|
|
Návrh doporučených postupů u vývojové dyspraxie v ergoterapii u dětí ve věku 3-18 let
Homolková, Simona ; Dvořáková, Petra (vedoucí práce) ; Angerová, Yvona (oponent)
diplomové práce Jméno, příjmení: Bc. Simona Homolková Vedoucí práce: Mgr. Petra Dvořáková Název diplomové práce: Návrh doporučených postupů u vývojové dyspraxie v ergoterapii u dětí ve věku 3-18 let Abstrakt diplomové práce: Vývojová dyspraxie (DCD) je neurovývojové onemocnění s prevalencí 6 % dětí v populaci. Příčina tohoto onemocnění není známá, známe ale rizikové faktory, do kterých se řadí velmi nízká porodní hmotnost či expozice matky drogám a alkoholu v těhotenství. Mezi symptomy patří porucha koordinace, narušení motorického učení a plánování, potíže s exekutivními funkcemi a celkové ohrožení duševního zdraví. Každé dítě má jiné projevy a je třeba komplexní péče poskytovaná interprofesním týmem, jehož důležitou součástí je i ergoterapeut. Ergoterapeut by se měl ve své praxi opírat o kvalitní standardy poskytování péče. Stejně jako v medicíně, tak i v ergoterapii jsou v současnosti celosvětové tendence ke tvorbě klinických doporučených postupů (KDP), kterých je, obzvláště v ergoterapii, stále nedostatek. KDP slouží především ke zkvalitnění a sjednocení péče. Hlavním cílem této práce je tvorba návrhu doporučeného postupu v ergoterapii pro vývojovou dyspraxii u dětí ve věku 3-18 let v České republice. Dílčím cílem je zpracování přehledu diagnostických nástrojů a intervenčních možností v...
|
|
|
Přehled možností ergoterapeutické intervence s pacienty po poranění periferních nervů na horní končetině
Kořánová, Pavlína ; Humhej, Ivan (vedoucí práce) ; Kuželková, Anna (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Bc. Pavlína Kořánová Vedoucí práce: MUDr. Ivan Humhej, PhD. Konzultant práce: Bc. Olga Nováková, M. Sc. Název diplomové práce: Přehled možností ergoterapeutické intervence s pacienty po poranění periferních nervů na horní končetině Abstrakt diplomové práce: Poranění periferních nervů na horní končetině se vyznačuje zvláště senzorickým a motorických deficitem. Limitace se nejvíce projevují v provádění všedních denních činností (ADL), volnočasových a pracovních aktivit. Onemocnění je často doprovázeno silnými neurogenními bolestmi, které hrají roli ve snižování kvality života daného jedince. Stejně jako fyzickou oblast, ovlivňuje i psychickou a socioekonomickou. Léčba bývá časově náročná a prognóza nejistá. Přehled problematiky v diplomové práci sumarizuje základní informace, charakteristiku vybraných periferních nervů horní končetiny (radiální, mediánní a ulnární), včetně projevu jejich léze. Současně představuje aktuální možnosti léčby a rehabilitaci s důrazem na ergoterapii. Účelem diplomové práce je rozšíření znalostí a možností ergoterapeutické praxe založené na evidenci. Výstupy prezentují přehled možností ergoterapeutické intervence, přesněji jde o metody a techniky, které ergoterapeut může použít v intervenci s pacienty po poranění periferních nervů na horní...
