|
|
Aktivizační využití psů v rámci péče o seniory
FUJDLOVÁ, Radka
Cílem mé práce je zjištění, jaké jsou aktivizační možnosti využití psů v rámci péče o seniory s demencí. Demence se v populaci vyskytuje převážně u osob vyššího věku. Teoretická část je zaměřena na problematiku stárnutí, demence a canisterapie. Je zde vymezena základní charakteristika syndromu demence, léčba a péče o demencí postižené klienty a možnosti jejich aktivizace. Dále je objasněn termín canisterapie a jsou zde uvedeny formy a metody canisterapie. Praktická část se věnuje aplikaci canisterapie v Domově pro seniory Hluboká nad Vltavou. Ke sběru dat byla využita strategie kvalitativního výzkumu, s využitím metody případové studie, metoda dotazování, metoda analýzy dokumentů a doplňující metodou je fotodokumentace. Cílem práce bylo zjistit možnosti využití psů v rámci péče o seniory s demencí se zaměřením na uplatnění canisterapie v ošetřovatelské péči u osob s demencí. Výsledky výzkumu mohou sloužit v rámci praktické realizace canisterapie u daných klientů a jako informační materiál a vzdělávací materiál pro zájemce o problematiku canisterapie.
|
|
|
Zdravotně sociální problematika Alzheimerovy choroby v okrese Jihlava
VESELÁ, Hana
Teoretická část práce je zaměřena na Alzheimerovu chorobu (dále pouze ACH), její vývoj, diagnostikování a léčbu. Popisuje problematiku komunikace s osobou s demencí. A zaměřuje se na osobu rodinného pečovatele a sociální služby, které jsou k dispozici pro osoby s ACH. Pro praktickou část práce byl stanoven jeden cíl. Cílem práce bylo popsat zdravotní a sociální péči o lidi s ACH v okrese Jihlava. Dílčím cílem bylo zmapovat, s jakými problémy se laičtí pečovatelé starající se o člověka s ACH v domácím prostředí nejčastěji potýkají. K realizaci výzkumu byla použita metoda dotazování- technika polořízeného rozhovoru u šesti pečujících osob, které pečují o osobu s ACH v okrese Jihlava a také metoda analýza dokumentů - technika sekundární analýza dat. Výzkum proběhl v termínu 20.1.- 4.3.2011 v domácnostech pečující osoby z okresu Jihlava, při rozhovorech byla zachována anonymita respondentů. Ze zpracovaných a vyhodnocených rozhovorů bylo zjištěno, že 4 ze 6 pečujících osob žijí ve společné domácnosti s osobou s ACH. Všechny dotazované pečující osoby podcenily prvotní příznaky ACH a zaměnily je za příznaky fyziologického stárnutí. 5 ze 6 pečujících osob nezná Českou alzheimerovskou společnost. Všechny dotazované pečující osobyoznačily za nejtěžší na péči o osobu s ACH psychikou zátěž pro pečující osobu. V rámci sekundární analýzy dat byla vytvořena tabulka zařízení poskytujících pobytové zdravotní a sociální služby pro osoby s ACH v kraji Vysočina. Bakalářská práce bude sloužit jako podklad Diakonie ČCE v Myslibořicích pro poskytované poradenství v oblasti pobytových zdravotních a sociálních služeb v kraji Vysočina. Práci lze použít jako podklad při zpracovávání komunitního plánu sociálních služeb v kraji Vysočina.
|
|
|
Psychická zátěž ošetřovatelského týmu Domova se zvláštním režimem Dobrá Voda u Českých budějovic
PAŤHOVÁ, Eva
Bakalářská práce se zabývá psychickou zátěží ošetřovatelského týmu Domova se zvláštním režimem Dobrá Voda u Českých Budějovic. Domov se zvláštním režimem je zařízení sociálních služeb, které poskytuje pobytové služby klientům se sníženou soběstačností důvodu organického poškození mozku či demence. Ošetřovatelský tým (složený ze zdravotnických pracovníků a pracovníků přímé obslužné péče) poskytuje klientům nepřetržitou ošetřovatelskou péči. Vzhledem k duševnímu stavu klientů je ošetřovatelská péče provázena celou řadou specifik. Bakalářská práce má stanoveny 2 cíle, zmapovat faktory způsobující zátěž pracovníkům ošetřovatelského týmu Domova se zvláštním režimem Dobrá Voda u Českých Budějovic při poskytování ošetřovatelské péče klientům se syndromem demence a zjistit, jak pracovníci ošetřovatelského týmu Domova se zvláštním režimem Dobrá Voda u Českých Budějovic vnímají svou psychickou zátěž. Ve výzkumné části byla jako hlavní použita kvalitativní metoda sběru dat, technika polořízeného rozhovoru. Jako ryze doplňková byla použita kvantitativní metoda sběru dat, technikou dotazníku s otázkami ve formě škál - {\clqq}Inventář projevů syndromu vyhoření`` autorů T. a J. Tošnerových. Výzkumný soubor tvořilo 12 členů ošetřovatelského týmu Domova se zvláštním režimem dobrá voda u Českých Budějovic. Cíle práce byly splněny.
