Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
DYNAMICKÁ ANALÝZA ZÁKLADOVÉ KONSTRUKCE V INTERAKCI S PODZÁKLADÍM
Martinásek, Josef ; prof. Ing. Alois Materna, CSc., MBA (oponent) ; Kanický,, Viktor (oponent) ; Salajka, Vlastislav (vedoucí práce)
Práce se věnuje problematice interakce konstrukce s podzákladím. V teoretické části je popsán přístup k matematickému modelování konstrukce se základem v interakci s podzákladím. Modely a metody zahrnutí vlivu podloží jsou pak dále podrobně popsány, včetně modelů s pilotami (statické i dynamické modely). Dále je popsána teorie dynamiky stavebních konstrukcí pro soustavy s jedním i více stupni volnosti. Součástí této kapitoly je také rozbor šíření, odrazu a lomu mechanického vlnění, a to jednodimenzionálního (P-vlna, S-vlna), prostorového (P-vlna, SV-vlna, SH-vlna) a vlnění šířícího se poloprostorem (R-vlna, L-vlna). Část numerických analýz je logicky seřazena od jednoduchých úloh ručního řešení vlivu změny parametru a vlivu přidání stupně volnosti (modelu podzákladí) na změnu hodnoty frekvence vlastního kmitání po relativně komplikovaný výpočtový MKP model stroje se základem na pilotách umístěným v prostorovém bloku zeminy. Numerické studie mají za cíl stanovit vliv modelu podzákladí na modální charakteristiky základu a tím potvrdit nezbytnou nutnost modelu podzákladí v úlohách dynamiky. Dalším cílem je určit vhodné klíčové parametry výpočtového modelu a to velikost konečného prvku, vhodný tvar modelované oblasti podzákladí a vhodný sklon hranice modelu bloku zeminy s vhodnou okrajovou podmínkou. Pro vytváření sady výpočtových modelů bylo využito jazyka APDL ve spojení s programovým prostředím ANSYS. Veškeré použité vstupní soubory jsou uvedeny v příloze.
Využití paralelizace při numerickém řešení úloh nelineární dynamiky
Rek, Václav ; Krejsa,, Martin (oponent) ; Vala, Jiří (oponent) ; Němec, Ivan (vedoucí práce)
Hlavním cílem této práce je prozkoumání možností využití paralelizace v numerických výpočtech nelineární dynamiky. V poslední dekádě došlo k dramatickému nástupu vícejádrových a výceprocesorových systému v kombinaci s možnostmi, které nyní poskytují moderní počítačové sítě. Komplexnost a velikost řešených modelů se neustále zvyšuje a díky vysoké výpočetní náročnosti úloh dynamiky a statiky konstrukcí, a to především kvůli jejich často nelineárnímu charakteru, je jakákoliv možnost urychlení výpočetních procedur více než žádoucí. Jelikož se jedná o relativně nové odvětví, řada algoritmů a konkrétních paralelních implementací je stále ve stádiu vývoje a výzkumu, a to i proto, že pokroky v oblasti počítačového hardwaru rapidně vzrůstají a s tím vznikají další otázky, jak nejlépe využít dostupný výpočetní výkon. Navržený paralelní model je založený na explicitní formě metodě konečných prvků, která ze své podstaty poskytuje možnost efektivní paralelizace. Zkoumány jsou pak možnosti využití vícejádrovch procesorů, ale i hybridního paralelního modelu kombinujícího možnosti vícejádrových procesorů a paralelní formy na počítačové síti. Navržené přístupy jsou pak testovány při numerickém řešení kontaktní/impaktní úlohy skořepinových konstrukcí.
Využití paralelizace při numerickém řešení úloh nelineární dynamiky
Rek, Václav ; Krejsa,, Martin (oponent) ; Vala, Jiří (oponent) ; Němec, Ivan (vedoucí práce)
Hlavním cílem této práce je prozkoumání možností využití paralelizace v numerických výpočtech nelineární dynamiky. V poslední dekádě došlo k dramatickému nástupu vícejádrových a výceprocesorových systému v kombinaci s možnostmi, které nyní poskytují moderní počítačové sítě. Komplexnost a velikost řešených modelů se neustále zvyšuje a díky vysoké výpočetní náročnosti úloh dynamiky a statiky konstrukcí, a to především kvůli jejich často nelineárnímu charakteru, je jakákoliv možnost urychlení výpočetních procedur více než žádoucí. Jelikož se jedná o relativně nové odvětví, řada algoritmů a konkrétních paralelních implementací je stále ve stádiu vývoje a výzkumu, a to i proto, že pokroky v oblasti počítačového hardwaru rapidně vzrůstají a s tím vznikají další otázky, jak nejlépe využít dostupný výpočetní výkon. Navržený paralelní model je založený na explicitní formě metodě konečných prvků, která ze své podstaty poskytuje možnost efektivní paralelizace. Zkoumány jsou pak možnosti využití vícejádrovch procesorů, ale i hybridního paralelního modelu kombinujícího možnosti vícejádrových procesorů a paralelní formy na počítačové síti. Navržené přístupy jsou pak testovány při numerickém řešení kontaktní/impaktní úlohy skořepinových konstrukcí.
DYNAMICKÁ ANALÝZA ZÁKLADOVÉ KONSTRUKCE V INTERAKCI S PODZÁKLADÍM
Martinásek, Josef ; prof. Ing. Alois Materna, CSc., MBA (oponent) ; Kanický,, Viktor (oponent) ; Salajka, Vlastislav (vedoucí práce)
Práce se věnuje problematice interakce konstrukce s podzákladím. V teoretické části je popsán přístup k matematickému modelování konstrukce se základem v interakci s podzákladím. Modely a metody zahrnutí vlivu podloží jsou pak dále podrobně popsány, včetně modelů s pilotami (statické i dynamické modely). Dále je popsána teorie dynamiky stavebních konstrukcí pro soustavy s jedním i více stupni volnosti. Součástí této kapitoly je také rozbor šíření, odrazu a lomu mechanického vlnění, a to jednodimenzionálního (P-vlna, S-vlna), prostorového (P-vlna, SV-vlna, SH-vlna) a vlnění šířícího se poloprostorem (R-vlna, L-vlna). Část numerických analýz je logicky seřazena od jednoduchých úloh ručního řešení vlivu změny parametru a vlivu přidání stupně volnosti (modelu podzákladí) na změnu hodnoty frekvence vlastního kmitání po relativně komplikovaný výpočtový MKP model stroje se základem na pilotách umístěným v prostorovém bloku zeminy. Numerické studie mají za cíl stanovit vliv modelu podzákladí na modální charakteristiky základu a tím potvrdit nezbytnou nutnost modelu podzákladí v úlohách dynamiky. Dalším cílem je určit vhodné klíčové parametry výpočtového modelu a to velikost konečného prvku, vhodný tvar modelované oblasti podzákladí a vhodný sklon hranice modelu bloku zeminy s vhodnou okrajovou podmínkou. Pro vytváření sady výpočtových modelů bylo využito jazyka APDL ve spojení s programovým prostředím ANSYS. Veškeré použité vstupní soubory jsou uvedeny v příloze.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.