|
|
Vliv silniční dopravy na chemický stav vodního toku Chvalka
Nagy, Miroslav ; Komínková, Dana (vedoucí práce) ; Jana, Jana (oponent)
Cílem práce je zhodnotit chemický stav vodního toku Chvalka v Praze před/po dešťové události a vliv splachů z Pražského okruhu (Východní spojky) pomocí laboratorních rozborů vody a sedimentů. Z výsledků lze konstatovat, že potok Chvalka je silně znečištěn antropogenní činností již před zaústněním splachů z Východní spojky. Tyto splachy mají na fyzikálně-chemické ukazatele kvality vody (s výjimkou Cl-) v potoce minimální či žádný vliv. Naopak je tomu u sledovaných těžkých kovů (Cu, Pb, Cr a Zn), kdy nejvyšší koncentrace byly naměřeny právě na lokalitách ovlivněné splachy z Východní spojky. Odběr a laboratorní rozbor sedimentů, byl pro malé změny koncentrací v čase a časovou náročnost proveden pouze jednou. Z důvodů málo dat k porovnání lze pouze konstatovat, že splachy z Východní spojky mají vliv na zvýšené koncentrace Zn a možná Ni.
|
|
|
Zhodnocení dřevinných výsadeb prováděných při revitalizacích drobných říčních toků
KELLEROVÁ, Petra
Cílem této diplomové práce je zhodnocení úspěšnosti dřevinných výsadeb prováděných při revitalizacích drobných říčních toků. U vybraných revitalizačních akcí byla posouzena dendrologická skladba, založení, zdravotní stav a péče po výsadbě. Nejčastějším druhem vysazovaným při revitalizacích drobných říčních toků je olše lepkavá (Alnus glutinosa), pionýrská dřevina zpevňující břehy, které jsou pro ni spolu s proudící vodou domovem. Někdy tvoří skupiny s olší šedou (Alnus incana), které ale nesvědčí stagnující voda, a břízou bělokorou (Betula pendula). Hojně je u nás podél toků vysazován také jilm horský (Ulmus glabra) a druhy vrb (Salix sp.). Místy se objevovaly jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), většinou však ve velmi špatném stavu, a dub letní (Quercus robur), ojediněle pak jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), svída krvavá (Swida sanquinea) a javor mléč (Acer platanoides). Ze statistického vyhodnocení je patrné, že největší vliv na druhové složení a zdravotní stav dřevin má stáří provedené revitalizace. Důležitá je také péče o porosty i v pozdějších letech po výsadbě.
|
host ::
RSS.