|
|
Vliv taoistického tai chi na zdraví seniorů
ŠMEJDOVÁ, Veronika
Ve své bakalářské práci nazvané Vliv taoistického tai chi na zdraví seniorů jsem se zaměřila na ovlivnění fyzického a psychického stavu osob v seniorském věku, které praktikovaly čínské zdravotní cvičení - taoistické tai chi. Pozorování probíhalo 7 měsíců, 1 x týdně po dobu 45 minut. Aktivity se všichni klienti účastnili dobrovolně. Zkoumaným souborem byly klienti Domova pro seniory a Domova se zvláštním režimem Kobylisy. V teoretické části vysvětluji pojmy stáří, demence a její projevy, význam pohybu v seniorském věku a seznamuji s organizací Sdružení taoistického tai chi. V posledním úseku se věnuji taoistickým pohybům a jejich působení na lidský organismus. V praktické části popisuji jednotlivé pohyby, zásady při praktikování taoistického tai chi a zodpovídám výzkumné otázky. Cílem práce bylo zjistit, zda cvičení nějakým způsobem ovlivňuje fyzický stav obyvatel daného zařízení a je pro tyto klienty přínosem. Pro získání výsledku jsem zvolila kvalitativní výzkum. Metody a techniky sběru dat jsou založeny na zúčastněném pozorování, dotazování a analýzy dat. Výzkumný soubor obsahoval klienty Domova pro seniory a Domova se zvláštním režimem Kobylisy. U klientů jsem se zaměřila na ovlivnění fyzického a psychického stavu taoistickým tai chi. Se seniory bez demence byl veden polořízený rozhovor. Cílový soubor tvořilo 6 klientů bez syndromu demence a 6 seniorů s tímto onemocněním. Cvičení se celkem účastnilo 30 obyvatel domova. Výsledky jsou zpracovány formou případové studie. Z výzkumu vyplývá, že se u seniorů zlepšilo kloubní i svalové rozpětí a cvičení většinou pozitivně ovlivnilo jejich náladu. Zdokonalení koordinace se u všech pohybů nepodařilo zcela prokázat. Na základě získaných informací a dosažených cílů bude práce přínosem pro Sdružení taoistického tai chi a Domovy pro seniory Kobylisy, dále může posloužit organizacím zabývajícím se využitím volného času seniorů, sociálním zařízením a také jako zpětná vazba pro instruktory a zmiňované instituce.
|
|
|
Péče o staré občany s demencí
PRŮCHA, Vlastimil
Práce se zabývá projevy a důsledky stárnutí a stáří. A to jak z pohledu seniora a jeho prožívání této životní etapy, tak i z pohledu rodiny a společnosti, která ho obklopuje. Dále upozorňuje na důležitost provázanosti zdravotní a sociální péče o občany se zdravotním postižením a vyzdvihuje význam sociální práce v péči o seniory. V další části vysvětluje pojem demence a zaměřuje se na Alzheimerovu demenci. Ukazuje základní problémy, které život člověka s demencí provázejí a podává informace, které mohou pomoci jeho rodině i všem, kteří mu pomáhají. V závěru práce hodnotím význam stacionární péče a zamýšlím se nad potřebností podpory neinstitucionální péče a tím vyzdvihuji význam pečující rodiny, lidskosti a pochopení, které jsou důležité pro kvalitní život uživatelů s demencí. Což je cílem mé práce.
|
|
|
Znalosti rodiny pacienta s Alzheimerovou chorobou o specifikách vzájemné komunikace
ČERNÁ, Irena
Alzheimerova choroba patří k nejrozšířenějším formám demence. Se stále rostoucím podílem starších osob v populaci se její výskyt neustále zvyšuje. S progresí onemocnění klesá mimo jiné i schopnost postiženého komunikovat s okolím, s čím se jeho blízcí jen těžce vyrovnávají. Úkolem sestry je mimo jiné zapojit do péče a edukovat také rodinu pacienta. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, zda jsou rodinní příslušníci informováni o specifikách komunikace s pacientem trpícím Alzheimerovou chorobou a zda mají zájem o edukaci v oblasti vzájemné komunikace. Ve své práci jsem si stanovila dvě hypotézy. První hypotéza byla, že členové rodiny neví, jak správně komunikovat se svými blízkými trpícími Alzheimerovou chorobou a druhá hypotéza byla, že členové rodiny mají zájem o edukaci v oblasti vzájemné komunikace. Ke zpracování bakalářské práce bylo použito kvantitativního výzkumu, metody dotazování, techniky sběru dat dotazníku. Výzkumný soubor tvořilo 96 respondentů - rodinní příslušníci pacientů s Alzheimerovou chorobou, umístěných v Prácheňském sanatoriu v Písku a na Louckém mlýně. Analýzou sebraných dat následně zpracovaných do grafů byla vyvrácena první stanovená hypotéza a potvrzena druhá stanovená hypotéza. Výsledky tohoto výzkumu použiji k edukaci rodinných příslušníků pacientů trpící Alzheimerovou chorobou. Budu pořádat odborné semináře v obou našich sanatoriích {--} v Písku i na Louckém mlýně. Tím chci přispět ke zlepšení vzájemné komunikace mezi rodinou a pacienty.
