|
Řízení velikosti napětí v NN síti pomocí distribučních a linkových transformátorů na základě distribuovaného měření
Hála, Tomáš ; Topolánek, David (oponent) ; Drápela, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá řízením velikosti napětí v sítích NN s ohledem na nárůst distribuované výroby zejména pak obnovitelných zdrojů energie. Obsahuje rešerši o stávajícím stavu sítí nízkého napětí. Následuje návrh řešení nově vzniklého stavu spočívající v nasazení OLTC distribučního transformátoru a v případě složitější topologie nasazení sériového transformátoru napětí, které budou součástí konceptu Smart Grid. V této práci je rozebrána také problematika měření a přenosu dat. Jako druhá část je popis vybraných řídících strategií a jejich simulace. Pro potřebu simulací je zde popsán návrh modelů jednotlivých prvků soustavy v prostředí PSCAD. Z těchto prvků byla sestavena testovací síť a na ní byly odzkoušeny jednotlivé scénáře simulací.
|
|
Změna napětí na nn svorkách distribučního transformátoru vn/nn při změně jeho zatížení
Jandora, Jiří ; Bátora, Branislav (oponent) ; Blažek, Vladimír (vedoucí práce)
Tato práce má za cíl řešit využití distribučních transformátorů, jejich zařazení do elektrické sítě, vlastnosti, princip a způsoby jejich regulace na vzniklou změnu zatížení. V úvodní části se budeme hlavně věnovat teoretickým úvahám o principu těchto transformátorů. Jejich konstrukci shrneme jen zkrátka, protože to není hlavní cíl této práce, ale na druhou stranu předpokládám, že čtenář této práce nemusí být až tak zainteresován v problematice tohoto bloku elektrické sítě a měl by být schopen zhruba porozumět principu transformátorů. Dále nastíníme způsoby regulace transformátorů. Důležitou věc, kterou by si měl čtenář odnést z teoretické části je náhrada transformátoru dvojbranem, tedy náhradním schématem. Dvojbran je nahrazení vlastností zapojení jednoduchými elektrickými prvky, se kterými už dokážeme dál bez problémů pracovat. K jejich řešení budeme používat princip Blondelových konstant pro naše zvolené náhradní schéma. Tyto konstanty umožňují jednodušší pracovaní se základními veličinami obvodu jako je proud, napětí a výkon. Druhá část práce je věnována řešení příkladu s použitím distribučních transformátorů. Zadání příkladu je dáno v této následující podobě. Máme průmyslový závod, který má tři transformátory, každý se jmenovitým výkonem a jmenovitým převodem. Závod je napájen z trojfázového vedení VN se jmenovitým napětím a se zadanými parametry z rozvodny, kde se udržuje konstantní napětí. Máme určit, jak se bude měnit napětí na svorkách nízkého napětí u transformátorů při změnách výkonu od chodu naprázdno do jmenovitého zatížení transformátorů. Účiník se předpokládá konstantní. V teoretické části jsem již nastínil, jak bychom měli postupovat při řešení tohoto příkladu. Výsledky jsem se snažil shrnout do jednoduché tabulky a doplnil ji grafy, které vystižně popisují výsledek našeho hledání.
|
| |
| |
|
Lokalizace místa zemního spojení v kompenzované distribuční síti
Topolánek, David ; Janíček,, František (oponent) ; Mišák,, Stanislav (oponent) ; Toman, Petr (vedoucí práce)
Nejrozšířenějším typem distribučních sítí jsou sítě kompenzované, které při jednopólové poruše kompenzují pomocí zhášecí tlumivky kapacitní proud soustavy protékající místem poruchy. Úroveň reziduálního proudu je pak velmi malá a nezávislá na místě vzniku zemního spojení, což značně komplikuje rychlou a přesnou lokalizaci místa poruchy. Jelikož dosud užívané metody pro lokalizaci poruchy uvnitř rozsáhlých distribučních soustav mají řadu nevýhod, je tato práce zaměřena na návrh nové metody pro lokalizaci zemního spojení uvnitř kompenzovaných sítí. Nutnost monitorování charakteristických parametrů elektrické energie a vývoj distribučních sítí směrem ke konceptu „SmartGrids“ kladou požadavky na vývoj a instalaci měřících či záznamových zařízení i do jednotlivých distribučních trafostanic (DTS). V případě, že budou ve většině DTS dané distribuční soustavy instalována monitorovací zařízení a veškerá jimi zaznamenaná data budou vhodně centralizována a časově synchronizována, otevřou se nové prostředky pro optimalizaci a řízení takto monitorovaných sítí. Dizertační práce se zabývá možností využití dat zaznamenaných na sekundárních stranách distribučních transformátorů 22/0,4 kV k lokalizaci poruchy uvnitř kompenzovaných sítí vybavených automatikou pro krátkodobé navýšení činné složky poruchového proudu. Pro vymezení postižené oblasti je využito monitoringu napěťových poklesů, které jsou vyvolány připnutím pomocného odporníku pro navýšení činné složky poruchového proudu. Metodika pro vymezení postiženého úseku vedení je otestována za pomoci matematického modelu části distribuční soustavy. S využitím tohoto modelu testovací sítě je provedena série simulací, která umožňuje posoudit korektní funkci a potenciál metody pro její možnou aplikaci v reálných provozních podmínkách. Na základě těchto dílčích výsledků a teoretické analýzy je navrženo a provedeno experimentální měření, které umožňuje zhodnotit teoretické předpoklady a možnosti metody v reálných provozních podmínkách.
