|
| |
|
|
Společenstva epigeických brouků plantáží rychle rostoucích dřevin a okolních biotopů
ZUKAL, Radim
Cílem práce bylo prozkoumat společenstva epigeických brouků plantáží rychle rostoucích dřevin (Japonského topolu klon J - 105 (= Jap - 105, Max - 4, Maxvier)) a okolních biotopů (Zea mays L.). Jako porovnávací plocha sloužil porost Kukuřice seté (Zea mays L.). V roce 2012 v období od května do září byly prováděny odběry vzorků epigeických brouků pomocí metody zemních pastí. V 10 odběrech na každém stanovišti bylo celkem získáno celkem 1054 jedinců a 57 druhů epigeických brouků. V plantáži rychle rostoucích dřevin v oblasti "Na Vrbovecku" bylo odchyceno 528 jedinců, což je nesrovnatelně více než na ostatních stanovištích. Vysoká podobnost v počtu odchycených jedinců byla zaznamenána v porostu Kukuřice seté v oblasti "Na Vrbovecku", kde bylo odchyceno 293 jedinců a v plantáži rychle rostoucích dřevin v oblasti "U rybníka", kde bylo odchyceno 233 jedinců. Na všech zkoumaných lokalitách převažovaly expanzivní druhy (E) nad relikty II. řádu (R2). V porostech Japonského topolu se zastoupení eurytopních druhů pohybovalo okolo 70 %. V porostu Kukuřice seté (Zea mays L.) dosahovalo zastoupení eurytopních druhů k 90 %. V porostech Japonského topolu se zastoupení adaptabilnějších druhů (skupina RII) pohybovalo okolo 30%. V porostu Kukuřice seté (Zea mays L.) dosahovalo zastoupení adaptabilnějších druhů (skupina RII) 12 %. Vzácný druh skupiny RI Xantholinus gallicus byl odchycen v plantáži rychle rostoucích dřevin v oblasti "U rybníka". Byl spočítán index antropogenního ovlivnění společenstev (ISD) v jednotlivých lokalitách. V porostu Kukuřice seté (Zea mays L.) vyšel nízký index antropogenního ovlivnění společenstev okolo 6. Naproti tomu v porostech Japonského topolu vyšel index antropogenního ovlivnění společenstev okolo 24. Všechny sledované lokality vykazují vysoké antropogenní ovlivnění. Když porovnáme porost Kukuřice seté (Zea mays L.) v režimu konvenčního zemědělství s plantážemi rychle rostoucích dřevin (Japonského topolu klon J - 105) můžeme říci, že plantáže rychle rostoucích dřevin mají pozitivní vliv na společenstva epigeických brouků. Vliv okolní krajiny na zjištěné výsledky na jednotlivých stanovištích je nevýznamný, protože se vždy jednalo o intenzivně obhospodařovanou zemědělskou krajinu.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Společenstva epigeických brouků plantáží rychle rostoucích bylin a okolních biotopů
JAHNOVÁ, Zuzana
Cílem předkládané práce bylo prozkoumat společenstva epigeických brouků v porostech energetických bylin (Dactylis glomerata, Arrhenatherum elatius, Phalaris arundinacea, Helianthus tuberosus) a v okolním biotopu (trávník antropogenního původu). Jako indikátory posloužili střevlíkovití (Carabidae) a drabčíkovití (Staphylinidae), kteří byli odchytáváni metodou zemních pastí v letech 2008 až 2010 vždy v průběhu vegetační sezony. Celkově bylo odchyceno 1789 exemplářů a 69 druhů epigeických brouků. Ve všech porostech převládaly druhy eurytopní (E) nad druhy adaptabilními (R2), rovněž hodnota indexu antropogenního ovlivnění společenstev brouků byla ve všech porostech nízká. Pomocí RDA analýzy byl statisticky prokázán vliv proměnné efekt okolního biotopu na společenstva epigeických brouků. Závěrem bylo konstatováno, že na společenstva epigeických brouků mohl mít vliv průběh počasí v jednotlivých sezonách, dále také meziroční změny v populačních cyklech brouků, okrajový efekt i mikroklimatické podmínky uvnitř porostů.
|
|
|
Společenstva epigeických brouků plantáží rychle rostoucích bylin
JAHNOVÁ, Zuzana
Cílem předkládané práce bylo prozkoumat společenstva epigeických brouků na plantážích rychle rostoucích bylin. Odchyt byl proveden ve čtyřech porostech a byla při něm použita metoda zemních pastí. Jako indikátory sloužili střevlíkovití (Carabidae) a drabčíkovití (Staphylinidae). Bylo odchyceno 18 druhů a 45 exemplářů čeledi Staphylinidae a 25 druhů a 594 exemplářů čeledi Carabidae (celkem 43 druhů, 639 exemplářů). Jako nejbohatší porost z hlediska počtu odchycených exemplářů se ukázal porost lesknice rákosovité (246 ks) a z hlediska počtu druhů porost srhy laločnaté (28 druhů). Dominantními druhy ve všech společenstvech byly druhy Poecilus cupreus, Pseudophonus rufipes, Calathus fuscipes, Harpalus aeneus a Nebria brevicollis. Na všech stanovištích převládaly druhy eurytopní (E) nad druhy adaptabilními (R2). Nejnižší hodnota ISD, tedy nejvyšší antropogenní ovlivnění bylo zjištěno v porostu lesknice rákosovité. Předpokládá se, že vliv na společenstva mohl mít okolní biotop (uměle založené travní společenstvo) a průběh počasí v roce průzkumu.
|
host ::
RSS.