Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv biotechniky sadby krytokořenného sadebního materiálu smrku ztepilého a buku lesního na odrůstání kultur a vývin jejich kořenového systému v 7. lesním vegetačním stupni
Koudelík, Lukáš
Cílem diplomové práce bylo ověřit, jaký vliv mají rozdílné biotechniky sadby na odrůstání kultur a vývin kořenového systému krytokořenného sadebního materiálu smrku ztepilého a buku lesního v 7. lesním vegetačním stupni. Sledování bylo realizováno na LS LČR Janovice na souborech lesních typů 7P a 7K. Jako hlavní biotechniky k testování byly zvoleny jamková sadba, sadba sázecí holí bez a s překrytím, sadba sázecí rourou s a bez překrytí, sadba sázecím výkrojem s a bez překrytí, sadba sázecím trnem s a bez překrytí, sadba sazečem s a bez překrytí a sadba sázecími vidlemi s a bez překrytí. Byl vyhodnocen i vliv překrytí balu zeminou. K vyhodnocení vlivu rozdílné biotechniky sadby na odrůstání kultur a vývin kořenového systému nám posloužily zejména kritéria výška nadzemní části, tloušťka kořenového krčku, velikost asimilačního aparátu, ztráty, vitalita, vývin kořenového systému aj. Jako nejlepší biotechnika sadby byla pro smrk ztepilý na ploše 7P vyhodnocena sadba sázecí rourou bez překrytí a na ploše 7K sadba sázecím výkrojem bez překrytí. Pro buk lesní byla na obou plochách vyhodnocena jako nejvhodnější sadba sazečem bez překrytí. Byla potvrzena vhodnost jamkové sadby pro obě sledované dřeviny i plochy. Byl potvrzen vliv sadby sazečem na vznik deformací kořenového systému.
Odrůstání kultur a porostů založených prostokořenným a krytokořenným sadebním materiálem na území LS LČR Jablunkov
Baselides, Andrzej
Cílem diplomové práce je vyhodnocení odrůstání kultur a porostů založených prostokořenným a krytokořenným sadebním materiálem na území LHC LS Jablunkov. Pro tento účel bylo vybráno (hodnoceno) celkem 23 porostních situací vyskytujících se na 46 zkusných plochách na území LS Jablunkov. Dále pro výzkum byly vybrány dvě nejdůležitější hospodářské dřeviny, kterými jsou smrk ztepilý (Picea abies L. Karst) a buk lesní (Fagus sylvatica L.). Tyto plochy byly zvoleny na základě geografické a typologické odlišnosti stanovišť. Na každé zkusné ploše bylo změřeno minimálně 60 jedinců prostokořenné a krytokořenné varianty těchto vybraných dřevin a zároveň byly posuzovány možné deformace kořenového systému. Na každém jedinci byly měřeny tyto parametry: výška nadzemní části, poslední přírůst, tloušťka kořenového krčku, počet větví, délka větví, velikost asimilačního aparátu. Také byly pozorovány a hodnoceny tyto znaky: ztráta, vitalita, poškození, tvar kmene, tvar koruny a deformace kořenového systému. Z výsledků bylo zjištěno, že z 23 porostních situací byl v 16 případech vyhodnocen jako lepší krytokořenný sadební materiál, v 5 případech prostokořenný sadební materiál a ve 2 případech nebyla zjištěna jako lepší ani jedna varianta. Při posuzování kořenového systému bylo zjištěno, že u obou typů sadebního materiálu se nacházelo až 100% případů závažných deformací kořenového systému.
Vyhodnocení úspěšnosti obnovy lesa na kalamitních holinách LS LČR Jablunkov
Baselides, Andrzej
Práce se zabývá problematikou umělé obnovy lesa na kalamitních holinách LS LČR Jablunkov. Hlavním cílem práce bylo zhodnotit vývoj odrůstání kultur smrku ztepilého, jedle bělokoré, buku lesního, dubu letního, lípy malolisté a olše lepkavé ve věku 5 až 8 let po výsadbě na vodou ovlivněných stanovištích a porovnat výsledky s odrůstáním na živných stanovištích. Hodnoceny byly tyto parametry: ztráty, délka nadzemní části, poslední přírůst, tloušťka kořenového krčku, délka jehlic, velikost asimilačního aparátu listů, barva jehlic, poškození, zvlnění kmene, odklon kmene od svislice, výška nasazení dvojáků/trojáků, tvar kmene a koruny. Součástí práce bylo také vyhodnocení kořenového sytému posuzovaných dřevin. Z výsledku vyplynulo, že na vodou ovlivněných stanovištích nejlépe odrůstá olše lepkavá a smrk ztepilý. Naopak se neosvědčilo použíti lípy malolisté a dubu letního. Dalším vážným problém byla skutečnost, že všechny dřeviny měly nejzávažnější deformace kořenového systému. Posledním vážným problémem byly vysoké ztráty způsobené nekvalitním sadebním materiálem, nevhodnou technikou sadby a velkým množstvím vyskytující se zvěře. Ze vzájemného porovnání vodou ovlivněných a živných stanovišť vyplývá, že dřeviny na živných stanovištích lépe odrůstají, dosahují celkových větších hodnot a menších ztrát po výsadbě než na vodou ovlivněných stanovištích.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.