|
|
Řízení velikosti napětí v NN síti pomocí distribučních a linkových transformátorů na základě distribuovaného měření
Hála, Tomáš ; Topolánek, David (oponent) ; Drápela, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá řízením velikosti napětí v sítích NN s ohledem na nárůst distribuované výroby zejména pak obnovitelných zdrojů energie. Obsahuje rešerši o stávajícím stavu sítí nízkého napětí. Následuje návrh řešení nově vzniklého stavu spočívající v nasazení OLTC distribučního transformátoru a v případě složitější topologie nasazení sériového transformátoru napětí, které budou součástí konceptu Smart Grid. V této práci je rozebrána také problematika měření a přenosu dat. Jako druhá část je popis vybraných řídících strategií a jejich simulace. Pro potřebu simulací je zde popsán návrh modelů jednotlivých prvků soustavy v prostředí PSCAD. Z těchto prvků byla sestavena testovací síť a na ní byly odzkoušeny jednotlivé scénáře simulací.
|
|
Lokalizace místa zemního spojení v kompenzované distribuční síti
Topolánek, David ; Janíček,, František (oponent) ; Mišák,, Stanislav (oponent) ; Toman, Petr (vedoucí práce)
Nejrozšířenějším typem distribučních sítí jsou sítě kompenzované, které při jednopólové poruše kompenzují pomocí zhášecí tlumivky kapacitní proud soustavy protékající místem poruchy. Úroveň reziduálního proudu je pak velmi malá a nezávislá na místě vzniku zemního spojení, což značně komplikuje rychlou a přesnou lokalizaci místa poruchy. Jelikož dosud užívané metody pro lokalizaci poruchy uvnitř rozsáhlých distribučních soustav mají řadu nevýhod, je tato práce zaměřena na návrh nové metody pro lokalizaci zemního spojení uvnitř kompenzovaných sítí. Nutnost monitorování charakteristických parametrů elektrické energie a vývoj distribučních sítí směrem ke konceptu „SmartGrids“ kladou požadavky na vývoj a instalaci měřících či záznamových zařízení i do jednotlivých distribučních trafostanic (DTS). V případě, že budou ve většině DTS dané distribuční soustavy instalována monitorovací zařízení a veškerá jimi zaznamenaná data budou vhodně centralizována a časově synchronizována, otevřou se nové prostředky pro optimalizaci a řízení takto monitorovaných sítí. Dizertační práce se zabývá možností využití dat zaznamenaných na sekundárních stranách distribučních transformátorů 22/0,4 kV k lokalizaci poruchy uvnitř kompenzovaných sítí vybavených automatikou pro krátkodobé navýšení činné složky poruchového proudu. Pro vymezení postižené oblasti je využito monitoringu napěťových poklesů, které jsou vyvolány připnutím pomocného odporníku pro navýšení činné složky poruchového proudu. Metodika pro vymezení postiženého úseku vedení je otestována za pomoci matematického modelu části distribuční soustavy. S využitím tohoto modelu testovací sítě je provedena série simulací, která umožňuje posoudit korektní funkci a potenciál metody pro její možnou aplikaci v reálných provozních podmínkách. Na základě těchto dílčích výsledků a teoretické analýzy je navrženo a provedeno experimentální měření, které umožňuje zhodnotit teoretické předpoklady a možnosti metody v reálných provozních podmínkách.
|
|
Změna napětí na nn svorkách distribučního transformátoru vn/nn při změně jeho zatížení
Jandora, Jiří ; Bátora, Branislav (oponent) ; Blažek, Vladimír (vedoucí práce)
Tato práce má za cíl řešit využití distribučních transformátorů, jejich zařazení do elektrické sítě, vlastnosti, princip a způsoby jejich regulace na vzniklou změnu zatížení. V úvodní části se budeme hlavně věnovat teoretickým úvahám o principu těchto transformátorů. Jejich konstrukci shrneme jen zkrátka, protože to není hlavní cíl této práce, ale na druhou stranu předpokládám, že čtenář této práce nemusí být až tak zainteresován v problematice tohoto bloku elektrické sítě a měl by být schopen zhruba porozumět principu transformátorů. Dále nastíníme způsoby regulace transformátorů. Důležitou věc, kterou by si měl čtenář odnést z teoretické části je náhrada transformátoru dvojbranem, tedy náhradním schématem. Dvojbran je nahrazení vlastností zapojení jednoduchými elektrickými prvky, se kterými už dokážeme dál bez problémů pracovat. K jejich řešení budeme používat princip Blondelových konstant pro naše zvolené náhradní schéma. Tyto konstanty umožňují jednodušší pracovaní se základními veličinami obvodu jako je proud, napětí a výkon. Druhá část práce je věnována řešení příkladu s použitím distribučních transformátorů. Zadání příkladu je dáno v této následující podobě. Máme průmyslový závod, který má tři transformátory, každý se jmenovitým výkonem a jmenovitým převodem. Závod je napájen z trojfázového vedení VN se jmenovitým napětím a se zadanými parametry z rozvodny, kde se udržuje konstantní napětí. Máme určit, jak se bude měnit napětí na svorkách nízkého napětí u transformátorů při změnách výkonu od chodu naprázdno do jmenovitého zatížení transformátorů. Účiník se předpokládá konstantní. V teoretické části jsem již nastínil, jak bychom měli postupovat při řešení tohoto příkladu. Výsledky jsem se snažil shrnout do jednoduché tabulky a doplnil ji grafy, které vystižně popisují výsledek našeho hledání.
|
| |
| |