|
|
Úloha sestry při podpoře péče o nemocného seniora v rodině
MRÁZOVÁ, Lucie
Stáří je přirozenou fází lidského života. Poeticky vyjádřeno bývá jeho podzimem. Je to přirozený proces, který můžeme v přírodě pozorovat u všech živých organizmů. Někdy bývá rychlejší, jindy zase pomalejší. Stárne všechno a stárneme všichni. Dlouhověkost je dnes ukazatelem civilizovanosti země. Zvyšující se životní úroveň, současná medicína a péče o vlastní zdraví jsou kreditem naší doby. Díky kvalitní zdravotní péči a rozvoji společnosti se lidé dožívají stále vyššího věku. V populaci je v dnešní době průměrně dožitým věkem u žen 79 roků a u mužů 74 roků, což jsou čísla, která byla v minulosti nepředstavitelná. Dnes ţo je v ČR přibližně 1,5 milionů občanů starších 65 let, to je 15% celkové populace, a v roce 2050 se očekává, že tato skupina občanů vzroste až na 3 miliony občanů. To znamená, že budou občané nad 65 let tvořit přibližně 30% populace. A z tohoto faktu vyplývá několik otázek - Jsme dostatečně připraveni? Máme dnes kvalitní systém péče o staré, který do budoucna zajistí důstojný život nás a našich rodičů? Odpověď na ně není vůbec jednoduchá. V minulosti se lidé zajišťovali na stáří v rámci rodiny. Nikoho nenapadlo, že by se měl se svými starostmi obracet na stát. Sociálně slabí pak často využívali pomoc charity či církevních zařízení. Teprve koncem 19. a počátkem 20. století se začíná více o seniory zajímat stát. Převzal na sebe nemalou část z rodinných funkcí. Rodiny se tak naučily spoléhat na jeho pomoc a senioři s úlevou osvobozovali své děti ze závazků vůči nim. Teď si stát uvědomuje, že není schopen dnes ani do budoucna zajistit zázemí pro všechny staré lidi a není schopen zajistit kvalitní péči pro všechny. Již dnes jde na provoz zařízení pro seniory ročně ze státního rozpočtu kolem 20 miliard korun a částka je každým rokem považována za nedostatečnou. Zdá se, že jedinou možnou cestou je posilování oblasti služeb pro seniory, aby mohli zůstat v domácím prostředí co nejdéle, pokud to jejich zdravotní stav dovolí. Ideálním případem je stav, kdy se o starého, nemocného a nesoběstačného člověka stará rodina nebo někdo blízký. To je ale v dnešní vypjaté a uspěchané době pro rodinné prostředí velmi náročné. A proto je tu domácí péče, což je moderní forma zdravotní a sociální služby. Úlohou sestry v domácí péči je poskytovat služby ošetřovatelské a zdravotní tak, aby byly doplňujícím faktorem péče rodinné. Jejím úkolem je zajistit pro klienta a jeho blízké takové podmínky, které odpovídají maximálním možnostem systému zdravotní i sociální péče v rozsahu, který se nejvíce přibližuje individuálnímu vnímání kvality života. Okolí, tedy pacient a jeho rodina, očekává od sester vysokou profesionální úroveň a širokou paletu informací. Proto je nezbytně nutné, aby sestry v komplexní domácí péči byly na tuto práci dobře připravené. Ve své bakalářské práci bych se proto chtěla zamyslet nad pojmem stáří a nad problémy, které s sebou stáří přináší. Od těchto znalostí se potom odvíjí ošetřovatelská práce s těmito klienty a role sestry v domácím ošetřování. V teoretické části této práce se snažím o náhled do problematiky domácí péče, stárnutí a stáří. Při zpracování vycházím z literatury českých i zahraničních autorů, kteří se zabývají problematikou seniorů. Cílem praktické části je zmapování práce sestry v domácí péči, zjistit její možnosti působení při ošetřování nemocných seniorů v rodině, kterou vyhodnocuji na základě šetření, formou dotazníkové techniky. Dalšími dílčími cíly práce jsou zjistit potřeby nemocných seniorů v rodině a jak může tyto potřeby sestra uspokojovat, zjistit psychickou a sociální zátěž pečovatelů.
|
|
|
Péče o staré občany s demencí
PRŮCHA, Vlastimil
Práce se zabývá projevy a důsledky stárnutí a stáří. A to jak z pohledu seniora a jeho prožívání této životní etapy, tak i z pohledu rodiny a společnosti, která ho obklopuje. Dále upozorňuje na důležitost provázanosti zdravotní a sociální péče o občany se zdravotním postižením a vyzdvihuje význam sociální práce v péči o seniory. V další části vysvětluje pojem demence a zaměřuje se na Alzheimerovu demenci. Ukazuje základní problémy, které život člověka s demencí provázejí a podává informace, které mohou pomoci jeho rodině i všem, kteří mu pomáhají. V závěru práce hodnotím význam stacionární péče a zamýšlím se nad potřebností podpory neinstitucionální péče a tím vyzdvihuji význam pečující rodiny, lidskosti a pochopení, které jsou důležité pro kvalitní život uživatelů s demencí. Což je cílem mé práce.
