|
|
Vliv připojování disperzních zdrojů na DS 22 kV v dané oblasti a určení dopadů na provoz DS
Samuel, Tomáš ; Bráblík, Libor (oponent) ; Orságová, Jaroslava (vedoucí práce)
Práce se zabývá současnou problematikou spojenou s připojováním disperzních zdrojů k distribuční síti. Díky výhodným legislativním podporám, však dochází k výraznému nárůstu zdrojů tohoto typu. Dnešní cenová politika podporuje hlavně k nárůst fotovoltaických elektráren. Pro komplexní řešení dané problematiky a lepší porozumění, je práce v úvodu věnována pozornosti umístění disperzních zdrojů. Zařízení tohoto typu se umísťují v souladu s platnými předpisy a zákony, ale také je třeba zformulovat možnosti umístění z pohledu účelného využití území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů. Budeme-li hovořit o připojování nových disperzních zdrojů k distribuční síti, je důležité pozastavit se u legislativy, právních direktiv a vyhlášek upravujících tento druh činnosti. Tato tématika je předmětem další kapitoly práce. Pozornost je věnována hlavně vyhlášce o podmínkách připojení k distribuční síti. Největším technickým problémem při připojováni zdrojů do distribuční sítě je z pohledu elektroenergetiky nežádoucí ovlivnění kvalitativních parametrů (napětí) v této síti. Jedná se především o napěťovou změnu po připojení, dále pak v závislosti na typu zdroje o emisi vyšších harmonických, rychlé změny napětí atd.. Při dnešním nárůstu připojovaných disperzních zdrojů do distribuční sítě, bude častěji docházet k ovlivňování těchto kvalitativních parametrů sítě. Z tohoto důvodu se budou hledat metody, jak negativnímu ovlivnění sítě zabránit. A z těchto výše jmenovaných důvodů je práce zaměřena na analýzu provozu části distribuční sítě, výpočet kvalitativních parametrů a hledání metod nápravy negativních ovlivnění v důsledku spínacích procesů distribuční soustavy. K určování kvalitativních parametrů je využito programu E-vlivy. Závěrečné odstavce práce jsou věnovány připravovaným změnám nejen legislativy, ale obecně přístupu provozovatelů distribučních soustav nejen k otázce dalšího připojování těchto zdrojů, ale i regulace již připojených disperzních zdrojů.
|
|
|
Měření elektrických veličin v distribučních sítích 22 kV a 0,4 kV s disperzními zdroji
Kolacia, Tomáš ; Kolář, Vladimír (oponent) ; Drápela, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá monitorováním sítí VN a NN s přítomnou distribuovanou výrobou. Monitorováním je myšleno měření napětí a výkonových toků s následným přeposíláním příslušných dat do řídicího systému. První část práce popisuje distribuční soustavu a rozdílné vlastnosti síti různých napěťových hladin. Následující kapitola se věnuje důsledkům vysokého podílu obnovitelných zdrojů v distribučních sítích. Většinu nežádoucích vlivů lze částečně utlumit připojovacími podmínkami, které diktují technické požadavky na nové zdroje. Problémy s regulací napětí a přetoky výkonů ovšem připojovací podmínky ovlivnit nedokáží a vzniká tak požadavek na měření v těchto sítích. V rámci kapitoly jsou dále popsány možné přínosy monitorování. Čtvrtá kapitola je věnována proudovým a napěťovým měničům s popsáním výhod a nevýhod konkrétně použitelných typů. Zároveň je proveden výběr nejvhodnějších přístrojů. Důležité je zmínit, že samotné měniče jsou jen částí měřicího systému. Analogové signály z proudových a napěťových transformátorů je nutné převést na digitální signál, dále zpracovat a teprve poté je možno požadované veličiny přeposlat. Vlastnosti těchto navazujících zařízení jsou popsány v páté kapitole. Následující část práce definuje metodiku, podle které mají být volena místa osazovaná měřením. V poslední části práce je provedeno porovnání skutečně naměřených hodnot napětí a toků výkonů v pilotním projektu v síti 22 kV s hodnotami vypočítanými ve výpočetním programu pro ustálený chod sítí PAS DAISY Bizon.
