|
|
Diverzita a relativní biovolume společenstev bentických rozsivek ve vztahu k podmínkám prostředí.
Šoljaková, Tereza ; Kulichová, Jana (vedoucí práce) ; Chattová, Barbora (oponent)
iii ABSTRAKT Bentické rozsivky jsou vzhledem k řadě jejich pozitivních vlastností (hojný výskyt, diverzifikovaná společenstva, citlivá reakce na podmínky prostředí, schopnost postihnout i dlouhodobější vývoj dané lokality) v současnosti nejčastěji využívanými bioindikátory ekologického stavu sladkovodních ekosystémů. Ovšem vzhledem k problémům spojeným s použitím tradičních metod založených na druhovém složení (časová náročnost identifikace, problematika druhových komplexů, nutnost kalibrace indexů kvality vody mezi regiony) roste v posledních letech tlak na hledání alternativních cest, přičemž jako jedna z takových cest je navrhováno sledování změn ve velikostní struktuře rozsivkových společenstev v závislosti na různých ekologických faktorech, čímž by zejména odpadla nutnost časově náročné determinace do druhů. Hlavním cílem této práce tedy bylo zjistit, jaký je v rámci odebíraného spektra sladkovodních lentických biotopů vztah mezi velikostní strukturou společenstev bentických rozsivek vyjádřenou pomocí relativního biovolume a vybranými faktory prostředí (pH, konduktivitou, typem habitatu) a zdali je tato odpověď srovnatelná se změnou jejich druhového složení, což by podporovalo možnost budoucího širšího využití biovolume v monitoringu kvality vod. Ve snaze o ověření obecnější platnosti zjištěných závěrů...
|
|
|
Diverzita a relativní biovolume společenstev bentických rozsivek ve vztahu k podmínkám prostředí.
Šoljaková, Tereza ; Kulichová, Jana (vedoucí práce) ; Chattová, Barbora (oponent)
iii ABSTRAKT Bentické rozsivky jsou vzhledem k řadě jejich pozitivních vlastností (hojný výskyt, diverzifikovaná společenstva, citlivá reakce na podmínky prostředí, schopnost postihnout i dlouhodobější vývoj dané lokality) v současnosti nejčastěji využívanými bioindikátory ekologického stavu sladkovodních ekosystémů. Ovšem vzhledem k problémům spojeným s použitím tradičních metod založených na druhovém složení (časová náročnost identifikace, problematika druhových komplexů, nutnost kalibrace indexů kvality vody mezi regiony) roste v posledních letech tlak na hledání alternativních cest, přičemž jako jedna z takových cest je navrhováno sledování změn ve velikostní struktuře rozsivkových společenstev v závislosti na různých ekologických faktorech, čímž by zejména odpadla nutnost časově náročné determinace do druhů. Hlavním cílem této práce tedy bylo zjistit, jaký je v rámci odebíraného spektra sladkovodních lentických biotopů vztah mezi velikostní strukturou společenstev bentických rozsivek vyjádřenou pomocí relativního biovolume a vybranými faktory prostředí (pH, konduktivitou, typem habitatu) a zdali je tato odpověď srovnatelná se změnou jejich druhového složení, což by podporovalo možnost budoucího širšího využití biovolume v monitoringu kvality vod. Ve snaze o ověření obecnější platnosti zjištěných závěrů...
|
|
|
Diverzita kryptosporidií infikujících hlodavce rodu Apodemus v České republice
ČONDLOVÁ, Šárka
V průběhu roku 2012 byli na 10 vybraných lokalitách v České republice vyšetřeni volně žijící hlodavci z rodu Apodemus na přítomnost kryptosporidiových infekcí. Celkem bylo odebráno 207 vzorků trusu, 182 vzorků z myšice lesní (Apodemus flavicollis) a 25 kusů myšice křovinné (Apodemus sylvaticus), a vyšetřeno na přítomnost Cryptosporidium spp. pomocí specifického barvení anilin-karbol-methyl violetí a molekulárními metodami. Mikroskopické vyšetření vzorků odhalilo přítomnost oocyst Cryptosporidium spp. ve 24 vzorcích myšice lesní (Apodemus flavicollis) a v 1 vzorku myšice křovinné (Apodemus sylvaticus). Genomová DNA byla izolována jak z mikroskopicky pozitivních, tak negativních vzorků. Pomocí nested PCR amplifikující část genu kódujícího malou ribozomální podjednotku (SSU rRNA) byla detekována přítomnost specifické DNA kryptosporidií ve 25 vzorcích. Stejných výsledků bylo dosaženo i u nested PCR amplifikující gen kódující aktin. Všechny mikroskopicky pozitivní vzorky byly současně i PCR pozitivní. Pouze 19 vzorků bylo úspěšně sekvenováno a následné fylogenetické analýzy ukázaly přítomnost 2 nových genotypů. První genotyp je fylogeneticky nejblíže C. ubiquitum (1 vzorek) a druhý genotyp (obsahující několik podskupin) je fylogeneticky příbuzný s Cryptosporidium canis (18 vzorků). Nové genotypy se zdají být hostitelsky specifické, nicméně tato hypotéza musí být v budoucnu ověřena pomocí experimentálních infekcí. Dle našich znalostí se jedná o první popis těchto genotypů u zástupců rodu Apodemus a současně o první popis vůbec.
|
host ::
RSS.