|
|
|
Poruchy paměti ve stáří
KROUPOVÁ, Jitka
Pro stáří jsou typické změny nebo poruchy paměti. Klesá schopnost přijímat nové informace, ukládat je do paměti a následně zpracovávat. Hranice mezi poruchou paměti a demencí je velmi nezřetelná. Česká alzheimerovská společnost se zabývá problematikou osob postižených demencí. Tato společnost zahájila v červnu 2008 projekt s názvem Dny paměti, projekt na podporu včasného záchytu poruch paměti. Praktická část diplomové práce se zabývá projektem Dny paměti. Prvním cílem praktické části práce je zjistit, z jakých důvodů se klienti v oblasti poruch paměti obracejí na kontaktní místo ČALS {--} Centrum pro seniory PATUP při ZSF JU. Druhým cílem praktické části práce je porovnat zkušenosti pracovníků z kontaktních míst ČALS, zapojených do Projektu na podporu včasného záchytu poruch paměti "Dny paměti", v oblasti testování paměti. Data, potřebná pro praktickou část diplomové práce, byla získána kombinací kvalitativního a kvantitativního výzkumu.
|
|
|
PRÁCE S KLIENTY S DEMENCÍ VE SPECIALIZOVANÉM ODDĚLENÍ DOMOVA PRO SENIORY KOBYLISY
LELÁKOVÁ, Dagmar
Ve své bakalářské práci se zaměřuji na účinnost metod práce personálu při integraci aktivizačních programů a rozvoji individuálních dispozic a schopností klientů s demencí na oddělení specializované péče o osoby s demencí, které je součástí Domova pro seniory Kobylisy. V teoretické části vysvětluji pojem demence, popisuji druhy demence, její projevy, stádia a způsoby léčby. Dále popisuji zásady komunikace s osobami s tímto onemocněním, hodnocení kognitivních a funkčních schopností postižené osoby, potřeby pečovatelů, aktivity a terapeutické metody používané v institucionální péči. V praktické části byl použit kvalitativní výzkum. Techniky použité k shromažďování dat bylo zúčastněné a nezúčastněné pozorování, rozhovory a kasuistiky. Jako pomocná metoda byla využita sekundární analýza dat. Kriteriem určení výběrového souboru byla demence a ukončené adaptační období. Celkem bylo pro výzkum vybráno 20 respondentů ve věku 63-97 let trpících demencí různého druhu a stupně. Z výběrového souboru 20 respondentů bylo 6 vybráno pro zpracování kasuistik. Hlavním cílem práce bylo zjištění, zda metody práce s klienty s demencí používané na specializovaném oddělení jsou pro tuto skupinu lidí přínosné. Cílem č. 2 bylo zjištění, zda použité metody vedou k co nejdelšímu uchování soběstačnosti klientů s demencí. Cílem č. 3 bylo získání rodinných příslušníků pro maximální spolupráci s personálem. Dle mého názoru byl hlavní cíl a cíl č. 3 zcela splněn. Splnění cíle č. 2 je relativní a u každého klienta individuální, protože soběstačnost respondentů se přibývajícím věkem a postupem nemoci pomalu snižuje. Osoby postižené demencí nejsou schopny se sami o sebe postarat, špatně se vyjadřují, žijí jakoby ve svém světě, mají však své potřeby, prožitky a radosti. Těmto potřebám může vyjít vstříc pečující rodina. Její síly jsou však omezené a často se stává, že rodina je zcela vyčerpána a péči již nezvládá. Tehdy nastává nutnost poskytnutí péče institucionální, která musí být zajištěna odborně proškoleným personálem, který klientům s demencí zajistí laskavé a bezpečné prostředí.
