|
|
Ovlivnění spastické dystonie hlezna u syndromu horního motoneuronu
VALIŠOVÁ, Alena
Tato bakalářská práce popisuje problematiku spastické dystonie hlezna vzniklé v důsledku porušení horního motoneuronu. Spastická dystonie je nefyziologickým postavením končetiny v klidu a je viditelná na první pohled. Vadná postura končetin pacienta často limituje v jeho běžných denních činnostech nebo při chůzi. Nejde proto o pouze kosmetický problém, ale také o funkční vadu a omezení v pohybu. V důsledku spastické dystonie vznikají kontraktury a bolestivost, čemuž se snažíme vhodnou léčbou zamezit co nejvíce. Tato práce v teoretické části popisuje hlezno, spastickou dystonii, její příčiny, léčbu a v neposlední řadě fyzioterapeutické intervence. Klade přitom důraz na kombinaci fyzioterapie a injekčního podávání botulotoxinu A jako na jednu z hlavních metod využívaných k redukci spastické dystonie. V praktické části je popsán samotný průběh terapie. Posledním cílem práce bylo také zjistit subjektivní hodnocení léčby samotným pacientem, k čemuž byla využita škála GAS. Výzkumný vzorek tvořilo 10 pacientů, 6 žen a 4 muži, se spastickou dystonií hlezna ve věku od 17 do 71 let. Z výsledků testů odebraných měsíc po aplikaci v době největšího účinku botulotoxinu, je patrné zlepšení spastických projevů u pacientů. Ne však u všech ve stejné míře a ve všech hodnocených bodech, kterými byly snížení bolesti, snížení spastické dystonie a zlepšení rozsahu pohybu v kloubu.
|
|
|
Efekt prolongovaného strečinku na kontrakturu spastického svalu před a po aplikaci botulotoxinu - A
Miňová, Zuzana ; Hojková, Klára (vedoucí práce) ; Kövári, Martina (oponent)
Spastickou parézou a vznikem kontraktur je ohrožena velká část pacientů s lézí centrálního motoneuronu. Jednou z terapeutických technik, která se u pacientů se spastickou parézou využívá, je prolongovaný strečink. Teoretická část shrnuje poznatky ohledně spastické parézy, jejího klinického hodnocení, vzniku kontraktur a léčebných intervencí, zejména pomocí botulotoxinu a strečinku. Cílem této práce bylo porovnat efektivitu prolongovaného strečinku na kontrakturu spastického svalu před a po aplikaci botulotoxinu. Do naší retrospektivní srovnávací studie bylo zahrnuto 30 pacientů, kteří byli rozděleni do dvou skupin. První skupinu tvořilo 15 pacientů provádějících prolongovaný strečink m. rectus femoris po dobu tří měsíců dle Dohody o reedukačním tréninku při spastické paréze profesora J. M. Graciese. Druhou skupinu tvořilo taktéž 15 pacientů provádějících totéž, ale současně jim byl do m. rectus femoris aplikován BTX. Sledovali jsme změnu pasivního rozsahu pohybu kolenního kloubu do flexe a změnu času 10MWT. Statistické vyhodnocení ukázalo, že rozdíl rozsahu pohybu v kolenním kloubu po třech měsících provádění prolongovaného strečinku je statisticky nevýznamný (p=0,194). Rozdíl rozsahu pohybu v kolenním kloubu po aplikaci BTX v kombinaci s botulotoxinem byl statisticky významný (p=0,001). Rozdíl...
|
|
|
Efekt progresivního statického strečinku na léčbu spastické paraparézy pacientů po DMO
Prachařová, Eva ; Říha, Michal (vedoucí práce) ; Malá, Jitka (oponent)
Název: Efekt progresivního statického strečinku na léčbu spastické paraparézy pacientů po DMO Cíle: Cílem práce je zhodnotit efekt progresivního statického strečinku na spastickou parézu u osob s paraparetickou formou dětské mozkové obrny (DMO). K terapii byly zvoleny prvky terapeutického konceptu Dohoda o reedukačním tréninku francouzského profesora Jeana-Michela Graciese, který je detailně představen v teoretické části práce. Metodologie: Práce má teoreticko-empirický charakter. První, teoretická část práce je zpracována jako rešerše na téma spasticity a diagnostiky a terapie spastické parézy dle konceptu J.-M. Graciese. Druhá, empirická část práce, hodnotící efekt zvolené terapie na spastickou parézu u osob s DMO, má formu pilotního kvalitativního výzkumu, kterého se zúčastnilo 6 probandů. Na úvod výzkumu bylo u každého probanda provedeno vstupní vyšetření hodnotící spasticitu dle unikátního vyšetřovacího protokolu Vyšetření v pěti krocích a pomocí povrchové elektromyografie. Na základě tohoto vyšetření byl každý proband instruován k domácí autoterapii trvající celkem 34 dní. Po této době bylo provedeno výstupní vyšetření identické se vstupním testováním. Ze získaných dat byl vyhodnocen efekt zvolené terapie na spastickou parézu zúčastněných probandů. Výsledky: Výzkum potvrdil pozitivní efekt...
|
host ::
RSS.