Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Korektory aperturového zkreslení obrazových signálů
Baletka, Tomáš ; Kratochvíl, Tomáš (oponent) ; Říčný, Václav (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo nejprve prozkoumat možnosti aperturové korekce v analogové a digitální oblasti. Aperturová korekce zkracuje dobu náběžné hrany jasového signálu úplného televizního signálu. Pomocí teoretických poznatků navrhnout obvodové schéma derivačního a kosinusového aperturového korektoru. Derivační aperturový korektor využívá 2. derivace k úpravě a zkrácení doby náběžné hrany. Kosinusový aperturový korektor používá zpožďovací člen pro zkrácení náběžné hrany vstupního signálu. Následně ověřit simulacemi jejich funkce úpravy náběžné hrany vstupního signálu. Nakonec sestavit konstrukční podklady pro vytvoření obou korektorů.
Elektroléčba
Slavíček, Milan ; Rampl, Ivan (oponent) ; Chmelař, Milan (vedoucí práce)
Cílem této práce je navrhnout jednoduchý generátor pro elektroléčbu. V úvodní části se zabývá vlastnostmi tkání a rozdělením proudů používaných v elektroléčbě. Návrhová část pak obsahuje návrh jednotlivých částí generátoru a výpočty potřebné k dosažení cíle. Výsledkem je pak schéma jednoduchého generátoru pro tvorbu Träbertových proudů a seznam potřebných součástek.
Aperturový korektor obrazových signálů
Klozar, Lukáš ; Slanina, Martin (oponent) ; Říčný, Václav (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je detailně popsat a navrhnout aperturový korektor obrazových signálů. Na základě poznatků o aperturovém zkreslení a možnostech jeho korekce realizovat korektor a ověřit jeho funkci. Aperturový korektor zpracovává jasový signál úplného televizního signálu a snižuje dobu trvání hran signálových přechodů. Text je zaměřen na derivační způsob korekce. První části textu popisuji obecnou problematiku aperturového zkreslení v obrazových signálech a způsobech korekce. Dále je detailně popsána derivační metoda korekce. Její návrh počítačová simulace a konstrukční podklady pro realizaci. Poslední část je věnována samotné konstrukci, posouzení výsledků měření a porovnání s počítačovou simulací.
Korektory aperturového zkreslení obrazových signálů
Baletka, Tomáš ; Kratochvíl, Tomáš (oponent) ; Říčný, Václav (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo nejprve prozkoumat možnosti aperturové korekce v analogové a digitální oblasti. Aperturová korekce zkracuje dobu náběžné hrany jasového signálu úplného televizního signálu. Pomocí teoretických poznatků navrhnout obvodové schéma derivačního a kosinusového aperturového korektoru. Derivační aperturový korektor využívá 2. derivace k úpravě a zkrácení doby náběžné hrany. Kosinusový aperturový korektor používá zpožďovací člen pro zkrácení náběžné hrany vstupního signálu. Následně ověřit simulacemi jejich funkce úpravy náběžné hrany vstupního signálu. Nakonec sestavit konstrukční podklady pro vytvoření obou korektorů.
Elektroléčba
Slavíček, Milan ; Rampl, Ivan (oponent) ; Chmelař, Milan (vedoucí práce)
Cílem této práce je navrhnout jednoduchý generátor pro elektroléčbu. V úvodní části se zabývá vlastnostmi tkání a rozdělením proudů používaných v elektroléčbě. Návrhová část pak obsahuje návrh jednotlivých částí generátoru a výpočty potřebné k dosažení cíle. Výsledkem je pak schéma jednoduchého generátoru pro tvorbu Träbertových proudů a seznam potřebných součástek.
Aperturový korektor obrazových signálů
Klozar, Lukáš ; Slanina, Martin (oponent) ; Říčný, Václav (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je detailně popsat a navrhnout aperturový korektor obrazových signálů. Na základě poznatků o aperturovém zkreslení a možnostech jeho korekce realizovat korektor a ověřit jeho funkci. Aperturový korektor zpracovává jasový signál úplného televizního signálu a snižuje dobu trvání hran signálových přechodů. Text je zaměřen na derivační způsob korekce. První části textu popisuji obecnou problematiku aperturového zkreslení v obrazových signálech a způsobech korekce. Dále je detailně popsána derivační metoda korekce. Její návrh počítačová simulace a konstrukční podklady pro realizaci. Poslední část je věnována samotné konstrukci, posouzení výsledků měření a porovnání s počítačovou simulací.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.