|
|
Výsadby sadebního materiálu v zimním období
Šarina, Michal
Tato práce se zabývá problematikou výsadby ve dvou různých měsících téhož roku. Zimní výsadbou (7.-8. 2. 2018) a jarní výsadbou (9. 4. 2018) semenáčků druhů Fagus sylvatica L. a Quercus robur L. Obě výsadby proběhly na téže lokalitě v lesích společnosti Lesy ČR, s.p. v revíru Šilheřovice. Vysazovány byly varianty krytokořenné a prostokořenné obou rostlinných druhů. Práce dále popisuje oba druhy a rozebírá problematiku pěstování krytokořenného a prostokořenného sadebního materiálu. Také se práce snaží přiblížit problematiku obnovy lesa, kde si klade za dílčí cíl uvést současnou situaci změny klimatu a jejího následného vývoje a dopadu na obnovu lesa. Vstupními informacemi pro následné zpracování a vyhodnocení pomocí statistické metody T-test (Studentův test) se staly informace získané pomocí měření v terénu. Měřeny byly přírůsty nadzemních částí, velikosti kořenového krčku, délky a šířky listů, barva listů a ztráty. Vše bylo zaznamenáváno na náhodně vybraném vzorku semenáčků v řádu 100 kusů na jednu variantu. Na základě těchto údajů práce vyhodnocuje, která z obou variant je vhodnější pro výsadbu v zimním období v tomto revíru. Bylo zjištěno, že pro vybranou lokalitu v tomto roce výsadby je vhodnější pro rostliny dubu letního zimní období výsadby, konkrétně krytokořenná varianta. Pro buk lesní se nejvíce osvědčila opět varianta krytokořenná, ale sázená v období jara.
|
|
|
Vliv velikosti a expozice holiny na růst kultur douglasky tisolisté
Janoušková roz. Schindlerová, Hana
Cílem práce bylo zjistit, jaký vliv na odrůstání kultur po druhém vegetačním roce má velikost (krytí) a expozice holin, doba sadby a typ užitého sadebního materiálu. Ověřování bylo založeno na čtyřech plochách - Velká oplocenka (60x70m), Malá oplocenka (25x70m), Podsadba (zakmenění 1,0) a Velká kalamitní holina (4,4 ha). Byly zde vysázeny čtyři různé provenience a to s úpravou nebo bez úpravy kořenového systému, které byly vysázeny v šesti různých termínech (jaro - podzim). Sledovány a vyhodnocovány byly zejména tyto znaky: ztráty, délka nadzemní části, přírůst terminálu, tloušťka kořenového krčku, délka a počet větví, délka jehlic, barva asimilačního aparátu, poškození biotickými a abiotickými činiteli. Výsledky diplomové práce potvrdily, že je nejvhodnější douglasku vysazovat na malé obnovní prvky, s dostatečným krytím okolním porostem. Velká a Malá oplocenka vykazují nižší ztráty a vyšší přírůst nadzemních částí. Nejvhodnější termín výsadby je na počátku jara. Také se potvrdila značná různorodost v nárocích jednotlivých proveniencí a citlivost douglasky na sucho. Vliv úpravy kořenového systému se jevil jako minimální.
|
host ::
RSS.