Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Kontrola provádění železobetonových konstrukcí
Juráň, David ; Vymazal, Tomáš (oponent) ; Cikrle, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá kontrolou provádění železobetonových konstrukcí. Teoretická část se věnuje problematice tohoto tématu. Jsou zde představeny jednotlivé pracovní procesy provádění železobetonových konstrukcí, přístupy platných norem, používané diagnostické metody a také kontrolní a zkušební plány pro monolitickou železobetonovou konstrukci. Praktická část je rozdělena na tři kapitoly, kde se první kapitola zabývá nejčastějšími vadami u nových železobetonových konstrukcí a zbylé dvě kapitoly kontrolou nově vybudovaných konstrukcí u kterých vznikly pochybnosti o kvalitě provedení.
Kontrola provádění železobetonových konstrukcí
Juráň, David ; Vymazal, Tomáš (oponent) ; Cikrle, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá kontrolou provádění železobetonových konstrukcí. Teoretická část se věnuje problematice tohoto tématu. Jsou zde představeny jednotlivé pracovní procesy provádění železobetonových konstrukcí, přístupy platných norem, používané diagnostické metody a také kontrolní a zkušební plány pro monolitickou železobetonovou konstrukci. Praktická část je rozdělena na tři kapitoly, kde se první kapitola zabývá nejčastějšími vadami u nových železobetonových konstrukcí a zbylé dvě kapitoly kontrolou nově vybudovaných konstrukcí u kterých vznikly pochybnosti o kvalitě provedení.
Dynamika nadzemní biomasy ostřicového slatiniště
HAŠEK, Ladislav
Předkládaná diplomová práce je součástí projektu GA ČR P504/11/1151, jež se zabývá vlivem rostlin na celkovou bilanci oxidu uhličitého a ostatních skleníkových plynů vyprodukovaných v modelovém ekosystému ostřicového slatiniště na Mokrých loukách u Třeboně. Konkrétně se diplomová práce soustředí na dynamiku růstu ostřice štíhlé (Carex acuta). Samotné odběry byly prováděny destruktivní metodou v blízkosti automatické meteorologické stanice CVGZ AV ČR. V průběhu vegetační sezóny se uskutečnilo devět odběrů ve dnech 25.3., 15.4., 6.5., 5.6., 9.7., 5.8., 9.9., 21.10. a 25.11.. V rámci jednoho odběru bylo odebráno osm vzorků nadzemní biomasy, tedy 72 vzorků v rámci všech odběrů. Bylo provedeno i srovnání sezónní dynamiky nadzemní biomasy ostřice štíhlé (C. acuta) s dynamikou nadzemní biomasy ostatních rostlinných druhů na pokusné lokalitě. Odebrána byla živá i odumřelá biomasa, jež byla následně tříděna na jednotlivé botanické druhy, vysušena, zvážena a zjištěné hodnoty byly zpracovány v tabulkách MS Excel. Nejvyšší hodnoty celkové nadzemní biomasy všech druhů byly zjištěny na odběru 9.7 (1452,72 g.m-2). V rámci jednotlivých druhů vykazovaly nejvyšší hodnoty sušiny třtina šedavá(C. canescens) (1257,93 g.m-2) a ostřice štíhlá (C. acuta) (1163,49 g.m-2). Ostřice štíhlá vykazovala nejvyšší hustotu všech odnoží na odběru 15.4 (300 ks/m2) a nejvyšší průměrnou hmotnost jedné odnože u odběru odběru 5.6 (7,59 g.m-2). Délka nejdelší živé odnože ostřice štíhlé byla pak v rámci všech jednotlivých měření téměř stejná.
Dynamika nadzemní biomasy ostřicového slatiniště
HOVORKA, František
Předkládaná diplomová práce je součástí projektu GA ČR P504/11/1151. Tento projekt řeší úlohu rostlin z hlediska bilance skleníkových plynů ostřicového slatiniště. Práce se soustředí na dynamiku růstu ostřice štíhlé (Carex acuta L.) na modelové lokalitě v zamokřené části Mokrých Luk u Třeboně. Sezónní přírůstek byl stanoven pomocí destruktivních odběrů nadzemních částí Carex acuta L. Nejvyšší hodnota nadzemní živé a odumřelé biomasy ostřice štíhlé v roce 2010 byla zjištěna dne 19.7, a dosáhla 321,44 g.m-2. V roce 2011 bylo sezónní maximum nadzemní biomasy zjištěno dne 27.6 a činilo 357,97 g.m-2. Maximální dosažená celková biomasa (tj. živá a odumřelá biomasa ostřice štíhlé a ostatních druhů) dosáhla 558,22 g.m-2 v roce 2010 a 522,38 g.m-2 v roce 2011. Nejvyšší hustota odnoží ostřice štíhlé činila 485 ks.m-2 v roce 2010 a 435 ks.m-2 v roce 2011.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.