pozorovány dva, resp. tři exotermické procesy ve slitině MgZnAl, resp. MgZnAlCa. Teplotním oblastem exotermických procesů velmi dobře odpovídají teplotní oblasti změn elektrické rezistivity. V důsledku nižší koncentrace zinku a vyšší koncentrace vápníku byly ve slitině MgZnAlCa tepelné odezvy procesů, změny rezistivity i mikrotvrdost nižší než ve slitině MgZnAl.
|
|
|
Studium vlivu struktury na rezistivitu silikátového kompozitu
Uher, Vojtěch ; Šteffan,, Pavel (oponent) ; Drochytka, Rostislav (vedoucí práce)
Silikátové kompozity se sníženou rezistivitou jsou moderními materiály, které umožňují stavebním konstrukcím plnit několik odlišných funkcí současně. Řešení problematiky jejich vývoje a použití je vhodným námětem k tématům výzkumných prací. Cílem této práce je studium vlivu struktury na rezistivitu silikátového kompozitu. Struktura elektrovodivých kompozitů je studována na suchých směsích cementových past a malt i na zkušebních tělesech ze zatvrdlé cementové pasty a malty po 28 dnech zrání. Na základě analýzy surovin je vybráno šest vhodných elektrovodivých plniv podle velikosti částic, rezistivity a nasákavosti. Jsou stanoveny parametry suchých cementových past a zatvrdlé cementové pasty s náhradou 4–19 hm. % cementu vybranými plnivy. Dvě z plniv jsou vybrána pro použití v suché a zatvrdlé maltě. Pro všechny varianty suchých směsí i zatvrdlých kompozitů je stanovena rezistivita a jsou přibližně stanoveny perkolační prahy. Studiem struktury vybraných variant je prokázáno, že nejdůležitějšími parametry, které mají největší vliv na rezistivitu silikátových kompozitů, jsou zejména velikost částic a vlastní rezistivita elektrovodivého plniva. U silikátových kompozitů v zatvrdlém stavu má rovněž velký vliv objem hydratačních produktů, zejména portlandit a C S H gely. Pro suché směsi i zatvrdlé kompozity bylo zjištěno, že čím menší je velikost částic elektrovodivého plniva, tím je třeba menšího zastoupení k dosažení perkolačního prahu. Množství portlanditu a C-S-H gelů v objemu zatvrdlého kompozitu určuje jeho rezistivitu. Rezistivita zatvrdlých kompozitů se zvyšuje s rostoucím množstvím hydratačních produktů. Rezistivita zatvrdlého kompozitu je vždy vyšší než rezistivita suché směsi stejného složení. Tedy i potřebné zastoupení elektrovodivého plniva k dosažení perkolačního prahu je u zatvrdlých kompozitů vyšší než u suchých směsí. Rezistivita, objemová hmotnost, pevnost v tahu za ohybu a pevnost v tlaku zatvrdlých kompozitů vždy klesá se zvyšujícím se množstvím elektrovo
|
|
|
Fázové transformace v hořčíkových slitinách typu MgZnAl.
Kodetová, Veronika ; Vlach, Martin (vedoucí práce)
V předkládané práci byl detailně analyzován teplotní vývoj fázových transformací ve dvou hořčíkových slitinách MgZnAl(Ca) s různým obsahem Zn a Ca. Ve stavu po odlití a po izochronním žíhání do 240 řC byla v obou slitinách hranice zrn obsazena eutektickou fází s kvazikrystalickou ikosaedrální strukturou. V teplotním intervalu 100 řC - 250 řC byly pomocí diferenční skenovací kalorimetrie pozorovány dva, resp. tři exotermické procesy ve slitině MgZnAl, resp. MgZnAlCa. Teplotním oblastem exotermických procesů velmi dobře odpovídají teplotní oblasti změn elektrické rezistivity. V důsledku nižší koncentrace zinku a vyšší koncentrace vápníku byly ve slitině MgZnAlCa tepelné odezvy procesů, změny rezistivity i mikrotvrdost nižší než ve slitině MgZnAl.
|
|
|
The magnetocrystalline anizotropy in the TbTX compounds
Klicpera, Milan
Název práce: Magnetokrystalová anizotropie ve sloučeninách TbTX Autor: Milan Klicpera Katedra: Katedra fyziky kondenzovaných soustav Vedoucí bakalářské práce: doc. Mgr. Pavel Javorský, Dr. e-mail vedoucího: javor@mag.mff.cuni.cz Abstrakt: Předmětem této práce je studium strukturních, magnetických a trans- portních vlastností série TbNi(Al,In) jež povede k nalezení souvislostí mezi mag- netokrystalovou anizotropií a mřížovými parametry struktury sloučenin TbTX. Polykrystalické vzorky TbNiAl1−xInx byly připraveny tavením. Na vzorcích byla provedena fázová a strukturní analýza. Provedli jsme měření magnetizace, sus- ceptibility, měrného tepla, elektrického odporu, nízkoteplotní rentgenové difrakce a práškové neutronové difrakce. Z neutronové difrakce jsme určili mřížové para- metry a propagační vektory série. Hlavní propagace je (000) a druhá slabší kom- ponenta má propagační vektor (1 2 0 1 2 ). Změna magnetokrystalové anizotropie z jednoosého na planární typ nastává pro sloučeninu s x mezi 0.4 a 0.5. Klíčová slova: magnetizace, rentgenová a neutronová difrakce, elektrický odpor.
