|
|
Srovnání produkčních parametrů kukuřice a čiroku pro energetické využití
Horký, Jiří
Tato bakalářská práce se zaměřuje na dvě plodiny, kukuřici a čirok, a jejich využití pro energetické účely. První část obsahuje botanické zařazení a popis morfologie obou rostlin, rozdělení na jednotlivé poddruhy a agrotechnické postupy, využívané při jejich pěstování. Druhá část se stručně zabývá bioplynem, historií jeho využívání, principem jeho vzniku a používání, technologickými linkami pro jeho získávání a výnosy bioplynu při použití kukuřičných a čirokových substrátů. Třetí část popisuje ekonomiku pěstování zmíněných plodin. Závěr pak spojuje výsledky všech částí a vyvozuje z nich ekonomičnost produkce jednotlivých plodin.
|
|
|
Vybrané ekonomické aspekty pěstování rychle rostoucích dřevin
Smílková, Aneta
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou pěstování rychle rostoucích dřevin. V úvodu práce jsou popsány vhodné dřeviny a možné způsoby pěstování. Následně je práce zaměřena na výmladkové plantáže. Popisuje všechny agrotechnické zásahy od založení až po likvidaci a využití sklizené dřevní hmoty. Také obsahuje nastínění energetických parametrů, produkčních parametrů a výnosového potenciálu. Dále je práce orientována na ekonomiku pěstování, uvádí tedy náklady na agrotechnické zásahy v průběhu existence plantáže. V závěrečné části se nachází modelový příklad výmladkové plantáže rychle rostoucích dřevin a z ekonomického hlediska jsou porovnány možné způsoby sklizně.
|
|
|
Vliv různého zpracování půdy na výnosy a ekonomiku pěstování ozimé pšenice
Langerová, Sylvie
Cílem diplomové práce bylo zpracování rozboru pěstování pšenice v České republice a vyhodnocení vlivu variantních způsobů zpracování půdy k ozimé pšenici pěstované po třech předplodinách (vojtěšce, kukuřici na siláž a hrachu) na výnosy a ekonomiku pěstování. Sledování probíhalo v letech 1989-2014 v rámci dlouhodobého stacionárního polního pokusu vedeného na hlinité černozemní půdě v řepařské výrobní oblasti (v Ivanovicích na Hané). Po všech třech předplodinách byly zařazeny čtyři varianty zpracování půdy: orba na 0,22 m, orba na 0,15 m, přímé setí, kypření na hloubku 0,10 m. Nejvyšší výnosy ozimé pšenice byly zaznamenány při jejím pěstování po hrachu, následně po kukuřici na siláž a nejnižší po vojtěšce. Vliv různého zpracování půdy na výnosy ozimé pšenice byl statisticky neprůkazný. Nejvyšší průměrný výnos ozimé pšenice byl zaznamenán po orbě na 0,15 m, následně po orbě na 0,22 m, přímém setí a nejnižšího výnosu dosahovala ozimá pšenice po kypření půdy na 0,10 m. Při ekonomickém hodnocení byly po všech třech předplodinách vypočteny vyšší příspěvky na úhradu u minimalizačních variant zpracování půdy (varianta 3 a 4) a nižší u variant s orbou (varianta 1 a 2). V průměru byly zaznamenány nejvyšší příspěvky na úhradu při pěstování ozimé pšenice po hrachu a nejnižší po vojtěšce. Výsledky celkově ukazují na možnosti snížení intenzity zpracování půdy k ozimé pšenici pěstované na černozemní půdě v řepařské výrobní oblasti.
|
|
|
Vliv různého zpracování půdy na výnosy a ekonomiku pěstování cukrovky
Dehner, David
Vliv různého zpracování půdy na výnosy a ekonomiku pěstování cukrové řepy pěstované po třech předplodinách (jarním ječmeni, ozimé pšenici a kukuřici na siláž) byl sledován v dlouhodobém stacionárním polním pokusu vedeném v letech 1993-2014 na hlinité černozemní půdě v řepařské výrobní oblasti. Hodnoceny byly vždy čtyři varianty zpracování půdy (1. var. -- orba na 0,28 m, 2. var. -- orba na 0,22 m + kypření na 0,40 -- 0,45 m, 3. var. -- orba na 0,28 m + setí do vymrzající meziplodiny a 4. var. -- orba na 0,22 m + setí do vymrzající meziplodiny). Výsledky sledování vlivu variantních způsobů zpracování půdy k cukrovce pěstované po třech předplodinách na výnosy, cukernatost a ekonomiku pěstování celkově ukazují na vhodnost (z hlediska produkce i ekonomiky) použití technologie zpracování půdy s výsevy cukrovky do vymrzající meziplodiny. Jako nejméně vhodné se v daných sušších a teplejších stanovištních podmínkách projevuje hlubší zpracování půdy kypřením na 0,40 - 0,45 m, Nejlepší předplodinou pro cukrovku zde byla ozimá pšenice, nejméně vhodnou předplodinou byla kukuřice na siláž.
