|
|
Faktory virulence komplexu Trichophyton benhamiae
Machová, Lenka ; Čmoková, Adéla (vedoucí práce) ; Labuda, Roman (oponent)
Dermatofyty jsou skupina hub, z nichž některé mohou díky své schopnosti rozkládat keratinizovanou tkáň způsobovat onemocnění kůže u lidí i zvířat. Mezi zástupce této skupiny patří také kmeny komplexu Trichophyton benhamiae, známí původci dermatofytóz zejména drobných hlodavců a králíků. V poslední dekádě se jedna ze čtyř populací tohoto komplexu epidemicky šíří Evropou mezi morčaty a jejich chovateli. Aby mohla být zodpovězena otázka, co stojí za úspěšným šířením této populace, byla zkoumána genová exprese a produkce volatilních organických látek epidemické a neepidemických populací T. benhamiae. Genová exprese tří kmenů od každé populace byla studována při růstu v tekutém médiu a na ex vivo myších kožních modelech připravených podle nově optimalizovaného protokolu. Pro analýzu genové exprese byly zvoleny metody RNAseq a RT-qPCR. Na základě literatury a výsledků předběžné analýzy RNAseq bylo vybráno několik genů, pro které byly navrženy specifické primery. Spektra produkovaných volatilních organických látek stejných kmenů rostoucích na ovčí vlně ve vialkách byla analyzována metodou GC-MS. Zatímco neepidemické populace se v genové expresi a produkci volatilních organických látek nelišily, epidemická populace se ukázala být odlišná od ostatních zástupců studovaných skupin. Podle získaných dat...
|
|
|
Mechanismy antifungální rezistence u dermatofytů
Kolarczyková, Daniela ; Hubka, Vít (vedoucí práce) ; Kuklová, Ivana (oponent)
Pro léčbu povrchových mykotických infekcí (dermatofytóz) je k dispozici relativně široké spektrum antimykotik z různých chemických tříd. Tyto látky cílí především na různé kroky syntézy ergosterolu, čímž narušují buněčnou membránu (allylaminová, azolová a morfolinová antimykotika) nebo na funkci mikrotubulů (benzofuranová antimykotika). Navzdory tomu, že léčba dermatofytóz je často spojena s dlouhodobou expozicí houby antimykotikům (týdny až měsíce), antifungální rezistence u dermatofytů byla donedávna považována za vzácnou. Současné studie však ukázaly rostoucí výskyt chronických infekcí, reinfekcí a případů selhání léčby v důsledku objevující se rezistence k některým běžně užívaným antimykotikům. Nejzávažnějším problémem současnosti je šíření rezistence vůči terbinafinu, jejíž molekulární podstata spočívá v mutacích v genu pro enzym skvalen epoxidázu (SQLE). Nárůst výskytu této a dalších rezistencí je v současnosti alarmující zejména v Indii, zatímco situace Evropě či Americe je z pohledu citlivosti dermatofytů stále relativně příznivá. Cílem této bakalářské práce je shrnout dosavadních poznatky o antifungálních rezistencích u dermatofytů a jejich molekulárním podkladu. Práce dále shrnuje epidemiologickou situaci z hlediska výskytu a šíření těchto rezistencí ve světě. Klíčová slova: antifungální...
|
|
|
Molekulární typizace izolátů z komplexu Arthroderma benhamiae, původce epidemické zoonotické dermatofytózy v Evropě
Čmoková, Adéla ; Hubka, Vít (vedoucí práce) ; Hrabák, Jaroslav (oponent)
Před několika lety byl druh Arthroderma benhamiae mezi klinickými mykology téměř neznámý, přesto dnes působí v České republice kolem 40 % dermatofytických infekcí přenesených ze zvířat na člověka. Rezervoárem druhu jsou především morčata a další hlodavci. Podobná situace je i v dalších státech střední a západní Evropy. Příčina výrazného nárůstu v incidenci infekcí zatím nebyla zjištěna, stejně jako nebyly navrženy dostatečně variabilní molekulární markery, které by tuto příčinu pomohly odhalit. Pro potřeby studie byly vybrány izoláty (n=268) z případů lidských i zvířecích dermatofytóz z ČR, Německa, Belgie, Švýcarska, Itálie, Japonska a USA. K odhalení vnitrodruhové variability bylo navrženo deset variabilních mikrosatelitních markerů a byla provedena sekvenční analýza dvou genetických lokusů (oblast ITS rDNA a gen gpdh). Studován byl také fenotyp kmenů na úrovni mikro- a makromorfologie, a růstové parametry kmenů při několika teplotách a na několika kultivačních médiích. Určeny byly i párovací typy jednotlivých izolátů a provedeny křížící pokusy mezi geneticky příbuznými i vzdálenými kmeny. Sekvenční analýza odhalila celkem 6 různých genotypů (SG1-SG6) mezi kmeny druhu A. benhamiae, většina (99%) kmenů patřila do 3 hlavních subpopulací: americko-evropské (SG1), evropské (SG2) a evropsko-japonské...
