|
|
Kolektivizace v obci Němětice v letech 1950-1960
Jirsa, Tomáš ; Stehlík, Michal (vedoucí práce) ; Junek, Marek (oponent)
(česky): Podstatou práce je zaměření se na vysvětlení problematiky kolektivizace českého venkova na příkladu jihočeské vesnice Němětice v období let 1950-1960 s pomocí metody mikrohistorické sondy do života této obce. Úvod práce se zabývá představením kontextu Českobudějovického kraje a strakonického okresu a charakteristikou obce v období před nástupem kolektivizace z hlediska politického, náboženského a sociálně-ekonomického. Důraz je dáván na specifika, která odlišovala Němětice od běžné obce podobné velikosti. Hlavní část práce se věnuje událostem celostátního měřítka majícím návaznost na dění v obci, právnímu rámci připravované kolektivizace a vylíčení procesu založení a fungování JZD v obci. Cílem této části je popsat metody, jež měly zlomit odpor proti kolektivizaci a přimět rolníky ke vstupu do JZD. Hlavní důraz autor klade na vylíčení poslední etapy kolektivizace v obci probíhající v letech 1956-1959, v níž došlo k definitivnímu ustavení JZD III. typu a kulackému procesu s padesátihektarovým sedlákem Milošem Boháčem. Cílem této práce je zhodnocení role obce v celém regionu, popsání forem perzekucí osob z vesnice na osudech tří modelových občanů - padesátihektarového sedláka, mlynáře a středního zemědělce a podání analýzy rozpadu mezisousedských vztahů a vztahu rolníka k půdě v průběhu...
|
|
|
Řešení revitalizace brownfields v České republice a ve Francii
NOVÁKOVÁ, Blanka
Tato diplomová práce se zabývá revitalizacemi degradovaných, nevyužívaných objektů, zvaných brownfields. Hlavním cílem je porovnání přístupu řešení těchto ploch v České republice a ve Francii. Pro demonstarci jsou zde uvedeny dvě případové studie. Regenerace bývalého textilního závodu v regionu Nord Pas de Calais a současný textilní brownfield ležící ve Strakonicích s představením návrhů na jeho využití. Ze zdrojů uvedených v práci je zřejmé, že oba státy využívají rozdílných přístupů k řešení daného problému. Francie si v této problematice počíná o mnoho lépe, a to z důvodu větších zkušeností, protože se snaží zmíněné plochy transformovat již od 70. let. 20. století. Mezi silné nástroje patří veřejné pozemkové organizace EPF. Regeneracím také napomohla spolupráce veřejného a soukromého sektoru, doplnění legislativních nástrojů o strategické plánování a také nepřímé daňové nástroje. Nejpoužívanějším nástrojem při řešení regenerací je ZAC, jehož funkce spočívá v předpřipravení pozemků pro novou výstavbu. Česká republika se danou problematikou začala zabývat po roce 1989, intenzivněji však kolem roku 2000. Mnoho brownfields se podařilo již vyřešit, ale stále jich hodně zbývá. Největší překážkou revitalizací jsou stále nevyřešené majetkoprávní vztahy. Řešení probíhá zejména pomocí fondů z EU a stále zde není dostatečná snaha ze strany veřejného sektoru.
|
|
|
Úroveň prevence karcinomu prsu v okrese Strakonice
NEDVĚDOVÁ, Jana
Počet nově diagnostikovaných karcinomů prsu se v České republice blíží sedmi tisícům případů ročně, což znamená dlouhodobý mírný růst incidence onemocnění. Příčiny vzniku onemocnění nejsou zcela jasné. Známé jsou rizikové faktory. Primární prevence se zaměřuje na potlačení až eliminaci rizikových faktorů. Sekundární prevence si klade za cíl zachytit nádorové onemocnění v časných klinických stádiích, což umožní jeho efektivnější léčbu. V České republice byl od roku 2002 zaveden preventivní mamografický screening, což je preventivní vyšetření prsních žláz mamografem hrazené z veřejného zdravotního pojištění pro všechny ženy starší 45 let v intervalu jedenkrát za dva roky. Stav úrovně prevence karcinomu prsu v okrese Strakonice byl zjišťován formou dotazníkového šetření, kdy dotazníky byly rozdány v ordinacích praktických lékařů ve vybraných městech a obcích okresu. Cílem práce bylo zjistit, zda ženy v okrese Strakonice jsou informovány o rizikových faktorech onemocnění. Dalším zkoumaným tématem bylo samovyšetřování prsů. Ženy mladší 45 let jsou z hlediska sekundární prevence hrazené z veřejného zdravotního pojištění odkázány pouze na pravidelné samovyšetřování. Bylo zjištěno, že ženy příliš často samovyšetření neprovádí a jistě by bylo přínosem, aby ženy byly s touto technikou více seznámeny například cestou informování ze strany praktických lékařů, gynekologů či sdělovacích prostředků. Vyšetření by se mělo stát běžnou součástí života každé ženy od 20. roku života. Dalším cílem práce bylo zjistit zkušenosti žen s vyšetřeními pomocí zobrazovacích metod v mamologii. Především pak bylo zkoumáno, zda ženy starší 45 let pravidelně podstupují preventivní mamografický screening a jejich názory na dostupnost tohoto vyšetření v okrese Strakonice. V Jihočeském kraji jsou v současnosti pouze tři mamografická centra, žádné v okrese Strakonice. Bylo zjištěno, že 82 % respondentek starších 45 let se screeningového programu účastní a zřízení mamografického centra ve městě Strakonice by bylo přínosem pro 78 % z nich.
|
|
|
Dojížďka za prací v okrese Strakonice: geografické aspekty a aktuální trendy
VLKOVÁ, Kristýna
Předkládaná bakalářská práce se zabývá analýzou dojížďky za prací v okrese Strakonice. Na základě údajů o dojížďce ze SLDB 2001 a 2011 jsou sledovány změny její prostorové organizace a změny regionalizačních procesů dojížďkou podmíněných. V analytické části práce jsou pro sociogeografickou regionalizaci okresu Strakonice použity metody geografů L. Sýkory, M. Hampla a M. Haláse, které jsou následně vhodně hodnoceny a vzájemně srovnávány. Díky využití tří různých metod sociogeografické regionalizace s použitím odlišných regionalizačních kritérií je možné širší nahlédnutí do geografických aspektů dojížďky za prací a jejích podmíněností. Hlavní analytickou část doplňují první kapitoly obsahující teoretické podchycení dojížďky za prací, teorii regionu a regionalizace či přehled odborné literatury k danému tématu. Následující kapitoly jsou pak zaměřeny na metodiku práce, zdroje a zpracování dat.
|
host ::
RSS.