|
|
Socioekonomické důsledky internace Japanoameričanů ve Spojených státech za druhé světové války
Vojtuš, Michal ; Anděl, Petr (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Socioekonomické důsledky internace Japanoameričanů ve Spojených státech za druhé světové války Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá přiblížením důsledků válečné internace Japanoameričanů v USA v socioekonomické rovině a věnuje se jak krátkodobým, tak dlouhodobým následkům uvěznění. První část práce pojednává o japonském přistěhovalectví do Spojených států a snahami pacifických států o její regulaci. Následující část představuje klíčový popis událostí internace samotné od jejích příčin, průběhu i důvodů ukončení. Třetí kapitola nastiňuje předválečný socioekonomický stav komunity s přihlédnutím na významnou roli zemědělství, především drobného farmaření. Poté jsou zkoumány důsledky internace v podobě proměny socioekonomické pozice Japanoameričanů v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. V závěru jsou shrnuty zjištěné poznatky a krátce zmapován úspěšný proces nápravy a omluvy Japanoameričanům v poválečném období, který vyvrcholil odškodněním přeživších internace, jejím odsouzením a omluvou z úst prezidenta USA. Hlavní důraz je v práci kladen na pointernační odklon od zemědělství a přesun k jiným profesím, přímé ekonomické škody a dlouhodobé snížení platových podmínek internovaných a jejich potomků.
|
|
|
Socioekonomické důsledky internace Japanoameričanů ve Spojených státech za druhé světové války
Vojtuš, Michal ; Anděl, Petr (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Socioekonomické důsledky internace Japanoameričanů ve Spojených státech za druhé světové války Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá přiblížením důsledků válečné internace Japanoameričanů v USA v socioekonomické rovině a věnuje se jak krátkodobým, tak dlouhodobým následkům uvěznění. První část práce pojednává o japonském přistěhovalectví do Spojených států a snahami pacifických států o její regulaci. Následující část představuje klíčový popis událostí internace samotné od jejích příčin, průběhu i důvodů ukončení. Třetí kapitola nastiňuje předválečný socioekonomický stav komunity s přihlédnutím na významnou roli zemědělství, především drobného farmaření. Poté jsou zkoumány důsledky internace v podobě proměny socioekonomické pozice Japanoameričanů v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. V závěru jsou shrnuty zjištěné poznatky a krátce zmapován úspěšný proces nápravy a omluvy Japanoameričanům v poválečném období, který vyvrcholil odškodněním přeživších internace, jejím odsouzením a omluvou z úst prezidenta USA. Hlavní důraz je v práci kladen na pointernační odklon od zemědělství a přesun k jiným profesím, přímé ekonomické škody a dlouhodobé snížení platových podmínek internovaných a jejich potomků.
|
|
|
Ekonomické dopady invazí nepůvodních druhů
Tyrpekl, Lukáš ; Berchová, Kateřina (vedoucí práce) ; Hana, Hana (oponent)
Invaze nepůvodních druhů rostlin i živočichů jsou celosvětově považovány za jedno z hlavních nebezpečí pro diverzitu přirozených ekosystémů. Spolu s destrukcí stanovišť představují hlavní příčinu současné globální vlny vymírání taxonů. Samozřejmostí biologických invazí jsou finanční náklady v různých odvětvích spojované s jejich prevencí či likvidací.
Hlavním cílem této práce bylo vyhodnotit ekonomické dopady invaze vybraných invazních druhů, konkrétně bolševníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum), netýkavky žláznaté (Impatiens glandulifera), zlatobýlu obrovského a kanadského (Solidago gigantea a canadensis) a křídlatky japonské, sachalinské a české (Reynoutria japonica, sachalinensis a × bohemica). Jako zájmové území bylo vybráno Třeboňsko, kde byl na základě výsledků z terénního šetření výskytu zmíněných invazních druhů vyhodnocen jejich ekonomický dopad ve spolupráci s majiteli dotčených pozemků. Dále byly zaznamenány ekosystémové škody a byla odhadnuta celková finanční újma.
