|
|
K výzkumu tvoření slov v českých nářečích
Hlubinková, Zuzana
Česká nářeční slovotvorba se začala rozvíjet zejména od 60. let 20. století v návaznosti na slovotvorná bádání M. Dokulila. Řada nářečních monografií z té doby obsahovala pouze stručné oddíly věnované tvoření slov. Monografie zabývající se výhradně nářeční slovotvorbou vznikly většinou později; disertace M. Rackové (1965) a K. Fice (1984) zůstaly v rukopise, práce Z. Hlubinkové Tvoření slov ve východomoravských nářečích byla vydána tiskem roku 2010. Autoři těchto prací dospívají k následujícím závěrům: řada slovotvorných prostředků je společná jazyku spisovnému i nářečí, specifických formantů je naprostá menšina a velká část z nich má expresivní formu (v příspěvku je uveden i jejich přehled). Specifické rysy vykazují nejen substantiva, adjektiva, slovesa a adverbia, ale i zájmena a předložky. Navíc lze u nich postihnout jejich územní rozšíření (je připojena také ukázka konkrétní mapy).
|
|
| |
|
|
Intensifikační prefixy v současné francouzštině
KUČEROVÁ, Blanka
Cílem práce je popsat na základě odborné literatury vlastnosti prefixů, zejména intensifikačních, dále pak zhodnotit úzus intensifikačních prefixů v současné francouzštině. Ke zhodnocení úzu bude využita lingvistická databáze Frantext a Google. Výzkum bude proveden metodou korpusové analýzy. Práce bude rozdělena na dvě části. V teoretické části budou vymezeny všechny termíny spojené s tematikou derivace. Zároveň budou uvedeny moderní teorie slovotvorby, s důrazem na derivaci. Po obecné charakteristice vybraných intensifikačních prefixů bude následovat praktická část: Korpusová analýza.
|
|
|
Alterační sufixy deminutivní
ŠMEJKALOVÁ, Svatava
Bakalářská práce se zabývá procesem deminutivní alterace v italštině. Alterací se tvoří deminutiva (zdrobněliny) především od substantiv, ale i do jiných slovních druhů. Jedná se o často používaný prostředek v italštině i v češtině. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. V první části je pomocí odborné literatury vymezen pojem deminutivní alterace a je popsán způsob tvorby deminutiv v italštině. Součástí je i srovnání tvorby v italštině s tvorbou deminutiv v češtině. V druhé části je analyzován slovní vzorek deminutiv. Výzkum je zaměřen na produktivitu sufixů, na povahu bází a na jejich spojování. Je zde popsáno chování sufixů a uvedeny některé příklady použití deminutiv a jejich významů. Cílem práce je zjistit charakteristické vlastnosti a chování deminutivních sufixů a popsat procesy, které se uskutečňují při procesu alterace.
|
|
|
Tvorba deminutiv a augmentativ v současné francouzštině
HRUŠKOVÁ, Hana
Tématem této diplomové práce je tvorba deminutiv a augmentativ v současné francouzštině. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy, jako je slovo, slovotvorné procesy, dále pak především derivace a je podán přehled všech francouzských deminutivních a augmentativních sufixů. Praktická část má dvě části. Nejprve je podán přehled všech slov zakončených na všechny deminutivní a augmentativní francouzské sufixy, které se nachází ve francouzském elektronickém slovníku Le Petit Robert. Dále, na základě práce s jazykovým korpusem InterCorp, dochází ke srovnání tvorby deminutiv a augmentativ v češtině a francouzštině. Cílem je představit tvorbu deminutiv a augmentativ ve francouzštině a porovnat ji s češtinou.
|
|
|
Profesní mluva a slang hudebníků
NYKRÝNOVÁ, Markéta
Tématem bakalářské práce je analýza profesní mluvy hudebníků. Hlavní důraz je kladen na různé způsoby obohacování slovní zásoby této profesní mluvy. Ta se obohacuje přejímáním cizích slov, sémantickým tvořením lexikálních jednotek (metafory, metonymie) a tvořením nových slov. Proto je pozornost soustředěna i na slovotvornou strukturu lexikálních jednotek. Dále u slov sledujeme přítomnost, nebo nepřítomnost expresivního příznaku. Cílem práce je přiblížit slovník profesní mluvy hudebníků z hlediska lingvistického. Nedílnou součástí práce je výkladový slovník pojmů užívaných hudebníky při výkonu jejich práce. Práce obsahuje také rejstřík nejužívanějších pojmů pro lepší orientaci v textu
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.