|
|
Staročeská plemena slepic, jejich zachování a využití v ekologickém zemědělství
NAVRÁTIL, Vojtěch
Tato práce pojednává převážně o jediných dvou typicky českých plemenech slepic šumavance, a české slepici. Shromažďuje informace o jejich historii a posuzuje jejich vlastnosti jako je samostatné chování, náročnost na chov, snáška vajec, shánění potravy, otužilost v tvrdších klimatických podmínkách. U těchto plemen je pak zvažována jejich vhodnost pro ekologické zemědělství. Dále je tato práce zaměřena na význam ekologického zemědělství a genetických zdrojů a jejich důležitost pro zachování přírodních zdrojů budoucích generací. Jsou zde také uvedeny příklady a praktické zkušenosti a výsledky chovatelů, chovající česká plemena slepic.
|
|
|
Masná užitkovost u plemene Salers
BÍNOVÁ, Hana
Cílem diplomové práce bylo posouzení masné užitkovosti u plemene Salers chovaného na dvou farmách v odlišných klimatických podmínkách (nadmořská výška). Jedna farma byla v nadmořské výšce 450 m n. m., druhá farma byla v nadmořské výšce 750 850 m n. m. Zhodnoceno bylo 36 čistokrevných plemenic a 87 telat plemene Salers z první farmy a 38 čistokrevných plemenic a 64 telat z farmy druhé. Sledování probíhalo v letech 2014 2016. Průměrný věk plemenic chovaných na farmě v nižší nadmořské výšce činil 8,5 roku a plemenic z druhé farmy 6,3 roku. Průměrná délka mezidobí u plemenic z první farmy dosáhla 392,10 dní, u plemenic z farmy v horské oblasti 492,60 dní. Na obou farmách dosahovaly plemenice při prvním otelení věku tří let (2,8 roku, resp. 2,9 roku). Telata narozená na farmě ve vyšší nadmořské výšce dosáhla vyšších živých hmotností i průměrných denních přírůstků do 210 dní věku. U průměrné živé hmotnosti při narození činil rozdíl mezi skupinami 5,70 kg, ve 120 dnech věku 10,94 kg a ve 210 dnech věku 25,63 kg. Při porovnání živých hmotností měla lepší výsledky telata po přirozené plemenitbě oproti telatům po inseminaci. Byla prokázána vynikající mléčnost plemenic salerského skotu a tím i růstová schopnost telat chovaných i v horských podmínkách Šumavy.
|
|
|
Ekonomická efektivnost pěstování vybraných plodin v konvenčním a ekologickém systému hospodaření
NEJEDLÁ, Michaela
V diplomové práci je porovnávána ekonomická efektivnost pěstování vybraných plodin (pšenice ozimé a ovsa setého) v konvenčních a ekologických systémech hospodaření v období 2007 - 2014. Pro posouzení ekonomické bilance byly zjištěny výnosy a výkupní ceny. Dále byly stanoveny dle standardních technologických postupů náklady na plochu i na jednotku produkce u obou typů zemědělství. Studie se dále zabývá analýzou rozdílů ve výnosech plodin v jednotlivých systémech hospodaření, strukturou nákladů a cenovými diferenciacemi mezi ekologickou a konvenční produkcí. Kromě toho se zabývá výší dotací a jejím vlivem na konečnou rentabilitu plodin.
|
|
|
Strategie zemědělského podniku hospodařícího na území Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko
HLAVNIČKA, Jiří
Hospodářské využívání krajiny ve zvláště chráněných územích se dá charakterizovat jako dlouhodobý proces hledání rovnováhy mezi zájmy ochrany přírody a hospodářskými aktivitami. To platí i pro zemědělství. Opatření na ochranu přírody pro ně představují určitá omezení, na druhé straně mohou být vhodné formy zemědělského využívání velkoplošného chráněného území podporovány ze strany státu. Zemědělci mohou být příjemcem státní podpory nejen pro svou zemědělskou produkci, ale i pro provádění environmentálních služeb při údržbě krajiny. Diplomová práce hodnotí využívání státní podpory na území CHKO Třeboňsko. Analyzuje strukturu zemědělsky hospodařících podniků, systém hospodaření, skladbu a vývoj obhospodařované půdy. Dle systému hospodaření hodnotí čerpání finančních podpor z rezortu Ministerstva zemědělství s důrazem na ochranu a zlepšení životního prostředí a zjišťuje jejich význam pro hospodařící zemědělce. Na základě provedených analýz lze konstatovat, že dotační podporu Ministerstva zemědělství čerpají subjekty bez rozdílu systému hospodaření. Pro trvale udržitelný rozvoj venkova a zlepšení stavu životního prostředí využívají zemědělci Program rozvoje venkova, a to hlavně na platby za kompenzaci za přírodní znevýhodnění a na agroenvironmentální opatření. Poskytnuté dotační prostředky často tvoří u zemědělsky hospodařících subjektů podstatný zdroj jejich příjmů.