|
|
|
Analýza státních opatření v oblasti bezpečnosti silničního provozu a ekonomických dopadů dopravních nehod v letech 2009-2014 v ČR
Šurýn, Dominik ; Štípek, Vladimír (vedoucí práce) ; Lukášová, Tereza (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou bezpečnosti silničního provozu v letech 2009 až 2014 v České republice a to zejména z pohledu vykonaných státních opatření a způsobených ekonomických škod dopravní nehodovostí. V teoretické části práce jsou charakterizovány faktory, instituce a strategie ovlivňující bezpečnost silničního provozu. Dále je rozebrána metoda, kterou se provádí výpočet ekonomických ztrát z dopravních nehod. Praktická část obsahuje hodnocení vývoje bezpečnosti silničního provozu z pohledu zavinění, druhů a následků nehod. V návaznosti na předchozí kapitolu, další část práce zjišťuje, která státní opatření pomáhají zlepšit bezpečnost silničního provozu a která jsou naopak neefektivní. Následně je proveden výpočet ztrát na produkci, sociálních výdajů a celkových ekonomických ztrát z dopravních nehod v roce 2014, který pomáhá pochopit význam zkoumané problematiky. Přínosem práce je hodnocení vývoje bezpečnosti provozu, státních opatření a ekonomických dopadů ve sledovaném období a podrobné vyčíslení ekonomických ztrát, které dopadají velkou mírou na státní rozpočet.
|
|
|
Analýza současného institucionálního nastavení odpovědnosti za ekonomické škody způsobené černou zvěří v České republice po roce 2000
Hekrle, Marek ; Louda, Jiří (vedoucí práce) ; Řežábek, Pavel (oponent)
Rostoucí početní stavy divokých prasat způsobují ekonomické škody, celospolečenská rizika a nebezpečí šíření infekčních onemocnění. Zákon o myslivosti ČR č. 449/2001 Sb. definuje černou zvěř jako obnovitelné přírodní bohatství nepatřící konkrétnímu subjektu a stanovuje odpovědnost myslivců za ekonomické škody, které způsobuje. Pro potřeby práce byla sestavena dotazníková šetření adresovaná zemědělsky hospodařícím subjektům v ČR i zástupcům mysliveckých sdružení v ČR. Práce potvrdila hypotézu autora, že současné institucionální nastavení hospodaření s černou zvěří vede díky špatné vymahatelnosti ekonomických škod pouze k omezenému vyjednávání mezi myslivci a zemědělci. Zemědělsky hospodařící subjekty v převážné většině případů ekonomické škody po myslivcích nevymáhají anebo je vymáhají neekvivalentně k jejich výši. Myslivci se tak dostávají do pozice černých pasažérů participujících na neochotě a nedostatečných motivacích zemědělců ekonomické škody vymáhat. Současné institucionální nastavení tak nepodporuje princip odpovědnosti a osobních motivací subjektů a neumožňuje optimalizovat početní stavy černé zvěře a tím ani snižovat ekonomické škody.
|
|
|
Efektivita likvidace invazních druhů v České republice na příkladu bolševníku velkolepého
Linc, Ondřej ; Gráf, Václav (vedoucí práce) ; Petrášek, František (oponent)
Cílem této práce je odhadnout, jaké ekonomické škody v České republice způsobuje kvůli znehodnocení životního prostředí invazní druh bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum). Metodou nákladů na obnovu bylo zjištěno, že škody ročně dosahují výše zhruba 2,5 milionu korun. To odpovídá sumě, kterou stát v současné době na likvidaci bolševníku velkolepého vynakládá. Model celkové likvidace následně ukázal, že náklady na kompletní vymýcení rostliny z území ČR, by se měly rovnat částce odhadem 170 milionů korun ročně po dobu pěti let. V současnosti by sice byl takový projekt ekonomicky nevýhodný, odkládání komplexnějšího zásahu ale způsobuje téměř exponenciální růst nákladů takového opatření v budoucnosti.
|
host ::
RSS.