|
|
Zdravotní rizika ohrožující území postižené povodní a opatření k jejich překlenutí na území ČR.
KUČEROVÁ, Andrea
Téma mé bakalářské práce "Zdravotní rizika ohrožující území postižené povodní a opatření k jejich překlenutí na území ČR", kterým se zabývám, v posledních letech ovlivnilo a stále ovlivňuje každého z nás. Myslím, že toto téma je aktuální, jelikož byla v minulosti Česká republika několikrát zasažena povodněmi, Je nutné vytvářet stále nová opatření, aby následky na životech a zdraví obyvatel po povodni byly co nejmenší. V teoretické části své práci jsem popsala nejčastější infekční onemocnění spojené s následky povodní a snažila jsem se poukázat na opatření, která jsou nutná při záchranných a likvidačních prací této přírodní katastrofy. Opatření, která jsem popsala, jsou důležitá pro minimalizaci infekčních onemocnění, která hrozí obyvatelstvu. Pro zjištění praktických výsledků, jsem sestavila dotazník, který jsem rozdala mezi namátkově vybrané osoby zúčastněné při povodních v letech 2002, 2006 a 2009 v Jihočeském a Plzeňském kraji Výsledky infekčních onemocnění jsem následně porovnala se statistickými údaji hlášených infekčních onemocnění v ČR. V práci byla ověřována hypotézu, je-li obyvatelstvo v době povodně včas a řádně chráněno a informováni o zdravotních rizicích v období bezprostředně po povodni. Tuto hypotézu mohu uzavřít jako pozitivní, jelikož jsem se přesvědčila, že jsou dostatečná opatření k tomu, aby obyvatelstvo bylo chráněno před zdravotními riziky. Troufám si říci, že v době povodně nehrozí žádná zdravotní rizika, protože jediné praktické a teoretické poznatky hovoří o přípravě na evakuaci před možnou povodní.
|
|
|
Vytvoření jednotné metodiky v otázkách hygieny, dezinfekce a sterilizace na pracovištích UZ, RTG, CT, MR a AG.
HLOUŠEK, Jan
V předkládané bakalářské práci ,,Vytvoření jednotné metodiky v otázkách hygieny, dezinfekce a sterilizace na pracovištích UZ, RTG, CT, MR a AG`` jsem zpracoval problematiku oblasti, která s oborem radiologie velmi úzce souvisí. Hygiena provozu radiologického pracoviště, dezinfekce a sterilizace jsou nedílnou součástí náplně práce radiologického asistenta. Svojí prací jsem chtěl dát vodítko nově vznikajícím pracovištím v oboru zobrazovacích metod, jak zvládnout tuto problematiku. Některé poznatky z této práce mohou uplatnit i zavedená pracoviště, např. při rozšiřování spektra svých výkonů. Riziko přenosu nozokomiálních nákaz ve zdravotnických zařízeních je velmi vysoké a zejména na radiologických pracovištích, kde dochází k vzájemnému kontaktu osob s různými infekčními onemocněními a osob hospitalizovaných s ambulantními. Každá zobrazovací metoda má svoje specifické požadavky a různé nároky na hygienu provozu. S rozvojem diagnostických metod a s vývojem nových technologií a materiálů se také zvyšuje množství invazivních a diapeutických výkonů, které se nemalou měrou podílejí na zvyšování těchto rizik. Zdravotnické zařízení není pro pacienta bezpečným místem. Uvádí se, že každý 8 až 10 pacient je při hospitalizaci nakažen nozokomiální infekcí. Proto je povinností každého radiologického asistenta v maximální možné míře eliminovat veškerá hygienická a epidemiologická rizika spojená s vykonáváním jeho profese a to striktním dodržováním hygienických norem. Každý zdravotnický pracovník by se měl při své práci řídit heslem {\clq}qPrimam non nocere`` (především neublížit).