|
|
|
Vývoj zemědělství ČR v závislosti na dotační politice státu po vstupu do EU
HLAVNIČKA, Jiří
Zemědělství, ekologie a rozvoj venkova jsou často spojovány s pojmem dotace, u které důležitou roli hraje Česká republika a Evropská unie jako poskytovatel finančních prostředků. Zemědělská politika ČR před vstupem a po vstupu do EU vycházela z vládou schválených koncepcí agrární politiky, kdy hlavně na období 2004 - 2013 byly posíleny environmentální principy trvale udržitelného zemědělství. V ČR je podpora rozvoje venkova a využití zemědělské půdy v souladu s ochranou a zlepšením životního prostředí a krajiny řešená v agroenvironmentálních opatřeních, jejichž součástí je i podpora ekologického zemědělství, která prodělala určitý vývoj. Bakalářská práce hodnotí vliv dotační politiky státu na vývoj ekologického zemědělství. Analyzuje vývoj podpory ekologického zemědělství, zjišťuje případnou změnu struktury půdního fondu a podílového zastoupení ploch v ekologickém hospodaření. Hodnotí vývoj poskytnutých sazeb a vyplacených státních finančních prostředků na podporu ekologického zemědělství.
|
|
|
Výrobní a distribuční potenciál vybraných biokomodit
KRÝZOVÁ, Markéta
Literární část byla zpracována na základě studia literárních a elektronických zdrojů. Praktická část byla zpracována z databáze MZe (Ministersvo zemědělství) a ÚZEI (Ústav zemědělské ekonomiky a informací) obsahující 236 ekologických farem z Jihočeského kraje. V rámci praktické části byly sestaveny otázky, které byly zaměřeny hlavně do oblasti výroby a distribuce masa a masných produktů, mléka a mléčných produktů, ovoce, obilovin a brambor v biokvalitě. Tyto otázky byly určeny pro 35 vytypovaných ekologických farem a 14 ekologických výrobců z Jihočeského kraje. Respondenti byli dotazováni telefonicky nebo prostřednictvím e-mailu.
|
|
|
Tvorba výnosu ozimé pšenice v podmínkách ekologického zemědělství
ŠEBESTOVÁ, Martina
Diplomová práce Tvorba výnosu ozimé pšenice v podmínkách ekologického zemědělství se zabývá vhodností genotypů pšenice ozimé z hlediska jejich morfologie a tvorby výnosu v podmínkách ekologického zemědělství. Pokusy byly založeny v letech 2005 a 2006 na pokusném pozemku v areálu Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích metodou znáhodněných bloků. Do pokusů bylo zařazeno 10 rakouských genotypů pšenice ozimé: Capo, Ludwig, Clever,Eurofit, Element, Eriwan, SE 408/04, SE 320/05, SE 304/05 a SE 322/04. Výsledková část je zaměřena na hodnocení hlavních výnosových prvků - počet klasů na m2, počet zrn v klasu, hmotnost tisíce zrn. Součástí je rovněž hodnocení skutečného a teoretického výnosu. Počet zrn v klasu, hmotnost tisíce zrn a výnosy zrna byly na odpovídající úrovni. Počet klasů na m2 nedosáhl hodnot dosahovaných v ekologickém systému pěstování. Výsledky byly vyhodnoceny Anovou v programu STATISTICA C z 6. Testované rakouské genotypy prokázaly možnost uplatnění i v podmínkách ekologického zemědělství České republiky.
|
host ::
RSS.