|
|
|
Vliv taoistického tai chi na zdraví seniorů
ŠMEJDOVÁ, Veronika
Ve své bakalářské práci nazvané Vliv taoistického tai chi na zdraví seniorů jsem se zaměřila na ovlivnění fyzického a psychického stavu osob v seniorském věku, které praktikovaly čínské zdravotní cvičení - taoistické tai chi. Pozorování probíhalo 7 měsíců, 1 x týdně po dobu 45 minut. Aktivity se všichni klienti účastnili dobrovolně. Zkoumaným souborem byly klienti Domova pro seniory a Domova se zvláštním režimem Kobylisy. V teoretické části vysvětluji pojmy stáří, demence a její projevy, význam pohybu v seniorském věku a seznamuji s organizací Sdružení taoistického tai chi. V posledním úseku se věnuji taoistickým pohybům a jejich působení na lidský organismus. V praktické části popisuji jednotlivé pohyby, zásady při praktikování taoistického tai chi a zodpovídám výzkumné otázky. Cílem práce bylo zjistit, zda cvičení nějakým způsobem ovlivňuje fyzický stav obyvatel daného zařízení a je pro tyto klienty přínosem. Pro získání výsledku jsem zvolila kvalitativní výzkum. Metody a techniky sběru dat jsou založeny na zúčastněném pozorování, dotazování a analýzy dat. Výzkumný soubor obsahoval klienty Domova pro seniory a Domova se zvláštním režimem Kobylisy. U klientů jsem se zaměřila na ovlivnění fyzického a psychického stavu taoistickým tai chi. Se seniory bez demence byl veden polořízený rozhovor. Cílový soubor tvořilo 6 klientů bez syndromu demence a 6 seniorů s tímto onemocněním. Cvičení se celkem účastnilo 30 obyvatel domova. Výsledky jsou zpracovány formou případové studie. Z výzkumu vyplývá, že se u seniorů zlepšilo kloubní i svalové rozpětí a cvičení většinou pozitivně ovlivnilo jejich náladu. Zdokonalení koordinace se u všech pohybů nepodařilo zcela prokázat. Na základě získaných informací a dosažených cílů bude práce přínosem pro Sdružení taoistického tai chi a Domovy pro seniory Kobylisy, dále může posloužit organizacím zabývajícím se využitím volného času seniorů, sociálním zařízením a také jako zpětná vazba pro instruktory a zmiňované instituce.
|
|
|
Znalosti rodiny pacienta s Alzheimerovou chorobou o specifikách vzájemné komunikace
ČERNÁ, Irena
Alzheimerova choroba patří k nejrozšířenějším formám demence. Se stále rostoucím podílem starších osob v populaci se její výskyt neustále zvyšuje. S progresí onemocnění klesá mimo jiné i schopnost postiženého komunikovat s okolím, s čím se jeho blízcí jen těžce vyrovnávají. Úkolem sestry je mimo jiné zapojit do péče a edukovat také rodinu pacienta. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, zda jsou rodinní příslušníci informováni o specifikách komunikace s pacientem trpícím Alzheimerovou chorobou a zda mají zájem o edukaci v oblasti vzájemné komunikace. Ve své práci jsem si stanovila dvě hypotézy. První hypotéza byla, že členové rodiny neví, jak správně komunikovat se svými blízkými trpícími Alzheimerovou chorobou a druhá hypotéza byla, že členové rodiny mají zájem o edukaci v oblasti vzájemné komunikace. Ke zpracování bakalářské práce bylo použito kvantitativního výzkumu, metody dotazování, techniky sběru dat dotazníku. Výzkumný soubor tvořilo 96 respondentů - rodinní příslušníci pacientů s Alzheimerovou chorobou, umístěných v Prácheňském sanatoriu v Písku a na Louckém mlýně. Analýzou sebraných dat následně zpracovaných do grafů byla vyvrácena první stanovená hypotéza a potvrzena druhá stanovená hypotéza. Výsledky tohoto výzkumu použiji k edukaci rodinných příslušníků pacientů trpící Alzheimerovou chorobou. Budu pořádat odborné semináře v obou našich sanatoriích {--} v Písku i na Louckém mlýně. Tím chci přispět ke zlepšení vzájemné komunikace mezi rodinou a pacienty.