|
|
|
Vliv různého zpracování půdy na výnosy a ekonomiku pěstování jarního ječmene
Kinclová, Vendula
Cílem diplomové práce bylo zpracovat rozbor pěstování obilnin a jarního ječmene v České republice, EU a ve světě a vyhodnotit vliv variantních způsobů zpracování půdy na výnosy a ekonomiku pěstování jarního ječmene. Vliv různého zpracování půdy na výnosy a ekonomiku pěstování jarního ječmene byl sledován v dlouhodobém polním pokusu vedeném v letech 1990 - 2014 na hlinité černozemní půdě v řepařské výrobní oblasti v Ivanovicích na Hané. Jarní ječmen byl pěstován ve třech osevních postupech. Předplodinou byla vždy cukrová řepa pěstovaná po kukuřici na siláž, ozimé pšenici a jarním ječmeni. Hodnoceny byly čtyři varianty zpracování půdy: orba na 0,22 m, orba na 0,15 m, přímé setí do nezpracované půdy, zpracování půdy kypřením na hloubku 0,10 m. Ve všech osevních sledech byl nejvyšší průměrný výnos dosažen na variantě s orbou na 0,15 m a nejnižší na variantě s orbou na 0,22 m. Pro ekonomické hodnocení vlivu různé intenzity zpracování půdy byly stanoveny variabilní náklady, tržby a příspěvky na úhradu. Ve všech třech osevních postupech byly nejnižší příspěvky na úhradu na variantě s orbou na 0,22 m. V osevním sledu kukuřice na siláž - cukrová řepa - jarní ječmen a osevním sledu jarní ječmen - cukrová řepa - jarní ječmen byly nejvyšší příspěvky na úhradu stanoveny na variantě s přímým setím a v osevním sledu ozimá pšenice - cukrová řepa - jarní ječmen na variantě se zpracováním půdy kypřením na hloubku 0,10 m. Z výsledků vyplývá, že v daných půdně-klimatických podmínkách je snížení intenzity zpracování půdy k jarnímu ječmeni pěstovanému po cukrové řepě vhodnou alternativou k tradičnímu způsobu zpracování půdy.
|
|
|
Vliv různého zpracování půdy na výnosy a ekonomiku pěstování kukuřice na zrno
Nejedlá, Jana
V diplomové práci byl hodnocen vliv různého zpracování půdy na výnosy a ekonomiku pěstování kukuřice na zrno. Sledování probíhalo v letech 2006 -- 2012 na hlinité fluvizemi glejové v kukuřičné výrobní oblasti. Kukuřice na zrno byla v rámci osevního postupu pěstována po ozimé pšenici. Porovnávány byly dvě varianty zpracování půdy: 1) Klasické zpracování půdy s orbou (na 0,22 m) 2) Minimalizační zpracování půdy s mělkým kypřením (na 0,15 m) Vliv různého zpracování půdy na výnosy kukuřice na zrno byl nevýrazný, rozdíly mezi variantami byly kromě roku 2010 statisticky neprůkazné. Vyšší průměrný výnos za sledované roky byl zaznamenán na variantě s klasickým zpracováním půdy (10,65 t/ha), nižší průměrný výnos byl na variantě s mělkým zpracováním půdy (10.34 t/ha). Rozdíl ve výnosu mezi variantami činil 0,31 t na hektar. Tržby u klasického zpracování půdy byly v průměru let vyšší (46 627 Kč/ha) ve srovnání s minimalizačním zpracováním (46 297 Kč/ha), rozdíl mezi variantami byl 330 Kč na hektar. Přímé náklady byly u klasického zpracování půdy v průměru let vyšší (18 094 Kč/ha) než u minimalizačního zpracování (17 470 Kč/ha), rozdíl mezi variantami byl 624 Kč na hektar. Příspěvek na úhradu byl u klasického zpracování půdy v průměru let nižší (29 295 Kč/ha) než u minimalizačního zpracování (29 573 Kč/ha), rozdíl mezi variantami byl 278 Kč na hektar. Výsledky sledování celkově ukazují v daných agroekologických podmínkách na možnost využití obou technologických postupů zpracování půdy (klasického i minimalizačního) ke kukuřici na zrno pěstované v osevním postupu po ozimé pšenici.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.