|
|
Možnosti ochrany ex situ vzácných a ohrožených druhů rostlin
Vítová, Jana ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Dostálek, Tomáš (oponent)
V bakalářské práci jsou přiblíženy možnosti, význam a možné problémy ex situ ochrany pro budoucí zachování biodiverzity rostlin na Zemi. V úvodní části práce jsou přiblíženy jednotlivé procesy a programy ex situ ochrany. Zároveň jsou poskytnuty informace o mezinárodní spolupráci v oblasti semenných bank a botanických zahrad, které svou činností a vzájemnou spoluprací vytváří záchranné programy pro zajištění co nejvíce vzorků rostlinného materiálu pro případné budoucí použití. V práci jsou zmiňovány i mezinárodní databáze rostlin, jež širší veřejnosti poskytují přesné a podrobné informace o uchovávaném materiálu vzácných a ohrožených druhů rostlin. Dále jsou v práci zmapovány v současné době známé problémy ex situ ochrany s jejich dopady na sběrový a uskladněný materiál. Klíčová slova Ochrana ex situ, ohrožené rostliny, Ministerstvo životního prostředí, databáze, dormance semen, inbreeding, outbreední deprese, kultivace, semenné banky, botanické zahrady, tkáňové kultury, in vitro, genetický drift, mutace, hybridizace, ochrana volně žijících živočichů, ohrožené druhy
|
|
|
Faktory ovlivňující klíčení, vzcházení a mortalitu semen v půdní zásobě u druhu Bromus sterilis L.
Žďárková, Veronika ; Soukup, Josef (vedoucí práce)
Sveřep jalový (Bromus sterilis L.) je rozšířen na celém území Evropy a jeho význam jako plevele roste v posledních 10 letech i na území České republiky. Sveřep jalový zapleveluje převážně ozimé plodiny, jako je ozimá pšenice, ozimý ječmen a ozimá řepka, vinice a další produkční plochy. Na pozemcích obdělávané minimalizačními technologiemi je problém výskytu sveřepu jalového vyšší než na pozemcích s klasickým zpracováním půdy. Hlavní vlastnosti, které přispívají k jeho rozšíření a adaptabilitě v prostředí, jsou krátká dormance a vysoká klíčivost obilek. O těchto vlastnostech existují pouze neúplné informace, proto je studie zaměřena biologické vlastnosti obilek sveřepu jalového v podmínkách České republiky. Obilky byly vystaveny různým teplotním a světelným režimům a vodnímu stresu ve velkém rozpětí všech těchto ukazatelů. Byla sledována dormance, dynamika klíčení, teplotní optimum, vliv stáří obilek a dynamiky vzcházení z různých hloubek půdního profilu a životaschopnost v půdním profilu. Primární dormance obilek sveřepu jalového je ukončena brzy po dozrání obilek, maximálně po třech týdnech. Se stářím obilek klíčivost roste. Teplotní optimum pro klíčení je mezi 5-23°C. Minimální teplota pro klíčení sveřepu jalového byla zjištěna 3°C a maximální teplota 35°C. Klíčivost je ovlivňována světlem; obilky klíčí lépe za tmy. Snížená dostupnost vody má malý vliv na klíčení obilek. Klíčivost obilek v podmínkách vodního stresu je významněji ovlivňována teplotou pod 10°C klíčivost velmi rychle klesá. Na povrchu obilek sveřepu jalového nacházíme převážně fytopatogenní houby z rodu Alternaria. Vzcházivost obilek sveřepu jalového se významně snižuje s hloubkou uložení v půdním profilu. Obilky vzchází nejlépe z povrchových vrstev do 40 mm. Životaschopnost obilek sveřepu jalového v půdní zásobě semen je velmi krátká, u většiny obilek kratší než 1 rok.
|
host ::
RSS.