Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
The Impact of Financial Variables on Czech Macroeconomic Developments: An Empirical Investigation
Adam, Tomáš ; Plašil, Miroslav
Tento článek zkoumá, do jaké míry pomáhají finanční proměnné vysvětlit makroekonomický vývoj v České republice a jak jsou výsledky citlivé na volbu apriorních nastavení, která jsou v empirické literatuře běžná. K tomuto účelu je využita metoda dynamického průměrování/výběru (potenciálně rozsáhlých) VAR modelů s časově proměnlivými parametry, která umožňuje určit, do jaké míry přispěly finanční proměnné k vysvětlení makroekonomického vývoje v jednotlivých obdobích. Na základě 27 modelů a široké škály jejich alternativních specifikací docházíme k závěru, že finanční proměnné přispívají k vysvětlení vývoje zejména těsně před recesemi a během nich. Naopak modely obsahující pouze tradiční makroekonomické proměnné dokázaly v klidných dobách vysvětlit makroekonomickou dynamiku uspokojivě. Z široké skupiny finančních proměnných patřily mezi relevantní ukazatele zejména úvěry soukromému sektoru, rentabilita bank a finanční páka bankovního sektoru.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Inflation and the Steeplechase Between Economic Activity Variables
Baxa, Jaromír ; Plašil, Miroslav ; Vašíček, Bořek
Prudký nárůst nezaměstnanosti doprovázený relativně slabou odezvou na straně inflace v průběhu globální recese vedl k dalším pochybám o platnosti Phillipsovy křivky. Cílem této práce je s využitím metody dynamického průměrování modelů (Raftery et al., 2010) poukázat na skutečnost, že existence systematického vztahu mezi mírou reálné ekonomické aktivity a inflací je zastřena vzhledem k (i) obtížnému zachycení inflačních tlaků prostřednictvím jediné veličiny popisující ekonomickou aktivitu a (ii) existenci nelineární odezvy inflace na signály z reálné ekonomiky. Naše výsledky pro USA a další země skupiny G7 naznačují, že vztah mezi ekonomickou aktivitou a inflací je poměrně těsný, pokud jsou tlaky vycházející z reálné ekonomiky posuzovány komplexněji. Inflace reaguje v průběhu času a v různých zemích na různé ukazatele ekonomické aktivity a žádný z nich není jednoznačně dominantní. Mezera výstupu často popisuje inflační dynamiku hůře než ukazatele ekonomické aktivity založené na nezaměstnanosti, jako je krátkodobá nezaměstnanost, „unemployment expansion gap“ nebo „unemployment recession gap“. Práce dále potvrzuje slábnoucí vztah mezi ekonomickou aktivitou a inflací (tj. zplošťování Phillipsovy křivky) v posledních dekádách z důvodu strukturálních změn v ekonomice a měnové politice. Tento výsledek je robustní pro různé ukazatele ekonomické aktivity i pro různé země.
Plný text: Stáhnout plný textPDF

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.