|
|
|
Vliv /kur(Nosema apis) a /kur(Nosema ceranae) na včelstvo
ANDERLOVÁ, Jana
Práce je zaměřena na posouzení vlivu Nosema apis a Nosema ceranae na včelstvo. Literatura obsahuje jen omezenou míru informací o Nosemové nákaze, kterou oba prvoci způsobují, proto je cílem této práce shromáždit veškeré dostupné odborné informace z jednotlivých zdrojů, porovnat je a vyhodnotit. Výsledkem vyhodnocení shromážděných informací pak je, jak tato nákaza ovlivňuje chování včel a jaké má dopady na chov včel. Obsahem bakalářské práce je nejprve obecná charakteristika Nosema apis a Nosema ceranae, jejich výskyt, rozmnožování a vývoj. Následuje popis Nosemové nákazy, jakými preventivními a dezinfekčními opatřeními jí předcházet a jak je možné již zjištěnou nákazu léčit. Z popsaných zjištění o prvoku Nosema apis vyplývá, že tento prvok je v převážné většině prozkoumán. Nosema ceranae je teprve nedávno objevený druh a jeho výzkum ještě nebyl zcela dokončen. Závěrem práce jsou shrnuty nejdůležitější vlivy Nosema apis a Nosema ceranae na včelstvo. Mezi tyto vlivy patří, kolísavý počet jedinců v úlu, nižší výnosy medu, v některých případech úhyn celého včelstva a v neposlední řadě i změněné chování u včel.
|
|
|
Informovanost populace o riziku infekce v tetovacích a piercingových salonech
RICHTROVÁ, Daniela
Tetování a piercing jsou součástí lidstva už od počátku věků. Nejde tedy o žádnou novou módní záležitost. Ještě v nedávné době patřilo tetování a piercing k okrajové skupině populace. V dnešní době je toto zdobení těla ovlivňováno módním průmyslem i hudbou. Během aplikace tetováže a piercingu může ovšem dojít k přenosu infekce nebo nemocí přenášených krví. Jde totiž o činnost, při které je porušována integrita lidské kůže. Proto se ve své bakalářské práci zajímám o problematiku informovanosti o rizicích infekce v tetovacích a piercingových salonech. Hlavním cílem bylo zjistit míru informovanosti studentů ZSF JU o existenci a možném riziku přenosu infekce v tetovacích a piercingových salonech. Dílčím cílem bylo porovnat míru znalostí lidí s tetováním nebo piercingem a lidí bez nich. V této bakalářské práci byli vyjádřeny zkušenosti studentů ZSF JU s tetovacími a piercingovými salony i znalost nemocí přenášených krví. Bakalářská práce byla zpracována kvantitativním výzkumem, formou anonymního dotazníku. Osloveni byli studenti Zdravotně sociální fakulty Jihočeské Univerzity. V bakalářské práci byly stanoveny tři hypotézy a z výsledů výzkumu jsou zřejmé tyto závěry: H1: Populace není dostatečně informována o riziku infekce v tetovacích a piercingových salonech. Tato hypotéza byla vyvrácena. H2: Informovanost o riziku infekce v tetovacích a piercingových salonech je vyšší u lidí s tetováním nebo piercingem než u lidí bez nich. Bylo zjištěno, že informovanost o riziku infekce se u obou skupin statisticky neliší. H3: Lidé při výběru tetovacího nebo piercingového salonu přihlíží spíše k ceně úkonu než k jeho kvalitě. Tato hypotéza potvrzena nebyla. Získané poznatky mohou sloužit jako informační materiál k prevenci před vznikem infekce v tetovacích a piercingových salonech.
|
|
|
Odhad rizik u preventivních a následných krizových opatření při výskytu ptačí chřipky v České republice
NOVOTNÁ, Lucie
Téma mé bakalářské práce je: {\clqq}Odhad rizik u preventivních a následných krizových opatření při výskytu ptačí chřipky v České republice.`` Lidstvo se už od počátku své existence potýká s řadou nemocí. V poslední době nabrala na významu právě ptačí chřipka. Historie ptačí chřipky je zřejmě velmi stará, byla chřipkou, která postihovala široké spektrum ptačích druhů, avšak zvedla zájem veřejnosti až v případě onemocnění člověka v Hongkongu v roce 1997. Od této doby měla na svědomí stovky lidských životů. V bakalářské práci jsem se snažila odhadnout možná rizika u preventivních a následných krizových opatření při výskytu ptačí chřipky v České republice. Byla použita {\clqq}slovní`` odhadu rizik a zvolena tři možná rizika při výskytu ptačí chřipky v České republice - riziko vzniku onemocnění člověka ptačí chřipkou; riziko vzniku onemocnění u drůbeže ptačí chřipkou a riziko vzniku pandemického viru. Při odhadu rizik byla zohledněna zejména činnost při likvidaci a prevenci ptačí chřipky složkami integrovaného záchranného systému, činnosti chovatelů nebo veřejnosti. Jako nejméně rizikové z pohledu šíření nákazy se zdají být činnosti integrovaného záchranného systému vzhledem k jejich odbornosti a proškolenosti. Význam veřejnosti v možnosti šíření ptačí chřipky se zdá být malý, ale dostatečná informovanost je zcela jistě na místě. Bylo zjištěno, že největší význam při možnosti šíření ptačí chřipky na ptáky nebo na člověka, má chovatel a ostatní pracovníci v chovu, zvláště při nedostatečné desinfekci a opomíjenými povinnostmi, které jsou dány právními předpisy.
