Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Analýza látek uvolněných z kompozitního zubního materiálu
Fučík, Jan ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá aktuální problematikou alternativních zubních výplní, které mají za účel nahradit amalgámové výplně. U těchto alternativních materiálů, konkrétně kompozitních zubních výplní se vyskytují zdravotní obavy z toho, že uvolňují potenciálně škodlivé látky do prostředí ústní dutiny, proto jako i ostatní zdravotnické prostředky podléhají řadě testů před uvedením na komerční trh. Jeden z těchto testů byl proveden na základě normy ČSN EN ISO 10993 a dostupné odborné literatury v rámci experimentální části práce. V teoretické části práce je stručně popsaná kontroverze amalgámu, zubních kompozitů s důrazem na látky tvořící polymerní síť a použité analytické metody. V experimentální části práce byly provedeny až 30denní kumulativní extrakční experimenty do různých prostředí, a to za účelem posouzení vhodnosti nového prozatím komerčně nedostupného zubního kompozitu od firmy ADM, a.s. porovnáním s již komerčně dostupným materiálem od firmy GC EUROPE N.V. Tyto vzorky byly následně vyhodnoceny prostřednictvím LC-MS a bylo kvantifikováno množství uvolněných látek z těchto zubních výplní do extrakčního prostředí.
Kompozity vyztužené keramickými nanovlákny
Bocian, Luboš ; Přikryl, Radek (oponent) ; Poláček, Petr (vedoucí práce)
Tato práce byla věnována výzkumu vlivu přídavku nesilanizovaných a silanizovaných keramických SiO2 nanovláken do částicového kompozitu na pevnost v ohybu, lomovou houževnatost, hnací sílu trhliny a viskoelastické vlastnosti v závislosti na teplotě. Lomové plochy byly analyzovány na SEM. Bylo zjištěno, že pevnost v ohybu je s přídavkem nanovláken vždy nižší. Kompozity s upravenými nanovlákny měly vždy vyšší pevnost v ohybu než systémy s neupravenými nanovlákny. Lomová houževnatost se s přídavkem nanovláken zvyšovala. U systému s upravenými nanovlákny byla však lomová houževnatost nižší než u systémů s neupravenými nanovlákny. Hnací síla trhliny se s přídavkem nanovláken postupně snižovala, ale u systémů s 5 % nanovláken došlo k jejímu náhlému zvýšení. Přídavek nanovláken vedl, až na výjimky, ke zvýšení teploty skelného přechodu. S přídavkem nanovláken se hodnota elastického modulu zvýšila. Elastický modul byl u kompozitů s upravenými nanovlákny vždy nižší než u systémů s neupravenými nanovlákny.
Effect of Interlayer Composition on Bond Strength between FRC Framework and Composite Veneer
Ibarra, Jonatanh José ; Pavelka,, Vladimír (oponent) ; Poláček, Petr (vedoucí práce)
composite materials and determine the influence of interlayer composition in the bond strength of the adhesive joint between FRC frameworks and composite veneer (PFC) for dental applications. Samples consisting in FRC rods made with commercial dimethacrylate and S-glass fibers and PFC made of a resin mixture (bis-GMA and PEGDMA) with barium glass powder as the filler were constructed. A total of 84 samples were prepared and measured. The samples were divided into five different groups. The first group was made of series of samples without any interlayer. The other four groups were divided according the composition of the interlayer (thickness and resins used). PFC of the specimens differed in the filler content (0, 10, 40 wt. %). The FRC rod was identical for all samples. The universal testing machine ZWICK Z010 was used to determine the shear strength of adhesive joint. A Scanning Electron Microscope (SEM) was used to study the loci of failure. Results show that the addition of an interlayer between the fiber-reinforced and particle filled composite, resulted in an improvement on the shear strength bond. This is very important, since the use of these materials in dentistry has been increasing in the last years and adhesion still reminds one of the biggest problems in clinical application.
