|
|
Analýza kvality života u pubescentů a adolescentů s ohledem na cirkadiánní a diurální rytmy v dětských domovech v Jihočeském kraji.
VLKOVÁ, Alena
Ve své diplomové práci se zabývámkvalitou života s ohledem na cirkadiánní a diurální rytmy u dětí v dětských domovech v Jihočeském kraji. V teoretické části práce se věnuji pubescentnímu a adolescentnímu věku dítěte, biorytmům, spánku, kvalitě života dětí, popisuji zde i problematiku hodnotové orientace, rodiny a ústavní výchovu. Hlavní částí práce bylo dotazníkové šetření -Dotazník cirkadiánní typologie CIT Harada, Krejčí (2010). Respondenti jsou rozděleni na pubescenty (10-14 let) a adolescenty (15-19 let).Výzkum jsem aplikovala v dětských domovech v Písku, Volyni, Radeníně, Žíchovci, Korytě, Boršově nad Vltavou, Homolích a ve Zvíkovském Podhradí. Sběr dat probíhal v období od února 2012 až do října téhož roku. Závěrem práce bylo statistické vyhodnocení dat z dotazníků od 118 probandů obojího pohlaví.
|
|
|
Aspekty duševního a sociálního zdraví u pubescentů ve vztahu k cirkadiánnímu rytmu
KŘESŤAN, Tomáš
V této diplomové práci se zabývám problematikou duševního a sociálního zdraví v souvislosti cirkadiánního rytmu. Tato práce vznikla souběžně s projektem GAJU č.101/2011/S "Psychosociální a somatické ukazatele v komparaci k cirkadiánnímu rytmu". V teoretické části práce se věnuji otázkám duševního zdrav, sociálního zdraví, vymezuji a charakterizuji zde období pubescence a ozřejmuji problematiku cirkadiánních a diurnálních rytmů. V experimentální části práce se zaměřuji na dotazníkové šetření celkem 250 pubescentů (125 dívek, 125 chlapců) Pubescenti byli ve věkovém rozmezí 11 - 13 let. Průměrný věk obou pohlaví byl 13 let. Sběr dat probíhal v období květen 2011 až únor 2012. Metodami výzkumu byly 2 standardizované dotazníky. Otázky ze sociální oblasti pochází z dotazníku Kvality života Cummins (1997), ComQoL S5. Otázky, které se zabývají cirkadiánními rytmy jsou vybrány z dotazníku Cirkadiánní typologie CIT Harada, Krejčí (2010). Získaná data byla vyhodnocena pomocí základních statistických metod a vzájemnou korelací. Z výsledku jsem zjistil, že některá data spolu korelují a sociálně duševní zdraví se ovlivňuje s pojetím a důležitostí spánku. Na počátku práce bylo stanoveno 5 hypotéz. 3 z nich se potvrdily 2 se nepotvrdily.
|
host ::
RSS.