|
|
|
Laboratorní diagnostika dermatofytóz
Drnková, Nela ; Vejsová, Marcela (vedoucí práce) ; Křivčíková, Lucie (oponent)
Autor: Nela Drnková Název bakalářské práce: Laboratorní diagnostika dermatofytóz Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Studijní obor: Zdravotní laborant Má bakalářská práce je zaměřena na laboratorní diagnostiku dermatofytóz. Cílem této práce je vytvořit přehled metod, které se pro tuto diagnostiku využívají. Začátek je věnován obecným vlastnostem dermatofyt, jejich nomenklatuře, taxonomii a morfologii jednotlivých rodů. Velkou část práce tvoří přehled laboratorních metod. Jsou zde popsány jednotlivé typy mikroskopie, kultivační techniky, molekulární metody a metody imunologické. Konec práce se zabývá jednotlivými onemocněními, která jsou způsobena dermatofyty a jejich léčbou. Nejčastěji využívanými metodami pro laboratorní diagnostiku jsou světelná mikroskopie a kultivace. Klíčová slova: dermatofyty, Trichophyton, Microsporum, Epidermophyton, laboratorní diagnostika, tinea
|
|
|
Mykotická onemocnění - společenský a psychologický problém
KARAFIÁTOVÁ, Iva
Tato práce na téma {\clqq}Mykotická onemocnění - společenský a psychologický problém`` je dle mého názoru dílem velmi aktuálním. Popisuje jednotlivé typy mykotických onemocnění s ohledem na jejich epidemiologickou charakteristiku, způsob a možnosti léčby. Seznamuje čtenáře s preventivními opatřeními pro zamezení vzniku a šíření nákazy. Prvním cílem práce bylo zjistit spektrum nejčastěji diagnostikovaných mykotických nákaz v ambulanci dermatologa během jednoho roku. Tento cíl byl splněn za využití anamnestických údajů z lékařské dokumentace a bylo zjištěno, že mezi nejčastější onemocnění patří především plíseň nehtů, nohou a povrchová mykóza {--} Pityriasis versicolor. Druhým cílem bylo zhodnotit psychologický a společenský dopad u pacientů s mykotickým onemocněním ve srovnání s respondenty z řad běžné veřejnosti. I tento cíl byl naplněn. Za pomoci dotazníků bylo položeno 34 otázek celkem 60 respondentům. Otázky byly rozděleny tak, aby se šetřením získaly informace jak od pacientů dermatologické ambulance, tak od respondentů z řad veřejnosti. Výsledkem celého šetření mělo být ověření dvou hypotéz. První měla potvrdit, nebo vyvrátit myšlenku, že pacienti s mykotickým onemocněním v anamnéze mají lepší znalosti o této problematice, lepší povědomí o možnostech zábrany dalšího šíření nákazy, prevenci reinfekce a mají také zodpovědnější chování v prevenci šíření mykóz v populaci než ostatní. Druhá hypotéza tvrdila, že mykotická onemocnění mají negativní společenský a psychologický dopad. V závěru se obě hypotézy v zásadě potvrdily. Informovanost respondentů z řad veřejnosti není na vysoké úrovni, naopak velká většina přiznala velmi malé povědomí o této problematice. Negativní dopad u lidí postižených tímto onemocněním je velmi citelný. Většina respondentů vnímá nemoc jako sociální handicap a případné projevy na těle se snaží za každou cenu skrývat. Negativní reakce na jejich osobu z blízkého (rodinného) okolí či z veřejnosti nejsou výjimkou. Dalšími postupy pro zlepšení dané situace by dle mého názoru mělo být dodržování zásad preventivních opatření, jako udržování osobní hygieny nebo dezinfekce rizikových prostor. Především však považuji za důležité o těchto nemocech mluvit, a to veřejně a bez zábran. Podporovat nemocné a informovat více veřejnost prostřednictvím médií, letáků či formou veřejných přednášek a sezení.
|
host ::
RSS.