|
|
|
Péče o lůžko jako ošetřovatelský problém
PŘÍHONSKÁ, Lucie
Péče o lůžko je každodenní součástí práce sestry. Úprava lůžka ovlivňuje fyzický i psychický stav pacienta. Do péče o lůžko se zahrnuje jeho úprava, výměna znečištěného prádla a především dezinfekce, která zabraňuje přenosu nozokomiálních nákaz. Cíli práce bylo zmapovat, jakým způsobem sestry pečují o lůžko, identifikovat překážky související s péčí o lůžko a navrhnout podklady pro vytvoření standardů péče o lůžko. Byly stanoveny 3 výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1: Jak souvisí doba pobytu pacienta na lůžku s častostí jeho dezinfekce v praxi? 2 výzkumná otázka: Přihlížejí sestry v péči o lůžko z pohledu harmonogramu práce nebo pohodlí nemocného? Výzkumná otázka 3: Jaké překážky se nejčastěji vyskytují při péči o lůžko? Výzkum byl prováděn strukturovaným pozorováním s následným zapisováním do záznamového archu. K doplnění výsledků byla provedena anonymní anketa. Pozorování a ankety se účastnilo 8 sester přítomných na oddělení během výzkumného šetření. Výzkumným souborem se staly sestry z nemocnice následné péče CTM Hospital a.s. v Humpolci. Z výsledků šetření lze na výzkumné otázky stanovit hypotézy. Hypotéza 1: Celková dezinfekce lůžka se provádí po propuštění pacienta. Hypotéza 2: Sestry pečují o lůžko dle harmonogramu práce. Hypotéza 3: Překážkou při úpravě lůžka je nedostatek čistého prádla. Výsledky šetření mohou být poskytnuty managementu oddělení, kde bylo šetření prováděno. Mohou vést ke zlepšení péče o lůžko. Jako výsledek tohoto šetření byl vypracován návrh ošetřovatelského standardu Péče o lůžko. Ten může sloužit ke sjednocení péče o lůžko na jednotlivých odděleních. Určovat zásady a celkový postup při péči o lůžko.
|
|
|
Tolerance jiker vybraných druhů ryb k antimykotickým koupelím
RAŠKA, Karel
U jiker kapra obecného (Cyprinus carpio), sumce velkého (Silurus glanis), lína obecného (Tinca tinca) a parmy obecné (Barbus barbus) byly testovány antimykotické přípravky Jodisol a Aquahum. U jiker sumečka afrického (Clarias gariepinus), známého též pod názvem keříčkovec červenolemý, byl testován kromě přípravku Aquahum i přípravek Primrose. K vlastním pokusům byly použity jikry získané z umělého výtěru. Testy byly prováděny v laboratorních podmínkách. Délka koupelí byla 5 minut. Inkubace jiker probíhala na miskách při průměrných teplotách vody u kapra 22,87 ? 1,38 (min. 20,5; max. 23,8) °C, u sumce 24,03 ? 2,12 (min. 20,4; max. 25,5) °C, u lína 20,40 ? 2,13 (min. 18,0; max. 22,5) °C, u parmy 16,8 ? 0,95 (min. 14,5; max. 18) °C a u sumečka 22,50 ? 0,35 (min. 22,0; max. 23,0) °C. Největší líhnivosti při použití Jodisolu bylo dosaženo u kapra s koncentracemi 1 ? 10 ml?l-1, u sumce 1 ml?l-1, u lína 20 ml?l-1 a u parmy 50 ml?l-1. Při použití přípravku Aquahum bylo dosaženo nejvyšší líhnivosti u kapra s koncentrací 1 ml?l-1, u sumce 0,1 ml?l-1, u lína 2 ml?l-1 a u parmy při koncentraci 0,1 a 2 ml?l-1. Trvalý preparát Aquahum o koncentraci 0,05 ml?l-1 se nejlépe osvědčil u sumce. Preparát Primrose použitý u sumečka dosahoval nejlepších výsledků u koncentrace 0,0033 a 0,01 ml?l-1. Přípravek Aquahum lze doporučit pro koupele parmy a kapra. Jodisol se dobře osvědčil u pokusu s línem a sumcem. Pro sumečka afrického se nejlépe osvědčil přípravek Primrose.