|
|
|
Institucionální péče u psychicky nemocných seniorů
PROCHÁZKOVÁ, Helena
Se stárnutím populace a zvyšujícím se výskytem demencí vyvstává potřeba zvýšení kapacity stávajících a vytvoření nových služeb. Potřeba speciální rezidenční péče roste s věkem a stupněm mentálního postižení. V současnosti jsou zařízení poskytující tuto péči limitována početně i finančně. Pro zajištění kvality života seniorů s demencí v institucionální péči je nutné bezpečné stabilní prostředí, vhodný personál, možnost častého styku s rodinou. Pro zabezpečení těchto potřeb byla vytvořena oddělení se zvláštním režimem při domovech pro seniory. Cílem práce bylo zhodnocení možností oddělení a kvality péče. Kvalita péče na dvou zkoumaných odděleních je vzhledem k daným technickým a finančním podmínkám a díky dobrému managementu relativně dobrá, velkou roli hraje lidský faktor, kvalita vedení, motivace a osobní kvality přijímaného personálu.
|
|
|
Aspekty adaptačního syndromu u klientů v domově důchodců
JŮNOVÁ, Miluše
Práce je zaměřena na problematiku adaptačního procesu a rozvoj adaptačního syndromu klientů po přijetí do domova důchodců. Hlavním cílem práce je zjistit psychické a fyzické změny jedince v průběhu 6 týdenního adaptačního procesu s individuálně plánovanou péčí a aktivizací zaměřenou na potlačení negativních projevů adaptace.Teoretická část je zaměřena na problematiku adaptačního procesu v obecné rovině a v praktické části jsou obsaženy výsledky kvalitativního výzkumu.
|
|
|
Informovanost veřejnosti o problematice demencí.
GALLASOVÁ, Martina
Problematika demencí je společensky velmi závažné téma. Tím, jak populace stárne, se zvyšuje i počet osob trpících tímto onemocněním. Demence je onemocnění, u kterého dochází ke snížení intelektové a paměťové úrovně oproti úrovni získané před vznikem onemocnění. Nezahrnuje pouze poruchy intelektu a paměti, bývají porušeny i další psychické funkce. Demence výrazně postihuje jedince v jeho sociálních funkcích a rolích, navíc má výrazný vliv i na kvalitu života pacientovi rodiny a blízkého okolí. Toto onemocnění vzniká ve většině případů velmi nenápadně, plíživě. Včasná a přesná diagnostika dává šanci na brzké zahájení symptomatické léčby a maximálnímu využití dnes dostupných terapeutických možností. Zároveň poskytuje pacientům i rodinám čas na přípravu na budoucí zdravotní, finanční a právní problémy. Široká veřejnost neumí rozlišovat patologické stárnutí od stárnutí běžného. Stále přežívá názor, že stárnutí je spojeno se zapomínáním, změnou osobnosti a agresivitou. Tyto příznaky nejsou nedílnou součástí stárnutí, ale mohou být symptomy patologického procesu. Věřím, že pokud veřejnost přijme tuto skutečnost, může změnit svůj postoj k seniorům. Problémem, který stále přetrvává, je nedostatečná informovanost široké veřejnosti. Vzhledem k uvedeným skutečnostem považuji za důležité zjistit, do jaké hloubky je veřejnost informována. Teoretická část práce poskytuje základní informace o problematice demencí. Zabývá se vysvětlením pojmu demence, její epidemiologíí, etiopatogenezí, klasifikací jednotlivých druhů demencí, diferenciální diagnostikou, rizikovými faktory, diagnostikou a léčbou i prevencí. Dále obsahuje kapitoly zabývající se komplexně problematikou demencí ještě ze sociálního, finančního i právního pohledu. Zároveň poskytuje informace o současných možnostech pomoci v zařízeních sociální péče a přehled významných organizací působících na území České republiky v oblasti péče o lidi postižené demencí. V praktické části jsem zjišťovala úroveň informovanosti dospělé populace města Písek. Použila jsem metodu standardizovaného dotazníku. Dotazník obsahoval 18 otázek. Výzkum proběhl na statisticky významném souboru dospělých obyvatel města Písku. Celkem bylo rozdáno 250 exemplářů, z nichž vyplněno bylo 220, z toho 25 chybně. Konečné množství bylo 195 správně vyplněných dotazníků, se kterými bylo možno pracovat. Stanovená hypotéza: {\clqq}Dospělá populace města Písek nemá dostatečné informace o problematice demencí`` byla potvrzena, protože dostatečně informováni byli respondenti pouze ve 42% dílčích otázkách. Domnívám se, že zvýšení informovanosti veřejnosti je důležité, díky tomu by mohlo v menší míře docházet k zanedbání a přehlížení varovných příznaků patologického procesu stárnutí. Přála bych si, aby tato práce byla k dispozici pracovníkům ve zdravotně sociální sféře a hlavně laické veřejnosti jako materiál, ve kterém mohou získat přehledně základní informace o dané problematice.
|
host ::
RSS.