|
|
|
Příprava mikrostruktur pro měření transportních vlastností těžkofermionových sloučenin
Volný, Jiří ; Uhlířová, Klára (vedoucí práce) ; Prchal, Jiří (oponent)
V této práci se zabýváme přípravou mikrostruktur z monokrystalu CeCoIn5 pomocí fokusovaného iontového svazku a následně měřením jejich elektrických odporů. Monokrystalitické trámečky o délce ∼ 50 µm byly vyřezány pomocí fo- kusovaného iontového svazku, přeneseny na křemíkové substráty s předpřipra- venými zlatými strukturami a vodivě spojeny deponovanou platinou. Byly opti- malizovány a testovány parametry elektronové litografie, testování elektrického odporu zlatých kontaktů a platinových můstků a transport mikrostruktur. Z mě- rení elektrického odporu monokrystalu CeCoIn5 byla stanovena kritická teplota supravodivého přechodu Tc = 2.27 K a z jeho měření v magnetickém poli byl stanoven H-T fázový diagram. superconducting transition. Tyto data jsou v sou- ladu s literaturou. Naproti tomu měření mikrostruktur neukázalo supravodivý přechod, což poukazuje na nedostatečnou kvalitu vzorků. 1
|
|
|
Fázové transformace v hořčíkových slitinách typu MgZnAl.
Kodetová, Veronika ; Vlach, Martin (vedoucí práce)
V předkládané práci byl detailně analyzován teplotní vývoj fázových transformací ve dvou hořčíkových slitinách MgZnAl(Ca) s různým obsahem Zn a Ca. Ve stavu po odlití a po izochronním žíhání do 240 řC byla v obou slitinách hranice zrn obsazena eutektickou fází s kvazikrystalickou ikosaedrální strukturou. V teplotním intervalu 100 řC - 250 řC byly pomocí diferenční skenovací kalorimetrie pozorovány dva, resp. tři exotermické procesy ve slitině MgZnAl, resp. MgZnAlCa. Teplotním oblastem exotermických procesů velmi dobře odpovídají teplotní oblasti změn elektrické rezistivity. V důsledku nižší koncentrace zinku a vyšší koncentrace vápníku byly ve slitině MgZnAlCa tepelné odezvy procesů, změny rezistivity i mikrotvrdost nižší než ve slitině MgZnAl.
|
|
|
Fázové transformace v hořčíkových slitinách typu MgZnAl.
Kodetová, Veronika ; Vlach, Martin (vedoucí práce) ; Mathis, Kristián (oponent)
V předkládané práci byl detailně analyzován teplotní vývoj fázových transformací ve dvou hořčíkových slitinách MgZnAl(Ca) s různým obsahem Zn a Ca. Ve stavu po odlití a po izochronním žíhání do 240 řC byla v obou slitinách hranice zrn obsazena eutektickou fází s kvazikrystalickou ikosaedrální strukturou. V teplotním intervalu 100 řC - 250 řC byly pomocí diferenční skenovací kalorimetrie pozorovány dva, resp. tři exotermické procesy ve slitině MgZnAl, resp. MgZnAlCa. Teplotním oblastem exotermických procesů velmi dobře odpovídají teplotní oblasti změn elektrické rezistivity. V důsledku nižší koncentrace zinku a vyšší koncentrace vápníku byly ve slitině MgZnAlCa tepelné odezvy procesů, změny rezistivity i mikrotvrdost nižší než ve slitině MgZnAl.
|
|
|
The magnetocrystalline anizotropy in the TbTX compounds
Klicpera, Milan
Název práce: Magnetokrystalová anizotropie ve sloučeninách TbTX Autor: Milan Klicpera Katedra: Katedra fyziky kondenzovaných soustav Vedoucí bakalářské práce: doc. Mgr. Pavel Javorský, Dr. e-mail vedoucího: javor@mag.mff.cuni.cz Abstrakt: Předmětem této práce je studium strukturních, magnetických a trans- portních vlastností série TbNi(Al,In) jež povede k nalezení souvislostí mezi mag- netokrystalovou anizotropií a mřížovými parametry struktury sloučenin TbTX. Polykrystalické vzorky TbNiAl1−xInx byly připraveny tavením. Na vzorcích byla provedena fázová a strukturní analýza. Provedli jsme měření magnetizace, sus- ceptibility, měrného tepla, elektrického odporu, nízkoteplotní rentgenové difrakce a práškové neutronové difrakce. Z neutronové difrakce jsme určili mřížové para- metry a propagační vektory série. Hlavní propagace je (000) a druhá slabší kom- ponenta má propagační vektor (1 2 0 1 2 ). Změna magnetokrystalové anizotropie z jednoosého na planární typ nastává pro sloučeninu s x mezi 0.4 a 0.5. Klíčová slova: magnetizace, rentgenová a neutronová difrakce, elektrický odpor.
|
host ::
RSS.