|
|
Zdravé bydlení
Zhuravlyova, Yelena ; Koutný, Jan (oponent) ; Peřinková, Martina (oponent) ; Tušer, Jaroslav (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Každé velké město se postupem času dostává do těžko řešitelných problémů: přelidnění, dopravní zácpy, zhoršení ekologické situace. Přechod od průmyslové k informační fázi růstu proběhl v některých zemích rychleji, než se podařilo přetvořit infrastrukturu. Proto environmentální navrhování a stavebnictví by neměly být krátkodobou módou, ale spíše dlouhodobou cíle pro všechny skupiny spojených s výstavbou. Zdravé bydlení je jedním z mnoha požadovaných cílů, jak začít složitou a dlouhodobě ekologicky orientovanou rekonstrukci měst. Pro jejich úspěšnou ekologickou obnovu je nutná znalost již realizovaných příkladných řešení. Za tím účelem disertační práce analyzuje základní ekologické problémy sídel, analyzuje příklady přístupů ke zlepšení ekologických parametrů měst na referenčních zahraničních příkladech a vytváří kritéria a zásady navrhování urbanistických struktur pro zdravé bydlení v České republice.
|
|
|
Urbanisticko – architektonická studie areálu pro šetrný turismus Strachotín.
Iatsenko, Ganna ; Borecká,, Eva (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce si stanovila za cíl nalezení urbanistického řešení pro krajinu v blízkosti obce Strachotín. Při plánovaní našeho areálu jsme vycházeli z potřeby jeho zapojení do vybrané krajiny. Projekt hledá nejvhodnější způsob funkčního a prostorového uspořádání areálu a objektů v něm umístěných. Práce usiluje o koncepční řešení území v kontextu turismu, ekonomického potenciálu a přírodních podmínek daného regionu. Objektem zvoleným pro využití zpracovávaného prostoru je ekofarma, jejíž součástí je koňská jízdárna, koňské stáje, rekreační ubytování a restaurace. Pro zpracování architektonického návrhu jsme v našem projektu vybrali koňskou jízdárnu. Návrh vychází z potřeby řešit celé území komplexně a přihlédnout přitom k širším obecním a krajinným vazbám. Úkolem bylo navrhnout optimální funkční a prostorové uspořádání dané lokality, zejména farmy pro agroturistiku a nabídnout další – námi zvolené – doplňující funkce. Podstatnou otázkou také je, jakým způsobem postupovat při navrhování ekofarmy v podmínkách České republiky a na jaké konkrétní body se v návrhu zaměřit. Cílem práce a řešení, kterého chceme dosáhnout, je zobecnění zásad navrhování nové moderní ekofarmy za využití principů ekologické a energeticky nenáročné architektury, obnovitelných zdrojů energie a bezodpadového hospodářství. Práce reprezentuje nový směr rozvoje sídel v rámci krajinného urbanismu. Cílem práce je prokázat, že pro vytvoření komfortního a „zeleného“ venkovského areálu nebo veřejného prostoru není nutné používat nejnovější technologie a radikální architektonické koncepce a že někdy stačí rozmanitost, zdravý rozum a důvěra k lidem, kteří v takovém městě budou žít. Průvodní myšlenkou při tvorbě areálu byla integrace české regionální flóry do venkovského prostoru s jeho budovami, materiály a náladou obyvatel. Proto vyvstávají další otázky – co je vlastně charakteristické pro český venkov? Co je smyslem života na venkově? Jaká je identita venkova? Hlavními charakteristickými znaky tradičního českého venkova jsou hrady, kostely, rybníky, stromy, kopce, pole, a hospodářská zvířata. Návrh ekofarmy se snaží dosáhnout určitého přesahu v pojetí aspektu identity obce a edukace dětí pomocí atraktivních prostorů, kde dochází k vzájemné interakci mezi lidmi a přírodou. Navržený různorodý prostor ekofarmy bude doplňovat chybějící tradiční prvky v obci, jako je rybník, prostory pro setkávání, ovocný sad a stezky v krajině. Tímto způsobem farma umožňuje konfrontaci mezi sídelními podmínkami a krajinou. Areál je v kontrastu s obcí Strachotín, ale je navržen takovým způsobem, aby se oba prostory spojily v harmonii. V určitém okamžiku rozdíly mezi přírodou a obcí mizí. Koňská farma nabízí výuku jízdy na koni, projížďky k historickým památkám, letní tábory s výukou jízdy na koni či samotný pobyt na farmě s koni. V projektu je počítáno s kapacitou 20 stání pro koně. Farma je velice vhodná i pro parkurová soustředění, výstavy, koňské dražby, hobby závody a další jednorázové akce. Dalším atraktivním turistickým prostorem je lokalita na břehu Věstonické nádrže. Ta je plánována nejen jako krásný prostor na procházky či jízdu na kole, ale i jako plocha pro různé veřejné akce, například pro farmářské trhy. Díky navržené variabilitě prostorů i atrakcí může farma sloužit celoročně a lidé budou trávit více času ve venkovském prostředí.
|
|
|
Urbanisticko – architektonická studie areálu pro šetrný turismus Strachotín.