Analýza látek uvolněných z kompozitního zubního materiálu
Fučík, Jan ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá aktuální problematikou alternativních zubních výplní, které mají za účel nahradit amalgámové výplně. U těchto alternativních materiálů, konkrétně kompozitních zubních výplní se vyskytují zdravotní obavy z toho, že uvolňují potenciálně škodlivé látky do prostředí ústní dutiny, proto jako i ostatní zdravotnické prostředky podléhají řadě testů před uvedením na komerční trh. Jeden z těchto testů byl proveden na základě normy ČSN EN ISO 10993 a dostupné odborné literatury v rámci experimentální části práce. V teoretické části práce je stručně popsaná kontroverze amalgámu, zubních kompozitů s důrazem na látky tvořící polymerní síť a použité analytické metody. V experimentální části práce byly provedeny až 30denní kumulativní extrakční experimenty do různých prostředí, a to za účelem posouzení vhodnosti nového prozatím komerčně nedostupného zubního kompozitu od firmy ADM, a.s. porovnáním s již komerčně dostupným materiálem od firmy GC EUROPE N.V. Tyto vzorky byly následně vyhodnoceny prostřednictvím LC-MS a bylo kvantifikováno množství uvolněných látek z těchto zubních výplní do extrakčního prostředí.
Kompozity vyztužené keramickými nanovlákny
Bocian, Luboš ; Přikryl, Radek (oponent) ; Poláček, Petr (vedoucí práce)
Tato práce byla věnována výzkumu vlivu přídavku nesilanizovaných a silanizovaných keramických SiO2 nanovláken do částicového kompozitu na pevnost v ohybu, lomovou houževnatost, hnací sílu trhliny a viskoelastické vlastnosti v závislosti na teplotě. Lomové plochy byly analyzovány na SEM. Bylo zjištěno, že pevnost v ohybu je s přídavkem nanovláken vždy nižší. Kompozity s upravenými nanovlákny měly vždy vyšší pevnost v ohybu než systémy s neupravenými nanovlákny. Lomová houževnatost se s přídavkem nanovláken zvyšovala. U systému s upravenými nanovlákny byla však lomová houževnatost nižší než u systémů s neupravenými nanovlákny. Hnací síla trhliny se s přídavkem nanovláken postupně snižovala, ale u systémů s 5 % nanovláken došlo k jejímu náhlému zvýšení. Přídavek nanovláken vedl, až na výjimky, ke zvýšení teploty skelného přechodu. S přídavkem nanovláken se hodnota elastického modulu zvýšila. Elastický modul byl u kompozitů s upravenými nanovlákny vždy nižší než u systémů s neupravenými nanovlákny.
Effect of Interlayer Composition on Bond Strength between FRC Framework and Composite Veneer
Ibarra, Jonatanh José ; Pavelka,, Vladimír (oponent) ; Poláček, Petr (vedoucí práce)
composite materials and determine the influence of interlayer composition in the bond strength of the adhesive joint between FRC frameworks and composite veneer (PFC) for dental applications. Samples consisting in FRC rods made with commercial dimethacrylate and S-glass fibers and PFC made of a resin mixture (bis-GMA and PEGDMA) with barium glass powder as the filler were constructed. A total of 84 samples were prepared and measured. The samples were divided into five different groups. The first group was made of series of samples without any interlayer. The other four groups were divided according the composition of the interlayer (thickness and resins used). PFC of the specimens differed in the filler content (0, 10, 40 wt. %). The FRC rod was identical for all samples. The universal testing machine ZWICK Z010 was used to determine the shear strength of adhesive joint. A Scanning Electron Microscope (SEM) was used to study the loci of failure. Results show that the addition of an interlayer between the fiber-reinforced and particle filled composite, resulted in an improvement on the shear strength bond. This is very important, since the use of these materials in dentistry has been increasing in the last years and adhesion still reminds one of the biggest problems in clinical application.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.