|
|
|
Úloha sestry v rozpoznávání časných stádií demence
VELÁTOVÁ, Jana
Cílem práce bylo zjistit, zda sestry, pracující v ordinacích praktických lékařů pro dospělé, mají možnosti vyhledávat signály časných stádií demence u svých klientů, zda se sestry ve své praxi cíleně zaměřují na jejich odhalení, ale také zda o tyto intervence mají zájem sami senioři.. Výzkumný soubor byl tvořen skupinou sester z ordinací praktických lékařů v okrese Tábor a skupinou seniorů ve věku nad 65 let také z okresu Tábor. Výzkumná část práce byla zpracována formou kvantitativního výzkumu, metodou dotazování, jako technika sběru dat byl použit strukturovaný rozhovor. Důvodem zájmu o problematiku byla snaha upozornit na široké možnosti sester zaznamenat včas signály onemocnění a ovlivnit tím osud mnoha pacientů. Výsledek nepotvrdil hypotézu, že sestry pracující v ordinacích praktických lékařů nemají možnosti využít naplno své kompetence nebo zavádět nové poznatky z ošetřovatelství sloužící k odhalování příznaků demence u seniorů a k posílení laické osvěty o zdravém stárnutí. Výzkumem bylo potvrzena druhá hypotéza, že se sestry v ordinacích praktických lékařů cíleně nezaměřují na odhalování časných stádií demence. Třetí hypotéza potvrzena byla, senioři projevili o intervence sester k odhalování příznaků demence zájem a potvrdili důvěru v odborné znalosti sester. Domnívám se, že všechny tři stanovené cíle byly splněny. V závěru studie bylo poukázáno na potřebnou změnu v dosavadním přístupu sester v ordinacích praktických lékařů k tomuto onemocnění, na nutnost zapojit sestry do provádění standardizovaných méně časově náročných testů u seniorů se zvýšeným rizikem výskytu demence a posilovat laickou osvětu o zdravém stárnutí a možných formách prevence syndromu demence.
|
|
|
Institucionální péče u psychicky nemocných seniorů
PROCHÁZKOVÁ, Helena
Se stárnutím populace a zvyšujícím se výskytem demencí vyvstává potřeba zvýšení kapacity stávajících a vytvoření nových služeb. Potřeba speciální rezidenční péče roste s věkem a stupněm mentálního postižení. V současnosti jsou zařízení poskytující tuto péči limitována početně i finančně. Pro zajištění kvality života seniorů s demencí v institucionální péči je nutné bezpečné stabilní prostředí, vhodný personál, možnost častého styku s rodinou. Pro zabezpečení těchto potřeb byla vytvořena oddělení se zvláštním režimem při domovech pro seniory. Cílem práce bylo zhodnocení možností oddělení a kvality péče. Kvalita péče na dvou zkoumaných odděleních je vzhledem k daným technickým a finančním podmínkám a díky dobrému managementu relativně dobrá, velkou roli hraje lidský faktor, kvalita vedení, motivace a osobní kvality přijímaného personálu.
|
|
|
Péče o lidi s Alzheimerovou chorobou
TESÁRKOVÁ, Veronika
Obsahem mé diplomové práce je nastínění důležitosti správného porozumění potřebám jedinců trpících Alzheimerovou chorobou a zároveň správné péče o tyto pacienty. Úvodní část se zaměřuje na samotný popis Alzheimerovy demence spolu s příznaky, druhy, diagnostikou a možnostmi léčby. Pozornost je soustředěna na možnosti správné komunikace s těmito pacienty a na to navazující vhodnou rodinnou či ústavní ošetřovatelskou péči. Závěrečné část se zabývá nabídkou vhodných aktivit a různých druhů terapií, které mají pozitivní vliv na celkovou osobnost jedince s Alzheimerovou demencí.