|
|
|
Zajištění služeb domácí péče v regionu Česká Lípa po propuštění pacienta z ústavního ošetřování
BUDNIKOVOVÁ, Eva
Abstrakt Zajištění služeb domácí péče v regionu Česká Lípa po propuštění pacienta z ústavního ošetřování Cílem diplomové práce bylo zmapování rozsahu, kvality a další návaznosti domácí péče v regionu Česká Lípa u pacientů, kteří jsou propouštěni z ústavního ošetřování a u kterých je domácí péče indikována a poté najít slabá místa systému a navrhnout optimální řešení problému. Stanoveny byly dvě hypotézy: H1: Klientům nejsou o víkendech v potřebné míře poskytovány služby domácí péče, H2: Návaznost domácí péče po propuštění z ústavního ošetřování není praktickým lékařem všem potřebným klientům řádně indikována. Teoretická část práce popisuje charakteristiky domácí péče, její význam a proces vývoje. K výzkumu byla použita metoda dotazování technikou dotazníku a analýza dokumentů. V další části jsou prezentovány výsledky provedeného kvantitativního výzkumu. Ty byly získány prostřednictvím vyhodnocení dotazníků. Analýza získaných dat potvrdila obě předpokládané hypotézy. V diskusi jsou ozřejměny některé problémy spojené s danou tématikou a v závěru práce jsou doporučena některá opatření ke zlepšení kvality i kontinuity při poskytování služeb domácí péče v českolipském regionu. Výsledky práce mohou být inspirací ke zvýšení kvality domácí péče i stávajícím nebo nově vznikajícím agenturám domácí péče.
|
|
|
Informovanost laické veřejnosti o službách poskytovaných agenturami domácí péče
LENKOVÁ, Klára
Domácí péče je moderní forma zdravotní a sociální péče poskytovaná v České republice od roku 1990. Je zaměřena na klienty, kteří by jinak byli hospitalizováni, a je poskytována v jejich vlastních domovech. Na základě indikace ošetřujícího lékaře je plně hrazena zdravotními pojišťovnami. Potřebnými klienty pro účely domácí péče jsou občané všech věkových kategorií, indikačních i diagnostických skupin. Domácí péče je zaměřena zejména na udržení a podporu zdraví, navrácení zdraví a rozvoj soběstačnosti, zmírňování utrpení nevyléčitelně nemocného člověka a zajištění klidného umírání a smrti. Cílem této práce je zjistit především informovanost laické veřejnosti o službách poskytovaných agenturami domácí péče. Dalším cílem je zjistit, zda sestry pracující v agenturách domácí péče informují laickou veřejnost o službách poskytovaných těmito agenturami. Sběr dat probíhal technikou dotazníku a ankety. První výzkumný soubor tvořila laická veřejnost ve věku od 18 do 49 let v Jihočeském kraji. Druhý výzkumný soubor tvořila laická veřejnost ve věku od 50 let v Jihočeském kraji. Pro tyto soubory byl určen dotazník. Třetí výzkumný soubor tvořily sestry pracující v agenturách domácí péče v Jihočeském kraji, pro který byly určeny anketní lístky. H1 {\clqq}Laická veřejnost nemá informace o službách poskytovaných agenturami domácí péče`` byla potvrzena. H2 {\clqq}Existují rozdíly v informovanosti laické veřejnosti o službách poskytovaných agenturami domácí péče v závislosti na věku`` byla potvrzena a H3 {\clqq}Sestry pracující v agenturách domácí péče informují o službách jimi poskytovaných pouze své pacienty`` nebyla potvrzena. Požadavek je, aby se léčení v nemocnici omezilo pouze na případy, kdy to doma není možné. Naší snahou bylo zmapovat, jak je laická veřejnost informovaná o službách poskytovaných agenturami domácí péče a na základě výsledků navrhnout řešení, jakým způsobem a do jaké míry je potřeba laickou veřejnost informovat.
|
|
|
Uživatel s handicapem v domácím prostředí
PRŮCHOVÁ, Alice
Práce se zabývá přehledem vztahu ke zdravotně postiženým. V rámci mezinárodních i státních dokumentů. Uvádí výčet dávek sociální péče a poskytované sociální služby pro uživatele v domácím prostředí. Osvětluje pojmy týkající se handicapu a systému komplexní rehabilitace. Změřuje se na domácí péči a její vývoj směrem k ucelení poskytovaných služeb v domácím prostředí. Vyzdvihuje kvality péče poskytované v domácím prostředí. Na příkladu závěrečné kasuistiky jsou shrnuty všechny uvedené poznatky a témata práce. Cílem práce bylo uvést a zpřehlednit tématiku postiženého uživatele v domácím prostředí a uvést praktický příklad naplňování péče.
