Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Determinanty násilné kriminality v okresech České republiky v letech 2013-2020
Pivoda, Jan
PIVODA, Jan. Determinanty násilné kriminality v okresech České republiky v letech 2013-2020. Brno, 2022. Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně. Bakalářská práce se zabývá násilnou kriminalitou v okresech České republiky od roku 2013 až po 2020 a společně s tím i determinanty, které ovlivňují tento typ kriminality. Cílem práce je zjistit které, z vybraných ukazatelů mají vliv na růst kriminality na území okresů. V literární rešerši byla nejprve definována kriminalita, její konkrétní poddruhy a kriminologie. Následně byla podrobně popsána násilná kriminalita a pojmy, které úzce souvisí s násilnou trestnou činností. Praktická část se zaobírá modelem OLS panelové regrese s fixními efekty. Zjištěné vztahy mezi jednotlivými determinanty jsou vypočteny pomocí programu Gretl. Výstupem práce jsou veškeré nalezené výsledky porovnané se zahraničními i tuzemskými studiemi.
Demografické a socioekonomické prostorové diferenciace nerovností ve zdraví v České republice
Hykšová, Markéta
Diplomová práce „Demografické a socioekonomické prostorové diferenciace nerovností ve zdraví v České republice“ má za cíl objasnit prostorové nerovnosti ve zdraví na úrovni okresů České republiky, a to na základě vybraných determinantů ze socioekonomické, ademografické oblasti. Kzávěrečnému vyhodnocení prostorových diferenciací mezi okresy byl využit souhrnný kompozitní indikátor. Na základě výsledků lze konstatovat, že podle zvolených determinant včetně jejich příslušných ukazatelů, skutečně existují zdravotní diferenciace mezi okresy v České republice. Nejlepšího postavení dle KI dosáhly okresy Praha (764), Praha-západ (666) a Brno-město (666). Naopak nejhorší výsledky KI byly zjištěny v okresech Most (277), Louny (286) a Sokolov (321). Na základě provedených analýz a zjištěných výsledků byly navrhnuty doporučení, která by mohla zdravotní diferenciace ve zdraví mezi okresy v České republice snížit.
Demografické aspekty a diferenciace lidského kapitálu v České republice
Nováková, Zuzana
Diplomová práce se zabývá vybranými demografickými ukazateli souvisejícími s teorií lidského kapitálu na úrovni okresů České republiky v roce 2018. Pomocí shlukové analýzy a metody konvergence a divergence byly zjišťovány regionální disparity vybraných indikátorů (např. naděje dožití, obecná míra nezaměstnanosti, migrační saldo, podíl vysokoškolsky vzdělaných osob atd.). Výsledky dokazují, že kvalita lidského kapitálu definovaná demografickou situací obyvatelstva je regionálně diferencovaná. Nejméně příznivých výsledků dosahují periferní okresy – okres Jeseník, Bruntál a Karviná. Nejlepších výsledků naopak dosahují okresy v těsné blízkosti Hlavního města Prahy – Praha-východ a Praha-západ. Důvodem disparit je především rozdílná socioekonomická situace v okresech (např. podíl vysokoškolsky vzdělaných osob, nezaměstnanost aj.), ale i úroveň migračního salda. Obecně lze říct, že úroveň ukazatelů spolu úzce souvisí a na nepříznivé hodnoty jednoho indikátoru reagují ukazatele ostatní.
Sociálně-demografická rizika šíření covid-19 v regionech České republiky
Klíma, Boris
Diplomová práce je věnována pozorování sociálně-demografických rizik šíření Covid-19 v regionech České republiky. Cílem diplomové práce je stanovit regiony, které jsou podle definovaných sociálně-demografických ukazatelů a ukazatelů Covid-19 nejrizikovější k případnému šíření koronavirové nákazy, a to pomocí kompozitního indikátoru, shlukové a faktorové analýzy, a dále také korelační analýzy. Výsledky analýz dokazují, že situace v rámci regionů ČR je velmi diferencována. Nejmenší rizikovosti podle hodnoty KI dosáhly okresy Brno-město (177,70), Hlavní město Praha (168,36), a také Plzeň-město (171,18). Opak, tedy největší rizikovost, připadá na okres Tachov (124,34) a Plzeň-sever (120,20). Poslední část diplomové práce je věnována doporučením a návrhům, jako například pozitivní motivace osob ohledně očkování, snížení rozdílů v dostupnosti zdravotní péče, či zamezení šíření dezinformací. Díky těmto návrhům můžeme rizika šíření Covid-19 snížit, nebo dokonce zastavit.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.