|
|
Vliv pandemie Covid-19 na sociální kontakty u seniorů.
RAJCHOTOVÁ, Adéla
Cílem práce je zjistit, jaké dopady měla pandemie Covid-19 na sociální kontakty u seniorů. Zjišťováno bylo i to, v jakých intervalech se mohli senioři v rámci pobytového zařízení setkávat. Zajímalo nás také, jak často měli senioři z pobytových zařízení kontakt se svou rodinou a se svými známými. Výzkumná část byla zpracována kvalitativním šetřením a realizována pomocí polostrukturovaných rozhovorů s 8 komunikačními partnery, kterými byli senioři v domově pro seniory v Centru sociální pomoci Vodňany. Komunikační partneři byli vybráni za základě metody prostého záměrného výběru, a tudíž všichni splňovali předem stanovená kritéria, aby výzkumný soubor byl v souladu se záměrem bakalářské práce. Získaná data byla zpracována pomocí otevřeného kódování. Vytvořené kódy byly následně rozděleny do určitých kategorií. Těchto kategorií vzniklo 8, z toho jedna má 3 podkategorie. Pro přehlednost jsou v některých částech výzkumné časti přiloženy obrázky se schématem. Na základě výzkumu této bakalářské práce bylo zjištěno, že pandemie Covid-19 ovlivnila sociální kontakty u seniorů, a docházelo tak na určitou dobu k sociální izolaci těchto osob. Značně omezen byl i kontakt s rodinou, který byl nahrazen zejména pomocí telefonické komunikace, která ovšem seniorům neposkytla tak plnohodnotný přínos, jako osobní kontakt. Bakalářská práce může sloužit jako informační materiál pro veřejnost, ale i pro sociální pracovníky v domovech pro seniory, aby ukázala, jak důležité sociální kontakty pro seniory jsou.
|
|
|
Podpora autonomie klientů v domovech pro seniory
ŠEBESTOVÁ, Adéla
Diplomová práce se zabývá podporou autonomie seniorů v domovech pro seniory. Poukazuje na její podstatu, a to především z filosofického a psychologického hlediska. Popisuje, jakými změnami si senior ve stáří prochází a jaký vliv mají na jeho autonomii. Důležité je pochopení, že ne každý vnímá autonomii stejně a o tom pojednává třetí kapitola. Dále se práce soustředí na možnou podporu autonomie seniora v domovech pro seniory, aby byla však vhodně poskytnuta, je zapotřebí porozumět tomu, jak se senior adaptuje na své stáří. Dohromady pak zjištěné skutečnosti, podtrhují důležitost podpory seniorovy autonomie.
|
|
|
Aktivizace kognitivních funkcí v domovech pro seniory
JAKEŠOVÁ, Ludmila
Bakalářská práce pojednává o využití metod aktivizace kognitivních funkcí v domovech pro seniory. Zjišťuje, jaké aktivity jsou nabízeny klientům domovů pro seniory. Zabývá se jejich účinkem, zjišťuje jejich klady a nedostatky. Tyto informace byly získávány polostrukturovanými rozhovory s aktivizačními pracovnicemi vybraných domovů pro seniory. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce vychází z rozboru odborné literatury a ověřených internetových zdrojů. Bakalářská práce je dělena do sedmi kapitol. První z nich pojednává o stáří, stárnutí, etapách stáří, aktivním stárnutí a o involučních změnách, které v tomto období lidského života nastávají. Druhá kapitola je věnována vymezení kognitivních funkcí (smyslové vnímání, paměť, učení, myšlení a pozornost). V další kapitole jsou popsány involuční změny vybraných kognitivních funkcí. Kapitola čtvrtá se zabývá tréninkem poznávacích procesů a jejich aktivizací. Jsou zde popsány metody a terapie k těmto účelům běžně využívané. Poslední kapitola je zaměřena na legislativní vymezení domovů pro seniory a aktivizační činnost v nich probíhající. Praktická část je zpracována metodou kvalitativního výzkumu. Pro výzkum byly použity polostrukturované rozhovory se čtyřmi aktivizačními pracovnicemi vybraných domovů pro seniory v Jihočeském kraji. Výsledky, sestavené ze získaných informací, jsou členěny do oblastí, které přinášejí odpovědi na výzkumné otázky. Hlavním cílem tohoto výzkumu bylo zjistit, které metody se při aktivizaci kognitivních funkcí v domovech pro seniory skutečně využívají, jaký je jejich přínos a s jakým ohlasem se u aktivizačních pracovnic setkávají.
