|
|
Vliv sub/urbanizace na přírodní prostředí.
Havel, Petr ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Proces suburbanizace, tedy přesun obyvatel a aktivit do městského zázemí, není jen socioekonomickým fenoménem, ale rozpínání města do krajiny představuje vážný problém i v oblasti životního prostředí. Plocha zabraná suburbánními oblastmi se neustále zvyšuje, povaha této výstavby je prostorově a energeticky náročná a dochází k podstatným změnám v charakteru krajiny, která je fragmentována a homogenizována. Popsané změny postihují i rostliny a živočichy v této krajině žijící, jejich přirozené prostředí je intenzivně přeměňováno a ne všechny jsou schopny přizpůsobit se novým podmínkám prostředí a silné konkurenci invazních druhů. Velké množství zpevněných a nepropustných povrchů má pak vliv nejen na biotu, ale ovlivňuje i kvalitu vody, její infiltraci, nebo odtokový režim. V neposlední řadě jsou novou výstavbou dotčeny i kvalitní zemědělské půdy, které jsou tak nevratně znehodnoceny a stávají se nevyužitelnými pro další produkci. Ačkoli mají legislativní opatření v České republice za úkol kvalitní zemědělské půdy chránit, studie provedená v okolí dálnice D1 ukazuje, že tomu tak rozhodně není; komerční suburbánní výstavba se kolem dálnice D1 ze dvou třetin realizuje na těch nejproduktivnějších a nejcennějších půdách. Toto číslo poukazuje na nedostatečnou důslednost při tvorbě územního plánu a nutnost...
|
|
|
Využití penetrometru k vyhodnocení míry utužení zemědělských půd v modelovém území
Plasová, Marie ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Vlček, Lukáš (oponent)
Půdu někteří autoři přirovnávají k neobnovitelnému zdroji, protože z časového hlediska člověka trvá její vývoj a obnovení dlouhou dobu, i tisíce let. Přirozené schopnosti půdy jsou však často degradovány; popis různých mechanismů této degradace se nachází v této práci. Pozornost je pak zejména věnována pedokompakci jakožto problému intenzivního zemědělství. Prevence v podobě zodpovědného přístupu k hospodaření se vyplácí mnohem více než nápravná opatření, která jsou ekonomicky náročná a půda po nich nedosahuje stejných kvalit jako před utužením. V modelovém území Kleneč se zkoumalo, zdali má barva mozaiky viditelná na leteckém snímku souvislost s hloubkou utužení. V terénu naměřené hloubky (měřilo se penetrometrem) a spektrální informace z leteckého snímku byly statisticky analyzovány metodou Spearmanova korelačního koeficientu a regresní analýzou. Korelace vyšla 37,6 % s p-hodnotou 0,44, regrese vychází pouhých 6,55 % s p-hodnotou 0,18. Tyto z určitého hlediska protichůdné výsledky mohou nést informaci, že zkoumaná závislost je nelineární. Proto se dospělo k závěru, že pro jasnější výsledky je třeba provést i půdní odběry a z nich laboratorní analýzy. Klíčová slova: degradace půdy, utužení půdy, pedokompakce, penetrometr
|
|
|
Dopady komerční suburbánní výstavby v zázemí Prahy na půdní pokryv a predikce budoucího vývoje
Havel, Petr ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Fenomén suburbanizace nelze již v současné době vnímat pouze jako estetický a socioekonomický problém. Tento proces přesunu obyvatel a aktivit z jádrového města do jeho zázemí má prokazatelné negativní dopady i v oblasti životního prostředí. Charakter suburbánní zástavby je velmi často prostorově a tudíž i energeticky náročný, dochází k fragmentaci krajiny a zániku přirozených stanovišť původních druhů. Zhutňování půd a jejich pokrytí nepropustnými povrchy výrazně ovlivňuje tepelný a vláhový režim půdy, infiltraci a odtokový režim. Úplnou ztrátou ekosystémových a produkčních funkcí jsou v zázemí města zpravidla ohroženy velmi kvalitní půdy, které jsou vyjímány ze zemědělského půdního fondu za účelem suburbánní výstavby "na zelené louce". V okolí Prahy jsou takto nevratně degradovány půdy, které jsou pro své produkční vlastnosti proti zastavování chráněny zákonem. Logistický regresní model použitý v této práci prokázal, že komerční suburbanizace se zde koncentruje zejména v oblastech s dobrou dopravní dostupností a rovinným reliéfem. Znalost faktorů prostředí, které podmiňují komerční suburbánní výstavbu lze do budoucna využít pro zefektivnění územního plánování a předejít dalším záborům zemědělsky produktivních půd, které jsou v současné době zastavovány. Česká republika tak přichází o své přírodní...
|
|
|
Vliv sub/urbanizace na přírodní prostředí.
Havel, Petr ; Romportl, Dušan (oponent) ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce)
Proces suburbanizace, tedy přesun obyvatel a aktivit do městského zázemí, není jen socioekonomickým fenoménem, ale rozpínání města do krajiny představuje vážný problém i v oblasti životního prostředí. Plocha zabraná suburbánními oblastmi se neustále zvyšuje, povaha této výstavby je prostorově a energeticky náročná a dochází k podstatným změnám v charakteru krajiny, která je fragmentována a homogenizována. Popsané změny postihují i rostliny a živočichy v této krajině žijící, jejich přirozené prostředí je intenzivně přeměňováno a ne všechny jsou schopny přizpůsobit se novým podmínkám prostředí a silné konkurenci invazních druhů. Velké množství zpevněných a nepropustných povrchů má pak vliv nejen na biotu, ale ovlivňuje i kvalitu vody, její infiltraci, nebo odtokový režim. V neposlední řadě jsou novou výstavbou dotčeny i kvalitní zemědělské půdy, které jsou tak nevratně znehodnoceny a stávají se nevyužitelnými pro další produkci. Ačkoli mají legislativní opatření v České republice za úkol kvalitní zemědělské půdy chránit, studie provedená v okolí dálnice D1 ukazuje, že tomu tak rozhodně není; komerční suburbánní výstavba se kolem dálnice D1 ze dvou třetin realizuje na těch nejproduktivnějších a nejcennějších půdách. Toto číslo poukazuje na nedostatečnou důslednost při tvorbě územního plánu a nutnost...
|
host ::
RSS.