|
|
Zhodnocení rycí aktivity prasete divokého v lesním prostředí
Růžičková, Eliška
Na 970 ha sledovaného území Hodonínské Dúbravy, jejíž součástí je i Národní přírodní památka Hodonínská Dúbrava, bylo provedeno terénní šetření v podobě monitoringu rytí prasete divokého (Sus scrofa), aby byl objasněn rozsah vlivu prasete na lesní ekosystém. Předmětem zkoumání bylo čerstvé rytí prasete, proto se monitorování uskutečnilo po zimě, v jarním období roku 2022. Postupovalo se po vytvořených liniích rovnoměrně rozmístěných po ploše a zaznamenané rytí bylo zapsáno do GPS přístroje i do tabulkového formuláře. Celkem se sesbíralo 2298 záznamů s podrobnými informacemi o poryté ploše, vrstvě či například pokryvnosti vegetace. Tato data byla doplněna daty lesního hospodářského plánu od Lesů České republiky, s. p., a následovalo jejich vyhodnocení. Prasetem byly nejvíce preferovány středně staré borové porosty a dospělé dubové porosty a jeho činností především ovlivněny soubory lesních typů 1S a 1O. Ve valné většině bylo ryto do hloubky 25 cm a přednost prase dávalo půdnímu subtypu kambizem arenická. Podstatným faktorem spojeným s intenzitou rytí se stala vzdálenost od silnic a vodních toků.
|
|
|
Historie a současnost dubových porostů v Evropě
Kloučková, Dominika ; Bače, Radek (vedoucí práce) ; Janda, Pavel (oponent)
Cílem této práce bylo pomocí vědeckých publikací zhodnotit historický vliv člověka na rozšíření evropských dubových porostů v minulosti a naleznout současné limity, které ovlivňují schopnost obnovy dubu. Evropský historický les je charakterizovaný výmladkovým způsobem hospodářství, jehož počátky se datují již do období neolitu. Nízký les představoval vegetativní obnovu, ve sdruženém lese byly ponechány výstavky generativního původu, často dubů. Oba tvary měly v evropských zemích velmi dlouhou tradici. Lidé využívaly výmladnosti a rychlé regenerace dubu zejména ke stavebním účelům a potřebě palivového dříví. Žaludy zajistily zdroj potravy pro chov prasat. Současné metody výzkumu dovolují například na základě šířky letokruhů či analýzy pylu zhodnotit vliv tohoto aktivního řízení na dubové porosty a nastínit strukturu pravěkých lesů. Ukázalo se, že periodické kácení má pozitivní vliv na přírůst dubových výstavků a otevřenou krajinu s bohatou druhovou rozmanitostí, která představuje obraz pravěkého lesa, udržoval vždy zejména člověk zakládáním lesních požárů. Od poloviny 20. století se postupně přechází na vysoký tvar lesa, který upřednostňuje generativní způsob obnovy a vznikají tak monokultury často jehličnatých stromů. Dub je v současnosti zdravotně ohroženou dřevinou a jeho obnovu negativně ovlivňuje okus zvěří, vliv prudkých klimatických změn, buřeň, patogenní houby rodu Phytophthora, Padlí dubové (Microsphaera alphitoides), Tracheomykózní onemocní či larvy Píďalky podzimní (Operophtera Brumata) a Obaleče dubového (Tortrix viridana). V neposlední řadě je to nevhodně zvolené hospodářství, které nevychází z bohaté historie této dřeviny a nerespektuje jeho charakteristické, přirozené vlastnosti.
|
host ::
RSS.