|
|
Diskriminace žen v pracovním právu
Šilerová, Kateřina ; Vysokajová, Margerita (vedoucí práce) ; Štangová, Věra (oponent)
Diskriminace žen v pracovním právu Tato diplomová práce se zabývá problematikou diskriminace žen v pracovním právu, přičemž pojem diskriminace je jedním z nejskloňovanějších pojmů současné společnosti vůbec. Cílem mé práce je zejména poskytnutí uceleného přehledu právní úpravy zabývající se zákazem diskriminace z důvodu pohlaví a v pracovněprávních vztazích, a to jak v právním řádu České republiky, tak Evropské unie. Práce obsahuje také krátký průzkum situace diskriminace žen a rovnoprávnosti mužů a žen u zaměstnavatele - Policie České republiky. Práce je rozdělena do šesti hlavních částí. První část se stručně věnuje historickému vývoji postavení ženy ve společnosti a ukazuje, jak se toto postavení měnilo v průběhu různých historických období, a co ovlivnilo nerovnoprávnost mezi muži a ženami. V druhé části jsou vysvětleny nejdůležitější pojmy jako je diskriminace (a její formy), obtěžování, sexuální obtěžování a podobně, které jsou stěžejní pro celou práci a potažmo i pro celou problematiku, kterou se zabývá. V další části je obsažen průřez nejzákladnější právní úpravou postavení ženy v mezinárodním právu a v právu Evropské unie. Jsou zde rozebrány právní akty těch nejdůležitějších mezinárodních organizací, jakými jsou Organizace spojených národů, Mezinárodní organizace práce či Rada Evropy. Dále...
|
|
|
Profesní volby mladých žen v souvislosti s mateřstvím
KOKEŠOVÁ, Lucie
Problematika profesních voleb mladých žen je spojena nejen se spoustou dilemat, ale i s problémy, které ženám stěžují celou situaci ohledně práce a péče. Nalezení partnera, který je pro ženu ideální a s kterým se žena rozhodne založit rodinu není jednoduchou cestou a často trvá i několik let. Poté, když v rodině začnou povinnosti spojené s péčí o domácnost a děti, začíná pomyslné rozdělení rolí a úloh, které mohou být počátkem rozbrojů mezi partnery, zejména v době, kdy žena po mateřské nebo rodičovské dovolené opět nastoupí do zaměstnání. Pracovní návraty žen po mateřské a rodičovské dovolené jdou ruku v ruce s nejistotou nalezení pracovního uplatnění, která koresponduje s diskriminací matek malých dětí na trhu práce. Tato diskriminace je společností vnímána, ale přehlížena a stala se již součástí kultury v České republice. Česká rodinná politika nabízí několik dávek, které ulehčují situaci při sociálních událostech spojených s těhotenstvím, porodem, mateřstvím a rodičovstvím a které jsou zaměřené zejména na sociální potřeby a zdraví ženy. Další prostředky pro usnadnění skloubení práce a péče představují flexibilní formy práce, zařízení péče o děti a tradiční výpomoc prarodičů v rámci mezigenerační solidarity. Praktická část bakalářské práce obsahuje kvalitativní výzkum. Data byla sesbírána formou dotazování, pomocí techniky polostandardizovaných rozhovorů, které byly realizovány s osmi komunikačními partnerkami. Komunikační partnerky byly získány pomocí metody sněhové koule, neboli snowball sampling. Výběrový soubor tedy tvořily mladé ženy, které jsou buď těhotné, nebo jsou matkami již narozených dětí, kterým je od nuly do devíti let. Rozhovory trvaly několik hodin a probíhaly v prostředí domova komunikačních partnerek, a to v přátelské atmosféře. Cílem výzkumu bylo zjistit profesní volby mladých žen v souvislosti s mateřstvím, a to především vzhledem k faktu, že v oblasti péče o děti zůstávají primárními pečovatelkami. V souvislosti s cílem byla stanovena hlavní výzkumná otázka: Jak se rozhodovaly mladé ženy prvorodičky, pokud si vybíraly mezi kariérou a mateřstvím a proč. Dále byly stanoveny další výzkumné otázky. Zjišťované otázky byly rozděleny do pěti hlavních okruhů. Výsledky byly zpracovány metodou kódování. Z výsledků rozhovorů vyplývá, že nejvýznamnějším činitelem, na jehož základě se komunikační partnerky rozhodly mít dítě, byl partner, který byl pro ně ideální. Co se týče přístupu zaměstnavatelů k oznámení těhotenství, nedělali komunikačním partnerkám žádné problémy. Nástup do práce a hledání práce po mateřské nebo rodičovské dovolené přímo souvisí s předchozími pracovními zkušenostmi, případně smlouvou, kterou těhotná zaměstnankyně uzavřela před nástupem na mateřskou dovolenou a značí tak u komunikačních partnerek určitý stupeň jistoty. Komunikační partnerky vědí o diskriminaci žen na trhu práce, ale domnívají se, že s danou situací nelze nic dělat. Ženy, které budou muset hledat novou práci, jsou smířené s tím, že budou muset alespoň ze začátku slevovat ze svých nároků na práci. Ty, které mají zkušenost s hledáním práce, z pracovních nároků také snižovaly, nejen co se týče pracovní pozice, ale i finančního ohodnocení. Nejoblíbenějšími prostředky slaďování práce a péče jsou mezi komunikačními partnerkami mateřské školy, školní družiny a samozřejmě výpomoc prarodičů při hlídání jejich dětí. Rovné dělení prací v domácnostech komunikačních partnerek příliš nefunguje, zejména po jejich návratu do pracovního prostředí. Práce může být přínosem všem mladým ženám, které si vybírají mezi kariérou a mateřstvím. Může přispět k pochopení dilematu a celé situace v oblasti mateřství a práce a problémů s tím spojených.
|
host ::
RSS.