|
|
|
TRÉNINK PAMĚTI U SENIORŮ V DENNÍM CENTRU SANCO V PŘÍBRAMI
ŽEBROVÁ, Ivana
Trénováním paměti se dnes zabývá řada organizací například v Německu, Rakousku či Anglii. Také u nás existuje Česká společnost pro trénování paměti a mozkový jogging. Sdružuje odborné cvičitele {--} trenéry, kteří prošli školením. Tato činnost se nejčastěji zaměřuje na trénování paměti seniorů. Česká republika se řadí k dalším evropským zemím, ve kterých budou osoby nad 60 let tvořit v blízké budoucnosti výraznou část populace. Prodloužení délky života může být pro společnost vážným problémem. Cílem této práce je zhodnotit trénink paměti s klienty denního centra SANCO v Příbrami a prokázat, že tento kurz zlepší paměť a kognitivní funkce klientů, kteří přišli již s prvními příznaky demence. Tento kvantitativní výzkum sleduje poměrně malý soubor respondentů na oddělení specializované péče určené zejména pro osoby postižené Alzheimerovou chorobou a jinými typy demence, s kapacitou pro 10 až 15 klientů docházejících ze svého domova a pro 12 klientů s trvalým pobytem. Zhodnocení efektu trénování paměti u seniorů bylo provedeno pomocí standardizovaného Folsteinova testu Mini-Mental State Esamination, MMSE. Lze získat 0 {--} 30 bodů, přičemž hladina 25 {--} 30 bodů se považuje za normál. Jednotliví klienti byli sledováni po dobu třech měsíců trénování paměti. Test byl proveden na začátku a na konci tohoto období. Respondenti, kteří měli skóre MMSE v hladině 24 - 18 bodů, dosáhli po tréninku paměti zlepšení o 0,27 bodu a klienti, kteří měli skóre 17 {--} 6 bodů, dosáhli po tréninku zhoršení o 0,3 bodu. Cíl práce lze považovat za naplněný. Výzkum upozorňuje na důležitost tréninku paměti u seniorů s počínající demencí, protože v určitém časovém období je možno dosáhnout udržení či mírného zlepšení kognitivních funkcí. U seniorů se středně pokročilou demencí trénink paměti zpomaluje postupné snižování kognitivních funkcí. Trénování paměti zlepšuje kvalitu života i u seniorů, kde nejde již jen o selhávání paměti, ale o organické změny v mozku. Práce může být použita jako argument pro zavedení těchto kurzů v zařízeních pracujících s klienty trpícími demencí.
|
|
|
Práce svépomocných skupin domácích pečovatelů u nemocných s Alzheimerovou chorobou
ŘÍHOVÁ, Jana
Současný trend obecného stárnutí populace s sebou nese celou řadu závažných důsledků, zejména nárůst incidence a prevalence nemocí, které se u starší populace vyskytují mnohem častěji. Nejzávažnější ze zdravotnického a socioekonomického pohledu se v tomto kontextu jeví onemocnění demencí, protože prevalence tohoto onemocnění u lidí starších 60 let vykazuje s přibývajícími lety téměř exponenciální charakter. Zhoršování stavu nemocného je značnou zátěží i pro rodinu. Je velice těžké přijmout skutečnost tak velkého úpadku osobnosti blízkého člověka a nezměnit k němu postoj. Postižený člověk je sice stále fyzicky přítomen, ale psychicky se změnil, ztratil svou osobnost: {\clqq}Je to on, ale už to není on.`` V rámci kvalitativního výzkumu byla využita technika řízeného i neřízeného rozhovoru, kazuistiky a sekundární analýza dat. Řízené rozhovory byly provedeny v Domově pro seniory Máj. Soubor tvořilo 5 rodinných příslušníků lidí, kteří trpí Alzheimerovou chorobou, 5 zdravotních sester z oddělení se zvláštním režimem a 3 sociální pracovnice. Sekundární analýza dat byla provedena na základě statistiky zveřejněné v ročníkové práci na téma: Problémy rodinných pečovatelů o nemocné Alzheimerovou chorobou. Dotazovaných respondentů bylo 15. V rámci stanoveného cíle- zmapování činnosti svépomocných skupin- jsem využila data zveřejněná ve Výroční zprávě České alzheimerovské společnosti z roku 2005. Dále byl proveden neřízený rozhovor s koordinátorem svépomocné skupiny v Českých Budějovicích. Výsledky výzkumu ukázaly jako největší problém při péči o nemocného psychickou zátěž. Ke zlepšení psychiky může pomoci odpočinek, relaxace, zábava... Když se tyto zásady dodrží, většina problémů nenastane. Ke splnění těchto bodů je zapotřebí pomoc další osoby. Zde by měly nastoupit služby (denní stacionáře, respitní péče, svépomocné skupiny). Výzkum poukázal na problém nedostupnosti svépomocných skupin rodinných pečovatelů o nemocné Alzheimerovou chorobou v rámci určitých regionů České republiky a dále na nízkou informovanost o jejich existenci a činnosti. Doufám, že moje práce pomůže pečovatelům předcházet problémům, které jsem v ní naznačila (hlavně psychickým), tak již existujícím svépomocným skupinám.