|
|
|
Měření elektrických veličin v distribučních sítích 22 kV a 0,4 kV s disperzními zdroji
Kolacia, Tomáš ; Kolář, Vladimír (oponent) ; Drápela, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá monitorováním sítí VN a NN s přítomnou distribuovanou výrobou. Monitorováním je myšleno měření napětí a výkonových toků s následným přeposíláním příslušných dat do řídicího systému. První část práce popisuje distribuční soustavu a rozdílné vlastnosti síti různých napěťových hladin. Následující kapitola se věnuje důsledkům vysokého podílu obnovitelných zdrojů v distribučních sítích. Většinu nežádoucích vlivů lze částečně utlumit připojovacími podmínkami, které diktují technické požadavky na nové zdroje. Problémy s regulací napětí a přetoky výkonů ovšem připojovací podmínky ovlivnit nedokáží a vzniká tak požadavek na měření v těchto sítích. V rámci kapitoly jsou dále popsány možné přínosy monitorování. Čtvrtá kapitola je věnována proudovým a napěťovým měničům s popsáním výhod a nevýhod konkrétně použitelných typů. Zároveň je proveden výběr nejvhodnějších přístrojů. Důležité je zmínit, že samotné měniče jsou jen částí měřicího systému. Analogové signály z proudových a napěťových transformátorů je nutné převést na digitální signál, dále zpracovat a teprve poté je možno požadované veličiny přeposlat. Vlastnosti těchto navazujících zařízení jsou popsány v páté kapitole. Následující část práce definuje metodiku, podle které mají být volena místa osazovaná měřením. V poslední části práce je provedeno porovnání skutečně naměřených hodnot napětí a toků výkonů v pilotním projektu v síti 22 kV s hodnotami vypočítanými ve výpočetním programu pro ustálený chod sítí PAS DAISY Bizon.
|
|
|
Vliv připojování disperzních zdrojů na DS 22 kV v dané oblasti a určení dopadů na provoz DS
Samuel, Tomáš ; Bráblík, Libor (oponent) ; Orságová, Jaroslava (vedoucí práce)
Práce se zabývá současnou problematikou spojenou s připojováním disperzních zdrojů k distribuční síti. Díky výhodným legislativním podporám, však dochází k výraznému nárůstu zdrojů tohoto typu. Dnešní cenová politika podporuje hlavně k nárůst fotovoltaických elektráren. Pro komplexní řešení dané problematiky a lepší porozumění, je práce v úvodu věnována pozornosti umístění disperzních zdrojů. Zařízení tohoto typu se umísťují v souladu s platnými předpisy a zákony, ale také je třeba zformulovat možnosti umístění z pohledu účelného využití území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů. Budeme-li hovořit o připojování nových disperzních zdrojů k distribuční síti, je důležité pozastavit se u legislativy, právních direktiv a vyhlášek upravujících tento druh činnosti. Tato tématika je předmětem další kapitoly práce. Pozornost je věnována hlavně vyhlášce o podmínkách připojení k distribuční síti. Největším technickým problémem při připojováni zdrojů do distribuční sítě je z pohledu elektroenergetiky nežádoucí ovlivnění kvalitativních parametrů (napětí) v této síti. Jedná se především o napěťovou změnu po připojení, dále pak v závislosti na typu zdroje o emisi vyšších harmonických, rychlé změny napětí atd.. Při dnešním nárůstu připojovaných disperzních zdrojů do distribuční sítě, bude častěji docházet k ovlivňování těchto kvalitativních parametrů sítě. Z tohoto důvodu se budou hledat metody, jak negativnímu ovlivnění sítě zabránit. A z těchto výše jmenovaných důvodů je práce zaměřena na analýzu provozu části distribuční sítě, výpočet kvalitativních parametrů a hledání metod nápravy negativních ovlivnění v důsledku spínacích procesů distribuční soustavy. K určování kvalitativních parametrů je využito programu E-vlivy. Závěrečné odstavce práce jsou věnovány připravovaným změnám nejen legislativy, ale obecně přístupu provozovatelů distribučních soustav nejen k otázce dalšího připojování těchto zdrojů, ale i regulace již připojených disperzních zdrojů.
|
host ::
RSS.