Iatsenko, Ganna ; Borecká,, Eva (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce si stanovila za cíl nalezení urbanistického řešení pro krajinu v blízkosti obce Strachotín. Při plánovaní našeho areálu jsme vycházeli z potřeby jeho zapojení do vybrané krajiny. Projekt hledá nejvhodnější způsob funkčního a prostorového uspořádání areálu a objektů v něm umístěných. Práce usiluje o koncepční řešení území v kontextu turismu, ekonomického potenciálu a přírodních podmínek daného regionu. Objektem zvoleným pro využití zpracovávaného prostoru je ekofarma, jejíž součástí je koňská jízdárna, koňské stáje, rekreační ubytování a restaurace. Pro zpracování architektonického návrhu jsme v našem projektu vybrali koňskou jízdárnu. Návrh vychází z potřeby řešit celé území komplexně a přihlédnout přitom k širším obecním a krajinným vazbám. Úkolem bylo navrhnout optimální funkční a prostorové uspořádání dané lokality, zejména farmy pro agroturistiku a nabídnout další – námi zvolené – doplňující funkce. Podstatnou otázkou také je, jakým způsobem postupovat při navrhování ekofarmy v podmínkách České republiky a na jaké konkrétní body se v návrhu zaměřit. Cílem práce a řešení, kterého chceme dosáhnout, je zobecnění zásad navrhování nové moderní ekofarmy za využití principů ekologické a energeticky nenáročné architektury, obnovitelných zdrojů energie a bezodpadového hospodářství. Práce reprezentuje nový směr rozvoje sídel v rámci krajinného urbanismu. Cílem práce je prokázat, že pro vytvoření komfortního a „zeleného“ venkovského areálu nebo veřejného prostoru není nutné používat nejnovější technologie a radikální architektonické koncepce a že někdy stačí rozmanitost, zdravý rozum a důvěra k lidem, kteří v takovém městě budou žít. Průvodní myšlenkou při tvorbě areálu byla integrace české regionální flóry do venkovského prostoru s jeho budovami, materiály a náladou obyvatel. Proto vyvstávají další otázky – co je vlastně charakteristické pro český venkov? Co je smyslem života na venkově? Jaká je identita venkova? Hlavními charakteristickými znaky tradičního českého venkova jsou hrady, kostely, rybníky, stromy, kopce, pole, a hospodářská zvířata. Návrh ekofarmy se snaží dosáhnout určitého přesahu v pojetí aspektu identity obce a edukace dětí pomocí atraktivních prostorů, kde dochází k vzájemné interakci mezi lidmi a přírodou. Navržený různorodý prostor ekofarmy bude doplňovat chybějící tradiční prvky v obci, jako je rybník, prostory pro setkávání, ovocný sad a stezky v krajině. Tímto způsobem farma umožňuje konfrontaci mezi sídelními podmínkami a krajinou. Areál je v kontrastu s obcí Strachotín, ale je navržen takovým způsobem, aby se oba prostory spojily v harmonii. V určitém okamžiku rozdíly mezi přírodou a obcí mizí. Koňská farma nabízí výuku jízdy na koni, projížďky k historickým památkám, letní tábory s výukou jízdy na koni či samotný pobyt na farmě s koni. V projektu je počítáno s kapacitou 20 stání pro koně. Farma je velice vhodná i pro parkurová soustředění, výstavy, koňské dražby, hobby závody a další jednorázové akce. Dalším atraktivním turistickým prostorem je lokalita na břehu Věstonické nádrže. Ta je plánována nejen jako krásný prostor na procházky či jízdu na kole, ale i jako plocha pro různé veřejné akce, například pro farmářské trhy. Díky navržené variabilitě prostorů i atrakcí může farma sloužit celoročně a lidé budou trávit více času ve venkovském prostředí.
|
|
|
Zdravé bydlení
Zhuravlyova, Yelena ; Koutný, Jan (oponent) ; Peřinková, Martina (oponent) ; Tušer, Jaroslav (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Každé velké město se postupem času dostává do těžko řešitelných problémů: přelidnění, dopravní zácpy, zhoršení ekologické situace. Přechod od průmyslové k informační fázi růstu proběhl v některých zemích rychleji, než se podařilo přetvořit infrastrukturu. Proto environmentální navrhování a stavebnictví by neměly být krátkodobou módou, ale spíše dlouhodobou cíle pro všechny skupiny spojených s výstavbou. Zdravé bydlení je jedním z mnoha požadovaných cílů, jak začít složitou a dlouhodobě ekologicky orientovanou rekonstrukci měst. Pro jejich úspěšnou ekologickou obnovu je nutná znalost již realizovaných příkladných řešení. Za tím účelem disertační práce analyzuje základní ekologické problémy sídel, analyzuje příklady přístupů ke zlepšení ekologických parametrů měst na referenčních zahraničních příkladech a vytváří kritéria a zásady navrhování urbanistických struktur pro zdravé bydlení v České republice.
|
host ::
RSS.