Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv struktury vegetace na její expanzi na příkladu borovice kleče
Růžičková, Veronika ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Lipský, Zdeněk (oponent)
Předložená bakalářská práce se zabývá vlivem struktury borovice kleče na její expanzi v nejvyšších částech Krkonoš. Cílem bylo zjistit, jak tento a jiné faktory expanzi ovlivňují. Za tímto účelem byly v 68 čtvercích zvektorizovány porosty kleče na základě ortorektifikovaných leteckých snímků z let 1964 a 2015. Následně byla zjištěna změna plochy porostu borovice kleče, délka okrajů porostu v roce 1964, průměrný sklon a nadmořská výška v jednotlivých čtvercích. Pomocí korelační analýzy byl zjištěn vliv jednotlivých proměnných na změnu plochy. Tyto proměnné byly dále použity při sestavení modelu mnohonásobné lineární regrese. Výsledky ukázaly, že porost borovice kleče ve sledovaném období vzrostl. Největší vliv na expanzi má délka okrajů v roce 1964, tedy členitost, jejíž dopad je pozitivní. Podobně silný vliv má sklon povrchu, který expanzi ovlivňuje negativně. Podobných výsledků dosáhli i jiní autoři.
Klimatický signál v letokruhových chronologiích borovice kleče
Samusevich, Alina ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Vejpustková, Monika (oponent)
Borovice kleč (Pinus mugo Turra (sensu lato)) je keřem rostoucím nad hranicí lesa v pohořích jižní, střední a východní Evropy. Kleč je dobře přizpůsobená na extrémní horské prostředí a často tvoří výškový vegetační stupeň 250 - 300 m. Diplomová práce byla řešena v Krkonoších na základě letokruhových vzorků borovice kleče, které byly dále porovnané s chronologiemi smrku ztepilého. Vzorky kleče byly odebrány s využitím metody sériových řezů ze čtyř lokalit v různé nadmořské výšce ze Sněžky a Stříbrného hřbetu. Následná analýza vzorků byla provedena s použitím různých standardizačních metod za účelem zjištění nejvhodnější metody pro analýzu odezvy růstu keřů na klimatické proměnné. RCS standardizace a standardizace průměrováním sérií z jedné lokality odrážejí nejsilněji klimatický signál který obsahují chronologie kleče. Přednost těchto metod vyplývá z jejich schopnosti odrážet podmínky růstu na rlzných stanovištích. Výše položené lokality se vyznačují relativně silnou korelací růstu s teplotami vegetačního období, v případě lokalit ležících při horní hranici lesa podobný signál není zřejmý. Množství srážek významně ovlivňuje růst keřů během vegetačního období (obzvlášť v měsíci červenci) i také na jaře kdy je dostatek vody důležitý pro zahájenéí růstu. Na výše položených lokalitách Pinus mugo se...
Diferenciace porostů kleče v Hrubém Jeseníku z hlediska jejich působení v horské krajině a rizika, spojená s jejich odstraněním
Buček, A. ; Culek, M. ; Friedl, M. ; Kirchner, Karel ; Maděra, P. ; Pecháček, J. ; Roštínský, Pavel ; Sedláček, A. ; Šenfeldr, M. ; Špinlerová, Z. ; Štykar, J. ; Tippner, A. ; Vavříček, D.
Zpráva obsahuje soubor výzkumných studií zabývajících se vybranými vlivy porostů borovice kleče na abiotické a biotické složky přírody a možnými riziky spjatými s odstraněním jejích porostů, navrženým s ohledem na nepůvodnost tohoto rostlinného druhu v horské krajině v Hrubém Jeseníku. Je v ní řešena problematika prostorového rozsahu kleče, vztahů kleče ke geomorfologickým procesům, zejména svahovým deformacím, vlivů kleče na klima, hydrologické a nivální procesy, půdní poměry a populace smrku v ekotonu horní hranice lesa, geobiocenologické typologie vrcholových poloh Hrubého Jeseníku, mapování porostů kleče, vývoje biotopů po odstranění kleče a biomasy jejích porostů.
Metodika postupu přípravy odstraňování klečových porostů ve vrcholových polohách Hrubého Jeseníku
Buček, A. ; Culek, M. ; Friedl, M. ; Maděra, P. ; Matějíček, J. ; Pecháček, J. ; Roštínský, Pavel ; Šenfeldr, M. ; Špinlerová, Z. ; Tippner, A. ; Vavříček, D.
Studie shrnuje hlavní přírodní a společenská rizika související s plánovaným odstraňováním klečových porostů v Hrubém Jeseníku a navrhuje postup přípravy jeho budoucích projektů vedoucí k jejich minimalizaci. Mezi hlavní rizikové faktory byly zařazeny změna hydrologických poměrů, rýhová a plošná eroze, introskeletová eroze, pohyby sněhu, změna retenční schopnosti půd, zvýšený pohyb návštěvníků, změna hranice lesa a růstu smrku a množství biomasy kleče. Doplněn je výpočet výše újmy (škody) způsobené vlastníkům lesa odstraněním porostů borovice kleče z lesních pozemků a některé další ekonomické aspekty této činnosti.
Význam kleče pro udržení stability horských svahů v Hrubém Jeseníku
Hrádek, Mojmír
Kleč jako jedna z mála dřevin dokáže účinně chránit horské svahy před erozními účinky suťových proudů a sněhových lavin. Za tímto účelem zde byla před více než 150 lety vysazena. Proto její kácení může vyvolat porušení stability svahů, erozi a vznik povodní v podhůří.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.