|
|
|
Fyzioterapeutické postupy u cerebelárního syndromu
Chytrová, Kateřina ; Zumrová, Alena (vedoucí práce) ; Zounková, Irena (oponent)
Léčba syndromu cerebelární ataxie se liší v závislosti na příčině onemocnění, které ho vyvolalo. Pokud se jedná o onemocnění získané, je primární léčba zaměřena na eliminaci základní choroby a fyzioterapie ovlivňuje následky onemocnění. U geneticky determinovaných onemocnění je však fyzioterapie základní, i když také pouze symptomatickou léčbou, která může podstatně ovlivnit pacientovu kvalitu života. Práce byla koncipována jako vytvoření podkladu pro plánovaný guideline rehabilitace cerebelárních dysfunkcí v rámci Centra hereditárních ataxií Fakultní nemocnice v Praze - Motole. Shrnuje poznatky z více než osmdesáti, převážně zahraničních, prací, které se možnostmi ovlivnění mozečkových příznaků fyzioterapeutickými postupy zabývají, a diskutuje přístupy 5 specializovaných světových center pro mozečková onemocnění. V závěru jsou uvedeny kazuistiky šesti pacientů s cerebelární symptomatikou a proveden rozbor jejich dosavadní fyzioterapie. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Snížení bolestivosti vybraných diagnostických a ošetřovatelských výkonů v péči o novorozence na základě doporučených postupů
BÍLKOVÁ, Simona
Diplomová práce se zabývá novorozeneckou bolestí a možnostmi jejího snižování u třech nejbolestivějších výkonů, kterým jsou novorozenci vystaveni. Výkony byly vybrány na základě studia literatury. Patří mezi ně odběr kapilární krve na novorozenecký screening, zavádění a vytahování gastrické sondy a odsávání z dýchacích cest novorozence. Bolest má ochranný charakter, má nás chránit před poškozením tkání. Někdy je ale nutné pro potřeby provedení diagnostického nebo ošetřovatelského výkonu bolest způsobit. Existují však kroky, kterými je možné bolest novorozenců snížit. Teoretická část práce popisuje základní fakta o bolesti, jejím vzniku a vedení, významu, a o druzích bolesti. Jsou v ní také popsána specifika dozrávání nervové soustavy plodu během těhotenství. Dále pak zmiňuje hodnocení projevů bolesti a způsoby jejího tišení. Další podkapitola obsahuje popis jednotlivých vybraných výkonů a způsoby tišení bolesti v průběhu jejich provádění. Poslední podkapitola je věnována klinickým doporučeným postupům. Praktická část práce byla prováděna na čtyřech novorozeneckých jednotkách intenzivní péče. Z každé jednotky byly záměrně vybrány tři respondentky, se kterými byl veden řízený rozhovor, který je zaznamenán v kapitole 4.2. Výsledky rozhovorů s jednotlivými respondentkami jsou shrnuty v přehledných tabulkách. Diplomová práce měla tři cíle. Prvním z nich bylo porovnat způsob provádění vybraných bolestivých výkonů u novorozenců v teorii a praxi. Chtěli jsme vědět, zda se ošetřovatelské postupy prováděné na vybraných novorozeneckých odděleních, shodují s postupy uvedenými v literatuře. Dotazováním a pozorováním bylo zjištěno, že některé respondentky nepostupovaly podle doporučení. Odlišnosti jsou popsány v kapitole výsledky a diskuse. Druhým cílem bylo zjistit, zda sestry na vybraných novorozeneckých odděleních mají standardy vybraných výkonů a zda se zajímají i o novější postupy zmírňující bolest novorozenců. Všechny respondentky uvedly, že standardy vybraných výkonů mají, ale ne všechny jsou určené pouze pro novorozence. Téměř všechny respondentky (krom jedné) uvedly, že se o nové způsoby snižování bolesti zajímají, ale ne všechny způsoby jsou uvedeny ve standardech. Třetím cílem práce bylo zjistit, zda sestry vybrané standardy ošetřovatelské péče dodržují a zda své novější znalosti o snižování bolesti novorozenců využívají v praxi. Pozorováním nebylo zjištěno nedodržování standardů, rovněž však nebylo zjištěno využívání znalostí nových postupů, které respondentky uvedly v rozhovoru. Zároveň respondentky (kromě dvou) udávaly, že není potřebné žádný standard vybraných výkonů měnit. Výstupem práce je nový standard pro každý výkon, kterým se práce zabývala. Standardy byly vytvořeny přesto, že respondentky uvedly, že není potřebné je měnit. Nový standard je však třeba ověřit v praxi.
|
host ::
RSS.