|
|
Easy Money Policy Fedu v období předsednictví Alana Greenspana v Radě guvernérů (1987–2006)
Mašek, František ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Hlavním tématem práce je měnová politika Fedu v období, kdy Radě guvernérů předsedal Alan Greenspan. Největší pozornost je v práci věnována vlivu uvolněné měnové politiky Fedu na vznik nejprve takzvané dot-com bubble a posléze pozdější hypoteční krize, z níž se následně stala krize finanční. Na základě důkladné analýzy mnoha odborných textů známých ekonomů a vlastního rozboru a zhodnocení zastávám názor, že vliv expanzivní měnové politiky na bublinu technologických aktiv a na hypoteční krizi byl spíše minoritní. Fed veškeré své kroky podřizoval dosažení svých měnověpolitických cílů, takže kritika jím prováděné měnové politiky je v podstatě kritikou těchto cílů jako takových. Za příčinu dot-com bubble považuji vznik nových technologií a takzvanou teorii zpětné vazby. U krize hypoteční a následné finanční považuji za klíčové determinanty neochotu vládních činitelů silněji regulovat činnost investičních bank a společností, morální hazard, selhání ratingových agentur a federální podporu vlastnického bydlení spojenou s deregulací finančního sektoru.
|
|
|
Easy Money Policy Federálního rezervního systému v 90. letech 20. století
Pospíšil, Petr ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Tato práce se zaměřuje na téma měnové politiky Federálního rezervního systému ve Spojených státech amerických v období 90. let 20. století. Hlavní důraz je při analýze kladen na recesi v letech 1990-1991 a následující události, jež vedly ke vzniku a rozvoji spekulační bubliny, kterou krátce po jejím prasknutí v roce 2001 následovala stagnace americké ekonomiky. Pomocí důkladné analýzy a porovnáním protichůdných názorů docházím k závěru, že americká centrální banka svými opatřeními v letech 1995-2000 přispěla k většímu nafouknutí burzovních spekulací. Nicméně tato rozhodnutí banka činila v souladu s tehdejšími krizovými situacemi v domácí i světové ekonomice, a to s cílem zajistit cenovou stabilitu a hospodářský rozvoj. Dále docházím k závěru, že měnová politika americké centrální banky nebyla příčinou krize, tou byla zejména vlna nových technologií a s tím související přehnaná očekávání investorů na finančních trzích.
|
|
|
Dot-com bubble - faktor hospodářského úspěchu USA v 90. letech 20. století?
Zajíc, Jiří ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Diplomová práce se věnuje dopadům výrazného nárůstu investic do informačních a komunikačních technologií v 90. letech 20. století na hospodářský růst USA. Rapidní rozvoj těchto technologií vedl mimo jiné také ke vzniku spekulativní bubliny na akciovém trhu, která ovlivnila expanzivní fázi hospodářského cyklu. Její prasknutí v letech 2000 až 2001 znamenalo zpomalení ekonomiky a ukončení vůbec nejdelší zaznamenané hospodářské expanze v amerických dějinách. Hlavní část práce se zabývá přínosem informačních technologií pro ekonomiku a dále hodnotí roli spekulativní bubliny pro vývoj spotřebních a investičních výdajů. Ze závěrů práce vyplývá, že zvýšení kapitálové intenzity a strmý růst cen na akciovém trhu, výrazně akcelerovaly dynamiku hospodářského růstu ve druhé polovině sledovaného období.
|
host ::
RSS.