|
|
|
Aspekty adaptačního syndromu u klientů v domově důchodců
JŮNOVÁ, Miluše
Práce je zaměřena na problematiku adaptačního procesu a rozvoj adaptačního syndromu klientů po přijetí do domova důchodců. Hlavním cílem práce je zjistit psychické a fyzické změny jedince v průběhu 6 týdenního adaptačního procesu s individuálně plánovanou péčí a aktivizací zaměřenou na potlačení negativních projevů adaptace.Teoretická část je zaměřena na problematiku adaptačního procesu v obecné rovině a v praktické části jsou obsaženy výsledky kvalitativního výzkumu.
|
|
|
Informovanost veřejnosti o problematice demencí.
GALLASOVÁ, Martina
Problematika demencí je společensky velmi závažné téma. Tím, jak populace stárne, se zvyšuje i počet osob trpících tímto onemocněním. Demence je onemocnění, u kterého dochází ke snížení intelektové a paměťové úrovně oproti úrovni získané před vznikem onemocnění. Nezahrnuje pouze poruchy intelektu a paměti, bývají porušeny i další psychické funkce. Demence výrazně postihuje jedince v jeho sociálních funkcích a rolích, navíc má výrazný vliv i na kvalitu života pacientovi rodiny a blízkého okolí. Toto onemocnění vzniká ve většině případů velmi nenápadně, plíživě. Včasná a přesná diagnostika dává šanci na brzké zahájení symptomatické léčby a maximálnímu využití dnes dostupných terapeutických možností. Zároveň poskytuje pacientům i rodinám čas na přípravu na budoucí zdravotní, finanční a právní problémy. Široká veřejnost neumí rozlišovat patologické stárnutí od stárnutí běžného. Stále přežívá názor, že stárnutí je spojeno se zapomínáním, změnou osobnosti a agresivitou. Tyto příznaky nejsou nedílnou součástí stárnutí, ale mohou být symptomy patologického procesu. Věřím, že pokud veřejnost přijme tuto skutečnost, může změnit svůj postoj k seniorům. Problémem, který stále přetrvává, je nedostatečná informovanost široké veřejnosti. Vzhledem k uvedeným skutečnostem považuji za důležité zjistit, do jaké hloubky je veřejnost informována. Teoretická část práce poskytuje základní informace o problematice demencí. Zabývá se vysvětlením pojmu demence, její epidemiologíí, etiopatogenezí, klasifikací jednotlivých druhů demencí, diferenciální diagnostikou, rizikovými faktory, diagnostikou a léčbou i prevencí. Dále obsahuje kapitoly zabývající se komplexně problematikou demencí ještě ze sociálního, finančního i právního pohledu. Zároveň poskytuje informace o současných možnostech pomoci v zařízeních sociální péče a přehled významných organizací působících na území České republiky v oblasti péče o lidi postižené demencí. V praktické části jsem zjišťovala úroveň informovanosti dospělé populace města Písek. Použila jsem metodu standardizovaného dotazníku. Dotazník obsahoval 18 otázek. Výzkum proběhl na statisticky významném souboru dospělých obyvatel města Písku. Celkem bylo rozdáno 250 exemplářů, z nichž vyplněno bylo 220, z toho 25 chybně. Konečné množství bylo 195 správně vyplněných dotazníků, se kterými bylo možno pracovat. Stanovená hypotéza: {\clqq}Dospělá populace města Písek nemá dostatečné informace o problematice demencí`` byla potvrzena, protože dostatečně informováni byli respondenti pouze ve 42% dílčích otázkách. Domnívám se, že zvýšení informovanosti veřejnosti je důležité, díky tomu by mohlo v menší míře docházet k zanedbání a přehlížení varovných příznaků patologického procesu stárnutí. Přála bych si, aby tato práce byla k dispozici pracovníkům ve zdravotně sociální sféře a hlavně laické veřejnosti jako materiál, ve kterém mohou získat přehledně základní informace o dané problematice.
|
host ::
RSS.