|
|
|
ZPŮSOBY DEKONTAMINACE POMŮCEK V OŠETŘOVATELSKÉ PRAXI
SMÍTKOVÁ, Šárka
Pojem dekontaminace je definován jako soubor opatření, který znamená usmrcení nebo odstraňování mikroorganismů z prostředí a předmětů bez ohledu na stupeň snížení počtu zárodků. Dekontaminace je nedílnou součástí ošetřovatelské praxe, zabraňuje přenosu a šíření infekcí. Kvalitativní výzkum byl prováděn v Nemocnici České Budějovice a.s. na interním oddělení metodou nestandardizovaného rozhovoru a doplněn strukturovaným pozorováním. Výzkumný soubor tvořilo osm sester. Rozhovor se skládal z 11 otázek a pozorování bylo rozděleno do šesti bloků. Byly stanoveny čtyři cíle. Cíl 1: zmapovat pomůcky, které jsou v ošetřovatelské praxi dekontaminovány, cíl 2: zjistit, kdo na oddělení připravuje roztoky určené k dekontaminaci pomůcek, cíl 3: zmapovat, jakým způsobem je dekontaminace pomůcek prováděna a cíl 4: identifikovat nejčastěji používané přípravky k dekontaminaci. Na základě těchto cílů byly stanoveny výzkumné otázky: Jaké pomůcky se na interním oddělení nejčastěji dekontaminují? Jakým způsobem je zajištěna příprava dekontaminačních roztoků? Jak postupují sestry při dekontaminaci pomůcek? Jaké přípravky jsou k dekontaminaci používány? Na základě výsledků hloubkového rozhovoru a pozorování bylo zjištěno, že na oddělení jsou dekontaminovány pomůcky z plastu, a to nejčastěji močové lahve, podložní mísy a emitní misky, dále pracovní plochy, nádobí používané pacienty a chirurgické nástroje. Roztoky určené k dekontaminaci připravují sestry a sanitárky za používání doporučeného postupu, avšak nedodržují přesné dávkování dezinfekčního prostředku. Při dekontaminaci pomůcek sestry využívají dvouetapový postup dekontaminace. K dekontaminaci pomůcek používají sestry nejčastěji přípravky Persteril 0,5% a Presept tablety. Výsledky šetření budou poskytnuty oddělení, kde bylo prováděno. Jako možnost ke zlepšení navrhuji provést sezení malé skupiny sester k vzájemné interakci k tématu dekontaminace pomůcek a k zopakování si zásad podle nemocničního standardu, aby si sestry uvědomily, jaké dělají chyby a jaké z toho mohou plynout důsledky pro ně i pro jejich pacienty.
|
|
|
Dezinfekční roztok při cévkování jako ošetřovatelský problém.
LINHARTOVÁ, Lucie
Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila jak na katetrizaci močového měchýře, tak i na dezinfekci genitálu před katetrizací močového měchýře. Byly stanoveny dva cíle. Cíl 1: Zjistit, zda se používá doporučený dezinfekční roztok určený k cévkování. Cíl 2: Zjistit, jakým způsobem sestry zajišťují účinnost dezinfekce genitálu. K dosažení výsledků byl zvolen kvalitativní výzkum, a to metodou strukturovaného pozorování sester a metodou nestandardizovaného rozhovoru s pozorovanými sestrami. Sledovaným souborem bylo deset sester, a to na urologické ambulanci v nemocnici České Budějovice, na urologickém oddělení a doléčovací rehabilitační jednotce (DRJ) v nemocnici Pelhřimov. Výzkum by měl posloužit k uvědomění si nedostatků při cévkování a na základě výsledků navrhnout možné doporučení pro praxi.
|
|
|
Možnosti uplatnění technické dezinfekce vody v chovu ryb
BROŽ, Pavel
Dezinfekce vody v chovu ryb je stále důležitější. Pro tato opatření existují různé způsoby úpravy vody. Cílem práce bylo posoudit vybraná zařízení na úpravu vody z pohledu ekonomické náročnosti. Tato práce porovnává UV sterilizéry a ozonizéry na základě jejich technických parametrů a tržních cen.
|
host ::
RSS.