|
|
|
Rozvoj terénních služeb pro seniory v Oblastní charitě Sušice v letech 2002-2006
BRUZLOVÁ, Ivana
Bakalářská práce se zabývá faktory, které budou ovlivňovat poskytování sociálních služeb seniorům v budoucnosti. Jedním z těchto faktorů je postoj společnosti vůči seniorům, dalším faktorem je ochota a schopnost rodin poskytovat péči svým blízkým a posledním uvedeným faktorem je podpora státu při vytváření vhodných podmínek pro rozvoj terénních služeb pro seniory. V závěru práce jsem se popsala rozvoj terénních služeb pro seniory v Oblastní charitě Sušice v letech 2002-2006 a vlivy, které k němu přispěly.
|
|
|
Domácí hospicová péče
KOHOUTOVÁ, Lucie
Umírání a smrt jsou témata, o nichž většina lidí nechce příliš hovořit. Přesto jsou to události, které se dotýkají každého člověka, a je tedy nutné, zvláště ve zdravotně sociální oblasti, se jimi zabývat. Tato bakalářská práce se soustřeďuje na zjištění překážek, s nimiž se potýkají osoby, které by o své umírající blízké chtěly pečovat v domácím prostředí. Cílem práce není vymezit veškeré možné překážky bránící domácí péči o umírajícího, ale spíše zprostředkovat pohled osob, které by měly zájem tuto péči realizovat. Teoretická část obsahuje základní informace o hospicové péči, dále podrobnější charakteristiku domácí hospicové péče a pozornost je věnována též rodině jako hlavnímu činiteli této péče. Výzkumná část práce je pojata formou kvalitativního výzkumu a jako technika sběru dat byl použit polostrukturovaný rozhovor. Soubor osob, s nimiž byly vedeny rozhovory, tvořilo patnáct rodinných příslušníků klientů Ošetřovatelského centra Tereza v Praze 10. Vzhledem k výše popsanému cíli práce byla formulována tato výzkumná otázka: S jakými překážkami se potýkají rodinní příslušníci nevyléčitelně nemocného, pokud mu v terminálním stádiu onemocnění chtějí poskytovat péči v domácím prostředí? Odpověď na ní tvoří tento výčet překážek: fyzická náročnost péče, narušení rodinných vztahů, nemožnost zajištění kontinuální péče o nemocného, finanční náročnost péče, psychická náročnost péče, nemožnost poskytování odborné zdravotnické péče, bariérovost bydlení a zhoršení péče o hygienu nemocného. Jedním z dílčích cílů práce bylo zjistit jaké je povědomí o domácí hospicové péči. Z výzkumu vyplynulo, že povědomí je nedostatečné. Pouze tři z patnácti dotazovaných dokázali tuto formu péče charakterizovat. Domácí hospicová péče je potřebnou složkou péče o umírající, měl by tedy být kladen důraz na její rozšíření budováním kvalitní sítě domácích hospiců i odstraňováním překážek, kvůli nimž mnozí tuto péči nerealizují. Ani jedno ani druhé není možné bez rozšiřování povědomí mezi širokou veřejností.
|
|
| |
|
|
Domácí péče ze zdravotně sociálního hlediska
URBANOVÁ, Veronika
Tato práce se podrobněji zbývala organizacemi, které poskytují klientovi pouze zdravotní domácí službu, je to zvláštní forma zdravotní péče poskytované pacientovi v jeho domově a je hrazená státem v rámci veřejného zdravotního pojištění. Během návštěvy kvalifikované sestry pacienta ošetřují nebo rehabilitují. Jednotlivé úkony jsou prováděny podle indikace ošetřujícího lékaře, který si tuto formu zdravotní péče vyžádal. Přestože se jedná o zdravotní službu, je zde patrný i vliv sociální, kdy je ovlivňován pacient i jeho vztahy s okolím. V současné době u nás působí celá řada státních i nestátních agentur, které tyto služby zajišťují. V první teoretické části je pozornost věnována hostorii domácí péče, vymezení základních pojmů a podrboný popis činností agentur. Pozornost je dále věnována klientům, kterým byla služba indikována, jejich zdravotnímu stavu a sociálním vztahům s okolím. V praktické části jsou uváděna data získaná z vlastního výzkumu. Výzkum byl prováděn kvantitativní metodou s technikami řízenéh rozhovoru a sekundární analýzou dat u souboru vybraných pacientů, žijících na severním Plzeňsku a agentur působících v tomto regionu. Cílem práce je zhodnocení sociálního vlivu domácí péče během jejího poskytování pacientovi a poukázat na nejčastější diagnózy, pro kteé byla indikována.
|
|
|
Způsob ošetřování ran sestrou v primární péči
HAVLOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se věnuje problematice ošetřování ran tzv. vlhkou metodou v agenturách domácí péče v Jihočeském kraji. Zjišťuje, zda jsou sestry domácí péče v Jihočeském kraji seznámeny s metodou vlhkého ošetřování ran a zda tuto metodu při své praxi využívají.
|
host ::
RSS.