|
|
Vypracování a otestování uživatelského manuálu pro obsluhu transportní barokomory Haux Medicom určené k léčení dekompresních nehod spojených s potápěním, ověření transportu postižené osoby a jejího předání k následné léčbě
KARVÁNEK, Jakub
Cílem této diplomové práce je vypracovat a otestovat uživatelský manuál sloužící k obsluze mobilní transportní barokomory Haux Medicom určené pro léčbu dekompresních nehod spojených s potápěním, dále ověření průběhu transportu postižené osoby v barokomoře, následné připojení na stabilní léčebnou barokomoru a předání postiženého potápěče k následné komplexní léčbě. Barokomoru Haux Medicom používají členové potápěčské skupiny Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje pro zajištění bezpečnosti při zásazích a výcviku pod vodní hladinou. Barokomora je využívána ke zmírnění následků potápěčských nehod a zejména k léčbě dekompresních nemocí. Tato léčba je založena na principu rekompresní terapie, kdy v hyperbarické komoře dochází k postupnému navyšování tlaku až na předepsaný terapeutický tlak s následnou pomalou dekompresí v kombinaci s dýcháním stoprocentního kyslíku. Ovládání této barokomory vyžaduje řadu zkušeností a pravidelný cvik. Jedním z cílů této práce je vypracování jednoduchého, přehledného a zároveň funkčního uživatelského manuálu, sloužícího pro podporu osoby zajišťující obsluhu barokomory. Tento manuál byl vypracován a jeho funkčnost byla vyzkoušena příslušníky potápěčské skupiny i dalšími odborníky zabývajícími se touto problematikou. Druhým úkolem bylo ověření transportu potápěče v barokomoře a jeho následný přesun do stabilní hyperbarické komory k zajištění další léčby. Pro splnění tohoto úkolu bylo uspořádáno taktické cvičení potápěčské skupiny Hasičského záchranného sboru ve spolupráci s oblastní nemocnicí Kladno a tento unikátní, doposud nikdy nerealizovaný pokus, byl úspěšně uskutečněn.
|
|
|
Fyziologické rozdíly a možná rizika při potápění s přístrojem a na nádech
Flodr, Tomáš ; Fiala, Miloš (vedoucí práce) ; Hošek, Václav (oponent)
Název: Fyziologické rozdíly a možná rizika při potápění s přístrojem a na nádech Cíle: Cílem práce bylo prokázat, má-li ponor na nádech, provedený po ukončení ponoru s přístrojem, vliv na zvýšení rizika vzniku dekompresní nemoci a navržení vhodných postupů a omezení pro bezpečné kombinování obou výše uvedených druhů potápění ve stejný den. Metody: Pro práci byla použita metoda rešerše domácích i zahraničních zdrojů zabývajících se problematikou přístrojového a nádechového potápění. Dále byl prováděn kauzální výzkum, kterého se zúčastnilo 34 probandů z řad certifikovaných přístrojových potápěčů se zkušenostmi s kombinováním přístrojového a nádechového potápění ve stejný den. Výsledky: Na základě výzkumu bylo zjištěno, že ponor na nádech provedený po ponoru s přístrojem může za určitých okolností zvýšit riziko vzniku dekompresní nemoci. Byly stanoveny konzervativní postupy a doporučení pro bezpečné kombinování obou druhů potápění ve stejný den, se kterými budou seznámeny domácí i zahraniční potápěčské komunity. Klíčová slova: Přístrojové potápění, dekompresní nemoc, dusíkové zatížení, volné potápění, rizika
|
|
|
Rizika vzniklá v souvislosti s působením abnormálního fyzikálního tlaku ve specifických prostředích na lidský organismus
ŠEBERKA, Jan
S přibývajícími možnostmi, které má současná populace, bude přibývat i úrazů, které vzniknou v extrémních prostředích, například pod vodní hladinou nebo v nadmořských výškách větších než 2400 metrů nad mořem. Tato bakalářská práce nazvaná Rizika vzniklá v souvislosti s působením abnormálního fyzikálního tlaku ve specifických prostředích na lidský organismus ve svém obsahu shrnuje rizika a onemocnění, která vznikají za změněných podmínek. Cílem této práce bylo zmapovat znalost diferenciálně diagnostických postupů a následné adekvátní terapie u stavů způsobených působením abnormálního fyzikálního tlaku, jenž mají pracovníci zdravotnické záchranné služby a pracovníci horské služby v Libereckém kraji a okolí. V úvodu teoretické části se věnuji základním fyzikálním poznatkům. Například jak se lidský organismus vyrovnává s normálním, zvýšeným či sníženým fyzikálním tlakem. Teoretická část se dále zabývá konkrétními onemocněními, která vznikají v důsledku zvýšeného či sníženého tlaku v prostředí. U každého z nich je uveden název onemocnění, jeho charakteristika, patofyziologie, klinické příznaky a příslušná terapie. Je zde charakterizována i rekompresní léčba v dekompresní komoře a rozmístění těchto dekompresních komor v České republice. Z práce vyplývá, že se více než polovina zdravotnických a horských záchranářů v dané problematice orientuje. Najdeme zde však otázky, u kterých si jisti nebyli. Z výzkumu, jenž je předmětem praktické části bakalářské práce, dále vyplývá, že horští záchranáři jsou znalejší v oblasti vysokohorské medicíny než záchranáři zdravotničtí. Zdravotničtí záchranáři však prokázali lepší znalosti v oblasti potápěčských nehod. Z práce je patrné, že incidence těchto druhů úrazů není vysoká, ale tento fakt by určitě neměl vést zdravotnické a horské záchranáře k názoru, že se v dané problematice nemusí dále vzdělávat. Naopak, bylo by vhodné zajistit na toto téma semináře a zvyšovat tak úroveň znalostí v oblasti vysokohorské a potápěčské medicíny u členů zdravotnické záchranné služby a členů služby horské.
|
host ::
RSS.