|
|
|
Smrt a umírání v domově pro seniory Pohoda Netolice
KŘENEK, Josef
Diplomová práce se zabývá fenoménem smrti a umírání. Práce se snaží porovnat zjištěné poznatky z vlastního výzkumu provedeného v Domově pro seniory Pohoda Netolice a Centra sociální pomoci ve Vodňanech a výsledků z odborné literatury. Cílem práce bylo zjistit, jak pracovníci domova pro seniory vnímají smrt a umírání
|
|
|
Aplikace modelu Virginie Henderson při práci sestry v domově pro seniory
KADEŘÁBKOVÁ, Věra
Aplikace modelu Virginie Henderson při práci sestry v domově pro seniory. Základní jednotkou modelu V. Henderson je nezávislost klienta v uspokojování potřeb. Klienta chápe jako jedince, který potřebuje pomoc při dosahování zdraví a nezávislosti nebo klidném umírání. Zdroje potíží nachází v nedostatku síly, vůle a vědomostí. Potřeby, které klient není schopen uspokojit a potřebuje v jejich uspokojení pomoci nazývá V. Henderson ohniskem zásahu. Sestra svou činností nahrazuje, doplňuje, podporuje nebo zvyšuje sílu, vůli a vědomosti pacienta. Výsledkem je nezávislost při uspokojování potřeb nebo klidná smrt. Informace o potřebách zaznamenáváme do dokumentace, která není stanovena jednotně, a proto si každé oddělení a instituce stanovuje dokumentaci svou, dle specifik daného oddělení. Ošetřovatelská dokumentace je nedílnou součástí ošetřovatelského procesu. Tento model je svým zaměřením vhodný pro seniory. Cílem práce bylo zmapovat možnosti využití modelu Virginie Henderson v péči o klienty v domově pro seniory. Byly stanoveny 3 výzkumné otázky: 1. Do jaké míry jsou uspokojeny potřeby klienta v domově pro seniory při použití ošetřovatelské dokumentace sestavené podle V. Henderson? 2. Jak ovlivní používání ošetřovatelské dokumentace podle V. Henderson ošetřovatelskou péči poskytovanou sestrami v domově pro seniory? 3. Jak jsou sestry spokojeny s ošetřovatelskou dokumentací podle modelu V. Henderson? Ke sběru dat bylo použito kvalitativní výzkumné šetření, technika přímého pozorování ošetřovatelské péče u klientů a hloubkový rozhovor se sestrami. Výzkumné šetření probíhalo v Domově pro seniory ve Strakonicích od dubna do června 2009. Podle modelu V. Henderson byla vytvořena ošetřovatelská dokumentace, kterou sestry s klientem vyplnily a snažily se o vyhledání a následně o uspokojení potřeb klienta. Po vyplnění dané dokumentace sestry naplánovaly péči danému klientovi pomocí ošetřovatelského procesu. Bylo provedeno přímé pozorování ošetřovatelské péče poskytované podle vytvořené ošetřovatelské dokumentace. Pro hodnocení péče byla stanovena hodnotící škála uspokojení potřeb klienta (1 {--} Uspokojena, 2 - Spíše uspokojena, 3 - Spíše neuspokojena, 4 {--} Neuspokojena). Dále jsme hodnotili, zda má klient pro uspokojení potřeb dostatek síly, vůle a vědomostí za použití hodnotící škály (má, má částečně, nemá). Z pozorování vyplynulo, že sestry spíše uspokojily všech 14. potřeb klientů. Na základě pozorování byly vypracovány kasuistiky a výsledky byly zpracovány do přehledných tabulek. Sestry měly možnost s ošetřovatelskou dokumentací pracovat po dobu 2 měsíců a poté byl proveden hloubkový rozhovor zaměřený na uplatnění této dokumentace v péči o seniora. Všech pět sester se shodlo, že je možné tuto dokumentaci uplatnit při ošetřování v praxi, proto byla tato dokumentace upravena dle připomínek sester a uvedena do praxe a nadále je používána. Výzkumný cíl práce byl splněn. Ošetřovatelská dokumentace je a bude nedílnou součástí práce sestry. Poskytuje potřebné informace o pacientovi. Slouží jako doklad, že poskytovaná péče byla provedena lege artis. Také i v domově pro seniory slouží dokumentace jako doklad pro vyúčtování zdravotní péče.
|
host ::
RSS.